Hlavním bodem sporu je turecká snaha posílit vojenskou přítomnost v Sýrii. Ankara podle informací syrské agentury North Press Agency buduje vojenské základny v severní části země, zejména na bývalém letišti Menagh nedaleko Aleppa, kde již rozmístila protivzdušnou obranu a obnovuje heliporty. Podobné aktivity byly zaznamenány i v oblasti Manbidže. Spekuluje se, že Turecko by rádo obsadilo i základnu v Palmýře, což by výrazně zvýšilo jeho strategický dosah a potenciální hrozbu pro izraelské bezpečnostní zájmy.

Izrael ničí strategickou syrskou infrastrukturu

Židovský stát vnímá turecké kroky jako "výraznou hrozbu". V lednu poradní orgán izraelské vlády, tzv. Nagelova komise, varoval před ambicemi Ankary obnovit turecký vliv z dob Osmanské říše.

Izrael preventivně v minulých dnech provedl několik náletů na vojenské cíle v Sýrii, včetně důležité letecké základny T-4 poblíž Palmýry. Tedy právě tu základnu, kterou se již týdny snaží ovládnout Turci. Podle izraelského listu Times of Israel měly tyto útoky za cíl vyřadit strategickou infrastrukturu, která by mohla ohrozit vzdušnou převahu Izraele v regionu.

Obavy z přímého střetu jsou podpořeny také nestabilní politickou situací v obou rivalských státech. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan i izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí domácím politickým problémům, které by mohly oba politiky motivovat k zesílení rétoriky a vojenským provokacím, aby posílili svou pozici.

Turecký prezident nedávno varoval před jakoukoliv intervencí v Sýrii - sice bez výslovného jmenování Izraele, avšak význam jeho sdělení byl jasný. "Nedovolíme jim rozdělit Sýrii, jak si představují," uvedl Erdogan v nedávném projevu.

Složitá politická situace vládne v Turecku i Izraeli

Bezprostřední konflikt by mohl značně zatížit izraelské vojenské kapacity, které jsou již nyní rozprostřeny mezi konflikty v Gaze, Libanonu a hrozbami ze strany Íránu. Na druhé straně, Turecko disponuje modernizovanými letouny F-16, pokročilými bezpilotními letouny a silnou protivzdušnou obranou, což by mohlo významně narušit izraelskou vzdušnou dominanci nad Sýrií.

Zároveň ale analytici z izraelského výzkumného centra Alma upozorňují, že přímému konfliktu může zabránit několik faktorů, včetně postojů Spojených států. Ty by se ocitly ve složité situaci, pokud by jejich klíčový spojenec, Izrael, vstoupil do konfliktu s významným členem NATO, Tureckem.

Vztahy mezi Izraelem a Tureckem se v průběhu let měnily. V září 2023 se schylovalo ke sblížení, které se o několik týdnů později rozpadlo kvůli válce Izraele s Hamásem. K rostoucím třenicím mezi Ankarou a Tel Avivem dochází v době, kdy se obě strany snaží rozdělit území v Sýrii po prosincovém pádu dlouholetého diktátora Bašára Asada.

Nová syrská vláda ustavená hnutím Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které vedlo protiasadovské síly s velkou podporou Turecka, zatím nezískala plnou kontrolu nad zemí. V tomto vakuu se Jeruzalém a Ankara snaží rozšířit své sféry vlivu v této zemi.