40 0 0 24.03.2025
Na úvod bych rád řekl, že nynější soupeření mocností je normální stav a to, co se dělo předtím, bylo naopak vcelku netradiční. Žili jsme v bublině. Těžili jsme z amerických bezpečnostních záruk. Myslím, že pro nás jako Evropany je zásadní, abychom to pochopili. Jako lidé máme samozřejmě tendenci zaměňovat svět, který chceme, se světem, který skutečně existuje. Musíme se ale postavit čelem k tomu, co se nyní děje. A není to jen kvůli americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, stejně by k tomu časem došlo. USA dříve tvořily 40 procent světového hrubého domácího produktu, dnes jsou na dvaceti procentech.
Jsme v situaci, kdy bude opravdu záležet na takzvané hard power (vojenskou cestou či ekonomickými prostředky donutit ostatní konat tak, jak si sami přejete - pozn. red.). Dříve Evropa tímto druhem síly disponovala a musí ji získat zpět, mít adekvátní vojenské schopnosti a být na špici v oblasti nových technologií. Musíme opět získat schopnost vítězit. Pokud se nám to nepovede, ztratíme vliv na naši budoucnost.
Jak jsem řekl, v mnoha ohledech se ve světě ideologicky rozcházíme, zároveň jsme ale nikdy nebyli více propojeni. To vede v porovnání s minulostí ke spoustě příležitostí, ale zároveň i ke spoustě hrozeb. Rozdíly mezi mírem a válkou se smazávají, stejně tak mezi domácím a mezinárodním děním. Zároveň jsme ohroženi v kyberprostoru stejně jako v reálném prostoru. Momentálně se nacházíme v něčem, co nazýváme šedou zónou. Mnoho budoucích konfliktů se podle mě v této zóně bude odehrávat a Rusko se v tomto ukázalo jako velmi dobré. Různé hybridní operace jsou jejich specialitou.
My na Západě máme velmi silné kapacity, ale jsme velmi omezeni v reakci. Protože máme zákony a naše zákony nám říkají, jaký je rozdíl mezi válkou a mírem, nebo mezi domácí a mezinárodní operací. Oni se tímto tolik neřídí a my se musíme naučit s tím pracovat a týmově spolupracovat.
Dnes je to svým způsobem náročnější než za studené války. Když to zjednoduším, v některých ohledech hrály ve studené válce zpravodajské služby důležitou roli, ale v podstatě stály stranou a "jen" poskytovaly informace. V této hybridní válce jsme se ale jako zpravodajci ocitli mnohem více v první linii. Zpravodajské služby tak mají mnohem aktivnější roli, než tomu bylo v minulosti. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale je to prostě fakt.
Začal bych tím, že samotná Ukrajina je pro Rusko obrovským zpravodajským selháním. Jejich zpravodajské služby si buď neuvědomily, že se Ukrajinci chystají klást odpor, nebo se příliš bály, než aby to ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi řekly. Z jejich strany to byla obrovská chyba, katastrofa. Rusové si mysleli, že válka do týdne skončí a už jsou z toho tři roky. Hodně to má podle mého názoru původ právě ve špatných zpravodajských informacích.
Mimochodem, vím, že západní zpravodajské služby naopak přesně předpověděly, co se stane. I proto dokázal Západ v počátku na události rychle a efektivně odpovědět. Jinak mohu říct, že zpravodajské služby ve válce využívají své možnosti k ochraně národních schopností. Ať už to je zemi protivníka, v informačním prostoru, nebo v politickém prostoru. Takže hrají opravdu důležitou roli. I když uznávám, že zrovna na Ukrajině je velká část konfliktu o zákopech, minometech a tancích.
Mám obavy. Myslím si, že je pravděpodobné, že Ukrajině bude vnucena nedobrá a neudržitelná dohoda. To Rusko úplně neodradí a budeme tím pádem čelit trvalému bezpečnostnímu problému. Vypadá to, že současný systém založený na pravidlech se hroutí a je nahrazován silnými muži.
Donald Trump je podle mě v zásadě člověk, který věří ve verzi světa dle siláků. Nevěří přitom na pravidla a instituce, které určují podobu světa. Do značné míry věří, že velké země mají právo rozhodovat na svém vlastním dvorku a konat na základě rozdělené sféry vlivu. Myslí si, že svět lze uspořádat na základě dohod uzavřených mezi velmocemi, aniž by se do nich zapojili ostatní. A když se podíváte na to, co dělá na západní polokouli, je jasné, že si vytyčuje americkou sféru vlivu. Takže by nemělo být překvapením, že v zásadě rozumí, alespoň si to myslím, leckterým názorům ruského prezidenta Vladimira Putina.
Zaprvé chci říct, že tato aliance je velmi úspěšná a jde o správný příklad, jak týmová spolupráce mezi zpravodajskými službami může fungovat. Rozdíl mezi Five Eyes a jinými zpravodajskými vazbami je v tom, že se zkrátka výslovně dohodneme, že nebudeme mít politickou agendu, že nebudeme politizovat výměnu zpravodajských informací. A v důsledku toho je úroveň důvěry mezi členy aliance mimořádně vysoká a je zásadní, aby byla udržena. Byla by katastrofa, kdyby došlo ke zpolitizování. To je vše, co v současné chvíli mohu říct.
Určitě Velká Británie (usmívá se).
Neudělám to. Ale mohu říct, že různé země mají s ohledem na zpravodajskou činnost různé silné stránky v závislosti na okolnostech a jejich historii. Ve světě jsou kromě toho země, které jsou de facto řízeny zpravodajskými službami. Aby bylo jasno, nemyslím si, že to je správně.
Zvídavost. Pokud ji máte, buďte si jisti, že lidé z MI6 za vámi přijdou (usmívá se). V dnešním světě je zvídavost nejzásadnější a obávám se, že ji jako lidstvo trochu ztrácíme.
Ve skutečnosti je naše práce mnohem, mnohem zajímavější. Když jsem šéfoval MI6, tak můj svět byl skutečnou verzí světa. Ve špionážním prostředí se zejména státy chovají tak, jako by se nikdo nedíval, a ukazují si tak vzájemně i to, co široká veřejnost nemá vidět.