Jídelna na centrální třídě Budovatelů stojí už několik desetiletí. A mezi lidmi je stále velmi oblíbená, přes poledne si není kam sednout. "Patří k Mostu, chodil jsem tu už jako malý kluk," svěřuje se muž ve středních letech, který si na tácku přinesl kuličky z mletého masa s rajskou a "pěti".

"V Mostě se mi žije celkem fajn, já toho moc nepotřebuju. Ale chápu, že mladí se sem po škole, navíc když třeba studují v Praze nebo Brně, vracet moc nechtějí. To by se nejdřív muselo hodně věcí změnit," říká, zatímco upíjí čepovanou malinovku.

Od stolu tu byl dlouhé roky výhled na protější velké a prázdné prostranství, kterému se kvůli kovové tribuně říkalo "Plecháč". Demonstrovalo se tu, konaly se tady trhy, parkovala auta. Až do roku 2008, kdy se v téhle nejlukrativnější části Mostu otevřelo nákupní středisko Central.

"Obchodní domy vysávají energii v každém městě. Sice se tváří jako veřejný prostor, ale není to veřejný prostor," soudí architekt Igor Kovačević z platformy CCEA Moba. Právě tohle sdružení expertů má nyní pomoct vypořádat se s komplikovanou historií a připravit řízení, která by měla přinést řešení, jak dát centru Mostu novou energii a smysl.

Projekt dostal název Super Most a dle Registru smluv zatím magistrát Kovačevičově studiu zaplatil necelých sedm milionů korun bez daně. 

Dokonalé město, ve kterém se žije těžce

"Jsem architekt a jako každý vystudovaný architekt jsem musel být v Mostě ještě během studií," vybavuje si Kovačević. Betonové město budované od 60. let minulého století jako náhrada historicky cenného, avšak vydolovaného Starého Mostu, plné mohutných brutalistních staveb na sebe poutalo pozornost hned od počátku.

"Je to dokonalé modernistické město. A dokonalost modernistických měst spočívá v tom, že se v nich těžko žije," glosuje Kovačević. Navíc do budování betonového mostu přišel revoluční rok 1989, který zastavil rozjeté urbanistické plány. Město tak dodnes zůstalo nedokončené. 

"Problém Mostu je v tom, že urbanisticky leží v 70. letech," pokračuje architekt z pražského ateliéru Moba studio. "Průmysl, bydlení i administrativa jsou tu segregované - vzniká konflikt, že kamkoliv potřebujete, musíte se přemístit autem nebo hromadnou dopravou. Most není město, kde vyskočíte v centru a všechno máte po ruce. Od začátku byl budován pro velké pohyby," vysvětluje Igor Kovačević.

Čtyřicet tisíc lidí? Utopie

Problém je i to, že v Mostě setrvale klesá počet obyvatel. Zatímco ještě na konci roku 1994 jich v bývalém okresním městě žilo 71 221, o tři dekády  později už to bylo jen 63 474. Právě rychlý pokles počtu obyvatel považuje Kovačević za hlavní zádrhel jakéhokoliv dalšího rozvoje města a vize Super Mostu vůbec. Společně s tím jakékoliv plánování podle něj komplikuje také fakt, že panelové město nemá přirozené centrum.

"Most je stavěn na sto tisíc obyvatel, máme jich 60 tisíc - dotáhnout 40 tisíc lidí do Ústeckého kraje je dneska utopie, víme," říká architekt s tím, že prý ale ví, jak to řešit. "Musíme učinit krok zpět a udělat chytrou urbanistickou strategii, soutěžní týmy budou muset do příštího jara přijít s konceptem, který bude Mostu pět deset let pomáhat, aby se posunul do 21. století," přibližuje podstatu projektu Super Most. 

Magistrát věří, že díky spolupráci s Igorem Kovačevićem a jeho studiem přivede do Mostu dobré nápady.

"Cílem tohoto projektu je vytvořit moderní, živé a dostupné město, které bude fungovat nejen ekonomicky a ekologicky, ale také společensky. Jde o největší urbanistický záměr v novodobé historii Mostu. Rozsah proměny zahrnuje celkem 28 hektarů centra města a změny budou probíhat postupně několik let," sumarizoval to na webu velmi obecně primátor Marek Hrvol (ProMost). 

Super Most a jeho vyloučené lokality

Což znamená, že znovu po 60 letech se v severozápadních Čechách pod Krušnými horami budou snažit vymyslet nový životaschopný model pro desítky tisíc obyvatel. V roce 1965 totiž začalo vystěhovávání prvních rodin ze Starého Mostu do paneláků na kopci, kolem nichž pak vzniklo moderní okresní město.

"Musíme si uvědomit, že ve městě více než dvě třetiny obyvatel nebyly odsud. Starý Most byl z větší části obydlen lidmi, kteří přišli po válce a vztah k městu neměli nijak velký," popsal deníku Aktuálně.cz už dříve Jiří Šlajsna, historik Oblastního muzea a galerie v Mostě.

Pohraniční oblasti uškodil nejen odchod Čechů v roce 1938, ale především řízený odsun většinového německého obyvatelstva po skončení druhé světové války. Do neutěšené reality na začátku 50. let přicházeli lidé z Čech, Moravy, Slezska, Rumunska, volyňští Češi a na pomocné práce do těžkého průmyslu i Romové, pro něž se vytvářela první vyloučená ghetta.

Vyloučené lokality přitom přímo v Mostě zůstávají dodnes. Ať už jde o známé sídliště Chánov nebo oblast zvanou Stovky jen kousek od samotného centra města. I s nimi by měl projekt Super Most pracovat.

Místní podnikatelé chtějí investovat

Architekt Igor Kovačević, který se s reportérem deníku Aktuálně.cz sešel v půlstoletí starém a vystěhovaném obchoďáku Prior, jenž se loni v prosinci stal za 62 milionů korun majetkem města, zůstává optimistický. Město velmi úzce propojené s končící těžbou hnědého uhlí má podle něj šanci na velkou změnu.

Jednak proto, že ze setkání s místními podnikateli už prý zjistil, že je tady dostatek soukromých peněz. "To je pro mě největší objev - když vidíte ty 30 nebo 40 let neopravené domy a najednou tady sedíte s někým místním, kdo říká, že je schopný investovat větší částku, a není to člověk z Prahy ani z Brna," tvrdí architekt.

A pozitivní zůstává také díky dalším zdejším obyvatelům: "Protože už je tu generace lidí, kteří jsou identifikovaní s tím městem. Nepřišli v 70. letech za prací, ale narodili se tu."

I muž, který právě v jídelně na centrální Budovatelské třídě dojídá svůj oběd a dopíjí malinovku, je zdejší rodák. Pokud by tu prý mohl něco zlepšit, bylo by to parkování a komfortnější a rychlejší propojení Mostu s Litvínovem.

"I když mám Most daleko radši než třeba Bílinu nebo ten Litvínov, závidím jim, že mají náměstí a člověk se tam může hezky projít. Tady nic takového není, jen ten Central," pokyvuje hlavou směrem k nevzhlednému obchoďáku a loučí se.

Centrum Mostu vzniklo na louce, nechtěli ho stavět. Teď je město slavné díky seriálu (14. 2. 2019)