Mají za sebou možná vůbec nejsložitější rok ve své historii. Přestože ještě začátkem loňského roku se podpora Pirátů pohybovala stabilně nad deseti procenty, propadli v jarních evropských i podzimních krajských volbách. Především ty druhé pro ně byl naprostý debakl - v krajských zastupitelstvech obhajovali devětadevadesát mandátů, získali ale jenom tři.

Následovala rezignace kompletního vedení, včetně předsedy Ivana Bartoše, a dost ponižující šlamastyka s jejich odchodem z vlády. Následně si do čela zvolili bývalého pražského primátora Zdeňka Hřiba. Ten na sebe nejdřív upoutal pozornost zcela nepochopitelným plánem, který spočíval v tom, že sice bude předsedou strany, avšak nikoli jejím lídrem ve sněmovních volbách.

Po několika týdnech si to nechal vymluvit, další dobrou zprávou pro Piráty je, že za ně bude i letos kandidovat Bartoš, tím to ale tak nějak, pokud jde o pozitiva, končí. O Pirátech se poslední dobou ve veřejném prostoru hovoří leda tak v souvislosti s tím, že stranu opouštějí nespokojení členové. A není jich zrovna málo. Celkově lze říct, že tápou a stagnují.

Hřibovi se sice zprvu podařilo zastavit pád preferencí, avšak že by nastartoval postupnou expanzi, že by se mu nějak výrazně podařilo oslovovat ztracené či zklamané voliče a přetahovat je zpět k Pirátům, o tom nemůže být řeči. Podle dostupných dat mají dokonce problém i tam, kde dříve dominovali: mezi mladými voliči.

Hřib se pokouší Piráty posunout mírně doprava, tedy do prostoru, kde je docela těsno, neboť v něm operuje ještě několik jiných politických subjektů - TOP 09, STAN, zčásti snad i lidovci a ODS. Současně odmítá, že by Piráti měli být - tak jako v minulosti - něčím, čemu politologové říkají protestní strana.

Naopak: jeho vnitrostranická reforma má Piráty přiblížit k fungování klasických politických stran. Piráti byli vždy výrazně decentralizovanou formací, jejímž typickým znakem byl silný důraz na prvky přímé demokracie a vnitrostranická referenda. Hřib chce toto všechno alespoň zčásti změnit.

A je otázka, zda tím strana nepřijde o podstatnou část své dosavadní identity. Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci má nicméně za to, že jdou - co se týče vnitrostranických reforem - správným směrem. Svízel podle něj spočívá ale v tom, že přišly pozdě.

"Ale lepší pozdě nežli nikdy. Ukázalo se, že přímá demokracie nemůže fungovat na všechno - zejména když většina členů je pasivních a o důležitých krocích rozhodne aktivizovaná menšina. Koneckonců dnešní situace v USA je i částečně důsledkem zavedení primárek. Přebudování Pirátů na klasickou stranu je ale samo o sobě nezachrání," uvažuje Lysek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jeho kolega Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně je ještě o něco přísnější. Piráti podle něj mají dost podobné problémy jako sociální demokracie před volbami 2021. "Tedy eskalaci vnitřních sporů provázených rozkladem loajality ke stranické značce u části známých představitelů, kteří odešli, a chybějícím silným tématem či tématy, která by jim u voličů vrátila ztracenou věrohodnost."

Klíčová otázka zní, co by jim mohlo ztracenou důvěru voličů vrátit. "Nevím, co by mohlo voličsky fungovat po třech letech strávených ve vládě, z níž odešli s imagem nekompetentní strany u svého nejdůležitějšího tématu - a to digitalizace. Nemyslím ale, že technokratismus jako nejviditelnější apel prosazený stávajícím předsedou je atraktivní pro liberální voliče, kteří hledají nějakou netradičně působící alternativu," uvažuje Kopeček.

A trochu jízlivě dodává, že oprava Barrandovského mostu preference Pirátům příliš nezvýší. To, co podle něj straně zbývá, je pak poněkud křečovitě působící snaha zaujmout doslova za každou cenu. Konkrétně zmiňuje Zdeňka Hřiba koukajícího na videu ze záchodu. "Způsob přitažení pozornosti to samozřejmě je, ale samo o sobě to nestačí," má jasno politolog.

Podle Lyska musí najít recept, jak oslovit nové generace voličů. "A ti už nebudou tak liberální, jak naznačují první průzkumy hodnot současných prvovoličů. Musí najít nové tváře, které budou ochotny jít do tvrdé kampaně a budou ochotny to odmakat. Piráti musí být vidět. Expertiza a kompetence sama o sobě nestačí, to voliče nepřitáhne," říká Lysek ve shodě s Kopečkem.

"Navíc po neúspěchu Bartoše na ministerstvu pro místní rozvoj," pokračuje Lysek v rozhovoru pro Aktuálně.cz, "je pověst strany jako expertů, kteří se řídí daty, hodně oslabena. Budou to mít moc těžké, ale jednoduché recepty teď na stole nejsou." Kopeček pak připomíná nešťastné spojenectví se Starosty a nezávislými v minulých volbách - kvůli kroužkování tehdy Piráti brali pouhé čtyři mandáty.

Ta zkušenost je pro ně natolik otřesná, že jim brání byť jen uvažovat o jiné volební alianci. "Cestou nějakého volebního spojenectví, třeba se Zelenými, Piráti zjevně jít nechtějí. Přitom by to byla cesta, která by dávala politicky smysl pro navýšení podpory," je přesvědčený Kopeček. A připomíná integrační tah Okamurovy SPD se třemi drobnými stranami.

"Pirátům tudíž nezbývá než doufat, že voliči, kteří se přelévali v posledních měsících od Pirátů ke STAN, se zase vydají zpátky poté, co se začne krátce před volbami projednávat před soudem kauza Dozimetr, která je pro STAN nepříjemná, nebo přijde něco nečekaného, co jim umožní se věrohodně zviditelnit - upřímně si ale moc nedovedu představit, co by to mohlo být," uzavírá Kopeček.