Hlasování o odvolání Jana Součka bylo tajné, s ohledem na průběh úterního jednání Rady České televize a na předešlá hlasování však bylo možné odhadovat, že pro odvolání nehlasovali Petr Šafařík a Ladislav Mrklas. Tedy ti radní, o kterých Aktuálně.cz už v neděli napsalo, že není jisté, jak oba budou  při hlasování postupovat.

Pro odvolání generálního ředitele nakonec tedy hlasovalo patnáct radních - o tři víc, než je k odvolání ředitele potřeba.

Že Souček hlasování prohraje, bylo patrné od začátku mimořádného jednání Rady ČT. Chvílemi to dokonce působilo tak, že svůj boj vzdává. Radní mu dali na obhajobu pouhých dvacet minut. A taky si hned v úvodu jednání odhlasovali pevný čas hlasování - a to na 12:00.  Následovalo hlasování o programu, které prošlo bez předchozí rozpravy a naprosto hladce.

Následně dostal slovo Jan Souček. V zásadě však neřekl nic, co by už předtím nezaznělo v médiích, případně ve sněmovně během zasedání mediálního výboru, které se uskutečnilo v polovině minulého týdne. Souček hned v úvodu zopakoval, že byl nejpozději od listopadu loňského roku pod tlakem několika radních.

Odvolaný ředitel České televize zdůraznil, že po něm bylo požadováno, aby propustil moderátora Václava Moravce. Dále neměl nevymáhat škody po těch radních, kteří v roce 2020 hlasovali pro odvolání dozorčí komise. "Obojí jsem odmítl. A i v okamžiku, kdy se výhrůžky zhmotnily, tak jsem mlčel." Což odůvodnil tím, že sněmovna a Senát schvalovala "velkou mediální novelu".

Což mu posléze vyčetla radní Ivana Chmel Denčevová. Namísto toho, aby o údajných výhrůžkách informoval kontrolní orgán veřejnoprávní televize, začal Souček chodit do médií. Radní rezolutně odmítla, že by se například hlasování o výročním bonusu - Souček obdržel pouze deset procent z jeho maximální  možné výše - stalo předmětem "nějakých mafiánských praktik".

Denčevová Součkovi připomněla, že pro zmíněných deset procent hlasovala kompletní Rada ČT. Zatímco Souček, pokud jde o tlaky, kterým podle svých slov čelil, hovoří o dvou radních. Konkrétně zmiňuje Pavla Matochu a Luboše Xavera Veselého. "Je absurdní si myslet, že někdo má tu moc, aby přesvědčil dvanáct jiných lidí, jak mají hlasovat," podpořil později Denčevovou Vlastimil Ježek.

A podobně hovořil při úterním jednání Rady ČT i další jejich kolega Jiří Padevět: "Pokud se vrcholový manažer dostane do situace, kdy je vydírán, má o tom informovat svůj kontrolní orgán. A má o tom informovat i orgány činné v trestním řízení." Denčevová posléze navrhla usnesení, ve kterém radní Součka kritizují, že namísto toho celou věc řešil skrze média.

"Vydírání? Nic takového se nestalo"

Celkově byla debata před hlasováním o  Součkově odvolání postupem času čím dál nepřehlednější. Opakovaně se o slovo přihlásili také Pavel Matocha a Luboš Xaver Veselý. Oba nařčení ze strany Součka odmítli. "Obvinění, že jsem ho měl vydírat či na něj činit nátlak, jsou lživá. Nic takového se nestalo," uvedl Matocha s tím, že pokud po něm něco chtěl, řekl mu to napřímo.

"Pokud bych chtěl prostředníka, nevybral bych si jeho kamaráda," dodal. "Žádné vzkazy jsem panu Součkovi neposílal," stojí si za svým Matocha. Podivil se také tomu, že pokud měl Souček pocit, že je od loňského listopadu vydírán, proč to ihned nezačal řešit. Podobně hovořil v souvislosti s předžalobními výzvami. Podle něj je Souček nechal zaslat až v momentě, kdy věděl, že se bude hlasovat o jeho odvolání.

Chvílemi pak promluvy některých radních měly vyloženě obskurní ráz. Obzvlášť, když si vzal slovo Luboš Xaver Veselý. Přiznal totiž, že se před dvěma lety se Součkem potkal. "Zcela pragmaticky chtěl můj hlas ve volbě generálního ředitele," zdůraznil s tím, že na něj měl i několik požadavků.

"Možná by je šlo označit za podmínky," dodal bezelstně Veselý. První část svého proslovu zakončil větou: "Budu hlasovat pro odvolání Jana Součka." O něco později k pobavení přítomných řekl směrem k Součkovi toto: "Hodil jsem ti hlas. Udělal jsem chybu. V duchu jsem se za to už mnohokrát omluvil Petru Dvořákovi."

O uvolněný post se přihlásila Šmuclerová

Jan Souček byl odvolán ke středě 7. května. Než bude zvolen jeho nástupce, k čemuž má dojít  18. června (o týden dříve Rada ĆT vybere z došlých přihlášek pětici finalistů), povede Českou televizi jeho statutární zástupce Michal Fila, ředitel divize Korporátní služby ČT. 

Jak už dříve uvedlo Aktuálně.cz, pokud jde o příštího šéfa ČT, nejčastěji se v zákulisí mluví o Petru Mrzenovi a Milanu Fridrichovi - oba přitom byli součástí managementu Jana Součka. Svou kandidaturu dříve nevylučovala například Libuše Šmuclerová, která dříve vedla vydavatelství Ringier a Czech News Center. V úterý svůj zájem potvrdila, pro agenturu ČTK uvedla, že se o místo generální ředitelky České televize hodlá ucházet. Šmuclerová do tehdejší Československé televize nastoupila po absolvování žurnalistiky v roce 1986, z Kavčích hor odešla společně s řadou kolegů v roce 1993 do vznikající Novy. V komerční televizi byla od roku 1999 programovou a výkonnou ředitelkou, Novu opustila se změnou vlastníka na konci roku 2004. Po působení v rodinném byznysu se do médií vrátila v roce 2007.

Mezi kandidáty na uvolněné místo, o kterých spekulují média, jsou také ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena, výkonný ředitel obchodu ČT Hynek Chudárek nebo ředitel programové divize ČT Milan Fridrich.

Podle agentury ČTK je Souček třetí generální ředitelem v historii, který skončil ve funkci po odvolání radou. V minulosti byl odvolaný Dušan Chmelíček (2000) a Jiří Balvín (2002). Další dva ředitelé, Jakub Puchalský a Jiří Hodač, odstoupili pod nátlakem.