Bez ohledu na to, co si o něm kdo myslí, platí, že Andrej Babiš patří k nejdéle sloužícím členům vlád v celých polistopadových dějinách české politiky. A pokud v pozici premiéra bude i za rok touto dobou, stane se v tomto ohledu absolutním rekordmanem. Na člověka, který svou kariéru v jejích vrcholných patrech postavil na tom, že není politik, je to nesporně slušný výkon.

Hnutí ANO založil v roce 2012, čímž navázal na občanské sdružení Akce nespokojených občanů, které vzniklo o rok dříve. V roce 2012 uspořádal turné po krajských městech, kde se snad poprvé nějak viditelněji prezentoval před větším počtem lidí. Ty akce se konaly většinou v plných sálech - a miliardář Babiš na nich přiznával, že se chystá vstoupit do politiky. Autor tohoto textu se byl tehdy na Babiše podívat, když se na jaře roku 2012 zastavil v Brně. 

V podstatě už tehdy vcelku jasně ukázal, s čím do politiky půjde, co bude hlásat a jakým způsobem bude útočit na kompletní polistopadové uspořádaní, na korupci a údajný kartel tradičních politických stran, které spolu soupeří jen naoko. A které později začal opakovaně porážet ve volbách. "Současné politické elity mají zprava doleva pouze jediný program: moc a peníze," tvrdil Babiš, který byl už tehdy radikální a nebral si servítky.

"Stát je třeba řídit jako rodinu"

Ostatně jako jeden z nejbohatších lidí v zemi a majitel holdingu Agrofert měl s politiky letité zkušenosti. Potlesk tehdy sklidil třeba, když prohlásil: "Problém ČR je v tom, že politici řídí stát nikoli ve prospěch občanů, ale pouze s ohledem na svůj profit. Nejpozději za Topolánka se tu etablovala kmotrovská mafie, exekutorská mafie a justiční mafie. Šlouf byl oproti Dalíkovi břídil. A Nečas si s tím neví rady."

Už v roce 2012 také - možná spontánně - přišel s heslem, které mu pak pomohlo uspět ve volbách: "Stát je třeba řídit jako rodinu." A kromě ostré kritiky tradičních politických stran a korupce se už tehdy obul také do médií: "Mám vlastní zkušenost s tím, jak o veřejném dění referuje Blesk, Česká televize nebo týdeník Euro, který považuju za vůbec nejzkorumpovanější médium u nás."

O rok později šlo jeho hnutí ANO poprvé do sněmovních voleb. Byly to po skandálu Petra Nečase (ODS), jehož vláda skončila v troskách, volby předčasné. Ta okolnost Babišovi zjevně nahrála, podpora jeho hnutí ANO těsně před volbami akcelerovala a nakonec z toho byl zisk 18,65 procenta hlasů a 47 mandátů. A především vstup hnutí ANO do vlády spolu se sociálními demokraty a lidovci.

Babiš v ní byl ministrem financí - a to od konce ledna roku 2014 do druhé poloviny května 2017. Babiše tehdy z vlády vytlačil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), což šéfovi ANO nakonec ve vztahu k dalším sněmovním volbám prospělo. Měl dost prostoru na to, aby před volbami v roce 2017 objížděl republiku. Volby nakonec hnutí ANO vyhrálo se ziskem necelých 30 procent hlasů. Následně Babiš sestavil svou první a pak hned i druhou vládu.

V roce 2021 sice na pozici premiéra skončil, tento týden se do ní ale vrátil. Což se předtím nikomu kromě Václava Klause nepodařilo. Rozdíl mezi nimi je ovšem v tom, že Klaus byl premiérem jmenován dvakrát po dvou po sobě následujících volbách, Babiš se do nejvyšší vládní funkce vrátil po čtyřech letech v opozici. Což je ojedinělá věc, která souvisí s povahou a charakterem hnutí ANO.

Majitel hnutí ANO

Babiš je jeho zakladatelem, majitelem a člověkem, který v něm rozhoduje o všem podstatném. Právě tato okolnost je zcela klíčová v tom, že Babiš míří k rekordu, pokud jde o čas strávený ve vládě. V danou chvíli jsou v čele tohoto žebříčku Bohuslav Sobotka ze SOCDEM a Richard Brabec z hnutí ANO - oba byli ve vládě přibližně osm let. Babiš je ovšem - pokud se mu vláda nerozpadne - za rok touto dobou překoná.

"Ve všech jiných stranách by předseda strany po prohraných volbách odstoupil, případně byl odvolán. Protože ale Babišovi hnutí ANO patří, nepřipadá nic podobného v úvahu. Proto se nejspíš také stane rekordmanem v tom, jak dlouho je a byl členem českých vlád," vysvětluje pro Aktuálně.cz politolog Ladislav Cabada. 

Něco na tom bude. Stačí porovnat Babiše například s Petrem Fialou. Ten, ač letos volby pro koalici Spolu nedopadly vyloženě debaklem - což lze ale říct také o výsledku hnutí ANO před čtyřmi lety -, z pozice předsedy ODS a lídra koalice Spolu odstoupil. Něco podobného nebylo nikdy u Babiše ani náznakem ve hře. Ostatně v dosavadní historii hnutí ANO neměl ani jednou protikandidáta ve volbách jeho předsedy. Hnutí ANO je - jen s mírnou nadsázkou řečeno - Andrej Babiš.

Protestní politika

Na druhou stranu platí toto: Babiš si dlouhodobě udržuje přízeň a podporu nemalého počtu voličů. Letošní volby jeho hnutí ANO vyhrálo s téměř rekordním počtem hlasů - volilo ho 34,51 procenta voličů. Více hlasů brala pouze ODS ve volbách v roce 2006. Vysvětlit to lze mnoha příčinami. V zásadě však platí, že Babiš dlouhodobě těží z úpadku tradičních politických stran, které se v prvních 20 letech po listopadu 1989 postupně v očích mnoha lidí zdiskreditovaly.

Babišova expanze byla zprvu systémovou reakcí na krizi tradiční politiky. Ostatně dodnes, vždy když se předseda hnutí ANO ocitne v úzkých, začne hovořit o tom, jak "tady ODS a ČSSD dvacet let jenom kradly". Hnutí ANO vzniklo jako protestní strana, která se vymezovala a stále vymezuje vůči kompletnímu politickému provozu. Jedním z prvních hesel Babiše také bylo "nejsme politici, makáme". A lidé mu to uvěřili.

Kromě toho mu jsou jeho příznivci zjevně schopni odpustit snad úplně všechno. Nevadí jim, že si pořídil média, že je celé roky ve střetu zájmů, že během covidu řídil zemi chaoticky, nevadí jim kauza Čapí hnízdo ani to, že se občas chová, což o sobě řekl v prosinci roku 2019, "jako urputné hovado". 

Nová éra

Nakonec byl tedy v úterý jmenován potřetí premiérem české vlády, kterou sestavil s SPD a Motoristy. Bude to vůbec první kabinet, jehož součástí nebude ani jedna strana, kterou lze spojit s étosem listopadu 1989. Je to přesně obráceně: tvořit ji budou výhradně protestní a populistické strany, které vznikly až po roce 2010. V tomto vstupujeme do zcela nové éry a je otázka, jak bude stabilní.

Jisté naopak je, že Babiš bude chtít vládu řídit tak, jak je zvyklý z byznysu i z hnutí ANO. Tedy bez ohledu na své partnery. "Lze předpokládat, že Babiš bude ve vládě jasně dominovat, ostatně tak si to nechal napsat i do koaliční smlouvy. Má zaručenu loajalitu členů ANO i tzv. nestranických odborníků nominovaných za SPD," všímá si už citovaný politolog Ladislav Cabada.

A pokud by byli ministři za Motoristy ochotní méně slepě poslouchat, pak Cabada upozorňuje, že budou ve vládě v jasné menšině. "A vedle toho by Babiš zřejmě uměl pro vládu postavit i pozměněnou sněmovní podporu - zde mám na mysli primárně předpokládané aktivity Martina Kuby zacílené na budování nového hnutí, jež bude mezi poslanci ODS či KDU lovit podobně, jako to nyní dělá v Senátu," dodává Cabada.

Cabada se také pozastavuje nad mírou konsenzuality tří poslaneckých klubů, které se shodly na sestavení nové vlády. "Jistě zaujme model mlčenlivosti, nařízený Andrejem Babišem jak ke koaličním partnerům, tak i dovnitř hnutí ANO. Ukázalo to, myslím, velmi dobře, že ve všech třech subjektech prakticky absentuje vnitřní diskuse a jedná se o podnikatelské či autoritativně řízené strany a hnutí," má jasno politolog.

A pak je tady kauza Filipa Turka, který nakonec není součástí oficiálního seznamu kandidátů na ministry. "To, že v pondělí nemohl přijít na jednání s prezidentem kvůli zdravotním problémům, nevnímám jako důležitý aspekt, protože prezident dal jasně najevo, že od schůzky nečeká změnu postoje a je odhodlán Turka jako člena vlády nejmenovat," zdůrazňuje politolog.

Otazník podle jeho mínění ale zůstává nad tím, zda bude chtít Andrej Babiš podat kvůli této věci kompetenční žalobu, jak jej ostatně prezident také nepřímo vyzval. "Osobně si myslím, že k tomu nedojde, mimo jiné proto, že Andrej Babiš o Filipa Turka ve vládě sám nestojí," uzavírá Cabada.