Kategorie zpráv

"Dovča" na Ukrajině, z níž mrazí. Tam, kde dřív tekla krev, se teď opalují okupanti

"Dovča" na Ukrajině, z níž mrazí. Tam, kde dřív tekla krev, se teď opalují okupanti; Zdroj foto: Profimedia.cz

Před invazí byla letoviska jako Kyrylivka nebo Berďansk oblíbenými cíli ukrajinských turistů, známá svými mělkými vodami Azovského moře a letními festivaly. Po obsazení ruskou armádou se však tato místa změnila - nejen fyzicky, ale i mediálně. Původní ukrajinské blogy, které dříve mapovaly letní sezonu, se po roce 2022 odmlčely nebo přešly k informacím o výbuších a ostřelování.

Jejich místo zaujali ruští propagandisté a influenceři, kteří v rámci kampaně "návratu k normálu" sdílejí videa s úsměvy, křišťálovým mořem a pozvánkami k rekreaci. Ruské úřady i média se snaží vykreslit okupovaná území jako bezpečnou a přitažlivou alternativu k tradičním ruským letoviskům, včetně Krymu. 

Například proruský guvernér Chersonské oblasti Vladimir Saldo letos v květnu prohlásil, že "letošní sezona bude organizovaná, s dobrými službami a bez zbytečných starostí". O válce ani slovo.

Z války do "letní pohody"

Okupační správy investují do obnovy lázeňských komplexů a slibují návrat někdejší slávy. Podle ruských médií mají být rekreační zařízení využita i k rehabilitaci vojáků bojujících v takzvané "speciální vojenské operaci", jak Kreml označuje ruskou agresi na Ukrajině. Vládní rozpočet už uvolnil stovky milionů rublů na obnovu turistické infrastruktury a podle proruských telegramových kanálů se počítá s každoročním přílivem až 15 milionů návštěvníků do roku 2040.

Aktuálně se podle oficiálních údajů očekává 150 tisíc turistů v Záporožské oblasti a 100 tisíc v Chersonské. O reálných číslech však panují pochybnosti - metodika výpočtu není jasná a svědectví z místa ukazují spíše na improvizaci a nízkou úroveň služeb.

Přesto sem turisté z ruského vnitrozemí skutečně přijíždějí - nejčastěji z oblastí blízkých hranici s Ukrajinou. Ceny za ubytování se pohybují od 700 do 2200 rublů (asi 180 až 575 korun) za noc. Některá zařízení nabízejí bazény nebo grilovací místa, jiná připomínají staré sovětské penziony s toaletami na dvoře a jednoduchým vybavením.

Propaganda vs. realita

Ruská státní média vydávají články o "nových regionech" jako o rozvíjejících se turistických perlách. Mariupol, město zničené obléháním a boji v roce 2022, je dnes v ruském narativu "nejoblíbenějším letoviskem" u Azovského moře. Na platformě RuTube, ruské obdobě YouTube, zveřejňují influenceři videa s "tipy na cestování", jak projet kontrolními stanovišti nebo co dělat, když v Mariupolu vypadne GPS signál.

Cílem těchto kampaní není jen přilákat turisty, ale především vytvořit dojem, že ruská přítomnost na jihovýchodě Ukrajiny je trvalá a neproblematická. Ve skutečnosti ale okupace přinesla rozsáhlé vylidnění regionu - statisíce Ukrajinců byly nuceny opustit své domovy a dnes čelí ztrátě majetku, který okupanti často zabavují.

V Mariupolu například místní úřady požadují, aby se bývalí obyvatelé osobně dostavili kvůli "filtračnímu procesu", pokud si chtějí nárokovat svůj byt. Pro mnohé to však znamená riziko zatčení či obvinění z kolaborace.

Tichá asimilace

Zatímco na plážích Berďansku a Kyrylivky se ruské rodiny opalují a děti si hrají v mělké vodě, v pozadí se odehrává širší proces - postupná integrace okupovaných území do ruského systému. Letoviska se mají stát nejen turistickým cílem, ale také nástrojem propagandy a tichého přivlastnění.

Podle expertů jsou tyto aktivity součástí dlouhodobé strategie: upevnit přítomnost, přepsat realitu a nabídnout obyvatelům i návštěvníkům novou "normalitu". Ale jak připomíná jeden z komentářů pod propagandistickým videem: "Štěstí nelze budovat na neštěstí druhých".

Ruský plán na turistický "restart" v oblastech, kde ještě nedávno umírali lidé, je tak nejen eticky problematický, ale především slouží k zamaskování skutečné povahy okupace - jako nástroj tiché kolonizace pod sluncem u Azovského moře.