Chán poté, co byl držen českými, americkými a afghánskými vojáky, zemřel. Naši vojáci ale nejsou z jeho smrti obviněni, přesto jim hrozí až výjimečný trest. Za co tedy vlastně čelí trestnímu stíhání? A proč i prezident Pavel nevyloučil jeho zastavení?

Vraťme se nejdříve do 22. října 2018 na základně Šindánd v západním Afghánistánu. Ve 14:15 došlo k nečekanému teroristickému útoku afghánského vojáka Vahidulláha Chána (tedy vojáka tehdy spojenecké afghánské vládní armády) na auto s českými vojáky. Dva vojáci byli zraněni, jeden zabit. Vraha následně chytili afghánští vojáci, kterým se údajně bez boje vzdal.

Až do 17:00 byl Chán v rukou afghánských vojáků, než ho převzali čeští vojáci. Ti ho drželi 20 minut a během této doby provedli taktický výslech, což je standardní operační procedura, aby se například zjistilo, zda nemá zadržený nějaké další společníky, kteří plánují další útok. Následně ho převzali Američané, v 17:45 ho vrátili zpět Čechům, kteří Chána hlídali do 19:00, kdy si ho převzali opět Afghánci. Ti ho ve 23:45 v akutním stavu převezli do americké vojenské nemocnice na stejné základně. Tam dvě minuty po půlnoci zemřel. Celkem tedy Chána Češi vyslýchali 20 minut a 75 minut ho střežili. Američané ho měli 25 minut a Afghánci 285 minut. Alespoň podle časové osy, kterou vytvořil časopis Respekt, který s kauzou poprvé v roce 2019 přišel.

Kdo má tedy Chána na svědomí? Víme s jistotou jen to, že Vahidulláh Chán je mrtev. Ale kdo za jeho smrt nese zodpovědnost? Čeští vojáci z ní nejsou obžalováni. Obviněni nebyli ani Američané, které jejich velitel potrestal jen výtkou (ale nevíme za co). A vyšetřování v Afghánistánu v chaosu po nástupu Tálibánu končí ve ztracenu.

Trestné činy, ze kterých jsou vojáci obžalováni, nepůsobí na první pohled jako něco, za co mohou dostat výjimečný trest. Dva vojáci se podle dozorového žalobce Hanuše dopustili porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. Další dva jsou pak obžalováni z vydírání a neuposlechnutí rozkazu. To všechno jsou obecně přečiny, za které je obvykle sazba maximálně několik let a do té doby netrestaný člověk by od soudu pravděpodobně odešel spíše s podmínkou nebo by trestní stíhání bylo podmínečně zastaveno. Jenže za neuposlechnutí rozkazu a porušení povinnosti strážní služby teoreticky hrozí vojákům až výjimečný trest v případě, pokud k jejich spáchání dojde za bojové situace, kdy se z prostého přečinu stává zvlášť závažný zločin. Jde tedy o trest, který je v trestním zákoníku jakousi variací na odvěký "trest smrti za usnutí na stráži" - neboli výjimečný trest ve výjimečné válečné/bojové situaci.

Jenže co je to vlastně bojová situace? Tento termín není v českém právu nijak definován (na rozdíl třeba od válečného stavu nebo stavu ohrožení státu). Laicky si ale asi dovedeme představit, že jde o situaci, kdy dochází k regulérnímu boji v rámci válečného konfliktu - typicky k přestřelce mezi bojujícími armádami. Američané mají pro tento stav označení "troops in contact". V české armádě takový pojem chybí. Jenže na základně Šindánd nedošlo k přestřelce ani k boji v klasickém slova smyslu. Došlo ke kriminálnímu činu - k vraždě českého vojáka teroristou, který se vloudil do řad spojenecké afghánské armády. I kdyby se jako bojová situace dal s trochou dobré vůle označit Chánův zhruba minutu trvající útok, těžko se za bojovou situaci dá označit následný výslech nebo hlídání zadrženého. Přitom právě ten klíčový prvek - bojová situace - znamená pro obžalované elitní vojáky možnost strávit zbytek svého aktivního života za mřížemi.

Tlumočníkovo podivné chování

S kauzou přišel původně týdeník Respekt, který zjevně čerpal ze zprávy amerických vyšetřovatelů. V článku "Kdo umučil vězně V. Ch.?" ze 17. 2. 2020 uvedl, že američtí vojáci přebírali Chána od Čechů ve stavu, kdy "krvácel z nosu" a "jeho obličej byl pokrytý modřinami z bití". Autor textu Jaroslav Spurný ale 21. 6. 2021 v České televizi uvedl, že "je jasné, že v okamžiku, kdy končil český výslech, který trval 20 minut, tak Vahidulláh Chán nebyl v nijak žalostném stavu".

Důležitá je výpověď afghánského tlumočníka amerických sil, ze které citoval i Respekt. V protokolu pro americké vyšetřovatele prý uvedl, že se "během českého výslechu z místnosti ozývaly Chánovy bolestivé výkřiky, a když ho Češi předali americkým kolegům, krvácela mu tvář a měl na těle řadu podlitin. Pak ho vyslýchali Američané, kteří ho podle svědectví téhož tlumočníka také bili a kopali do rozkroku, dusili a mlátili s ním o zeď. Američtí vojáci ho pak předali dvěma českým strážným, kteří ho měli asi hodinu pod dozorem - v tu dobu už měl být v žalostném stavu a neměla mu být poskytnuta žádná pomoc.

Jenže tentýž tlumočník nejdřív americkým vyšetřovatelům v prvních dnech po Chánově smrti tvrdil, že k žádnému násilí během výslechu nedošlo. Potom změnil svou výpověď a podrobně popsal násilí ze strany Američanů. Po několika letech ale znovu otočil - podle advokáta obžalovaných Radka Ondruše ve výslechu online do USA, kde nyní žije, vše popřel, přičemž u výslechu byl i státní zástupce. Proč se tlumočník chová takto podivně? Jednu z možností nastínil v Respektu autor článků o celé kauze Jaroslav Spurný. Tlumočník se bál vojáků a o bití promluvil, až když ho vyšetřovatelé odvezli na jinou základnu. Není ale jasné, proč změnil výpověď nyní v USA, kde mu nic nehrozí. Podle jiné varianty vycítil tlumočník šanci na sebe upozornit jako klíčový svědek a pomoci tak svým šancím na to dostat se do USA (což byl sen prakticky každého afghánského tlumočníka).

Případ má i další nejasnosti. Hodně se v článcích Respektu operuje tím, že čeští vojáci nepořídili "povinné" fotografie na začátku i konci výslechu. "Češi tvrdí, že Chána nebili, ale předpisem daná 'povinná' fotografie, která by jejich výpověď mohla prokázat, chybí," píše se v Respektu. Jenže žádným armádním předpisem nic takového definované není. Není také jasné, zda platí verze z článku Respektu z 11. 8. 2019, že Češi pořídili dvě fotografie, verze z článku v roce 2020 (tedy, že Češi při prvním přebírání Chána od Afghánců pořídili "fotoaparátem jednoho z vyslýchajících vězňův snímek a Chán na něm podle dokumentů nemá poraněnou tvář"), anebo zda platí tvrzení v článku Respektu z roku 2022, že "když byl Chán Čechům předán, nepořídili jeho fotografii". Opět v dalším článku Respektu z 24. 7. 2023 se ale píše, že "čeští vojáci pořídili během svého výslechu a po něm několik fotografií a krátké video, obojí po smrti vězně vymazali, vyšetřovatelům se je ale podařilo z počítačů obnovit". Podle advokáta Ondruše ale v té části spisu, se kterou měl zatím možnost se seznámit, nic takového není.

Nejasnosti kolem případu

"Státní zastupitelství neumožnilo mně ani kolegovi se seznámit s celým spisem," tvrdí advokát Ondruš. Část dokumentů podle něj není přeložena do češtiny a část je na CD a státní zastupitelství údajně nedisponuje technikou na jejich přehrání.

Ve spisu jsou utajované informace NATO stupně SECRET. Kvůli pokračování v trestním řízení se proto musel změnit k 1. lednu letošního roku zákon o utajovaných informacích, aby bylo zachováno právo obviněných i obhajoby seznámit se s obsahem spisu, neboť do té doby byl v ČR jediný advokát, který měl bezpečnostní prověrku na tento stupeň, a tím byl právě obhájce obviněných Radek Ondruš. Situace se změnila v tomto roce, kdy však již byl spis na státním zastupitelství, avšak jeho utajovanou část předala vojenská policie státnímu zástupci až téměř po půl roce.

"Správně měl státní zástupce vyžádat souhlas NATO k seznámení druhého obhájce a ostatních obviněných s obsahem utajovaných informací, poučit je a dát jim možnost se ke spisu vyjádřit. To však neučinil a po upozornění ihned předal spis soudu," uvedl obhájce Ondruš. Tímto podle něj výrazně zkrátil práva obviněných na spravedlivý proces, navíc za situace, kdy spis měl u sebe od konce roku 2024 a nic mu nebránilo těch několik dnů počkat.

Obhájce Ondruš dále tvrdí, že dokazování není v žádném směru skončeno a že obhajoba nedostala možnost navrhnout doplnění dokazování poté, kdy se seznámí s celým spisem. "Nebyli vyslechnuti všichni Američané, kteří u toho byli, ani afghánští velitelé, kteří uprchli do Evropy. Státní zástupce si nevyžádal spisy americké armády o vyšetření celého případu ani americké podklady o tom, zda na místě byla skutečně bojová situace, a vše přehodil na soud, který může trvat roky," řekl Ondruš. I prezident Petr Pavel, kterého lídr strany Motoristé sobě Petr Macinka vyzval k zastavení stíhání, uvedl, že kolem případu jsou nejasnosti. "Pokud se v námitkách obhajoby objevilo, že nebyly zváženy dostatečně všechny, třeba zahraniční, materiály, pak je namístě se ptát, proč se tak nestalo."

Mluvčí krajského státního zastupitelství Klára Belkovová deníku Aktuálně.cz v reakci na dotazy ke kauze sdělila, že "předseda senátu Mgr. Dušan Beránek se v těchto dnech seznamuje s obsahem spisového materiálu (jen text obžaloby čítá cca 100 stran) a s ohledem na charakter řízení, které probíhá částečně v utajovaném režimu, teprve zváží další postup ohledně informování veřejnosti".