Dánské předsednictví se snaží oživit systém kontroly online chatů, který by prolomil online šifrování ve jménu boje proti materiálům zobrazujícím sexuální zneužívání dětí (CSAM). 

Podle Dánska musejí mít orgány činné v trestním řízení "efektivní přístup k potřebným datům, aby mohly účinně vyšetřovat závažnou kriminalitu, a to i v online prostředí".

Pokud by návrh zákona prošel ve své současné podobě, umožnilo by to národním policejním orgánům nutit poskytovatele šifrovaných zpráv, aby v reálném čase skenovali a moderovali obsah, a tím se vyhnuli riziku trestního stíhání. 

Chatovací aplikace - kupříkladu WhatsApp či Messenger -, e-mailové služby, VPN (virtuální privátní sít) či firemní databáze by tak byly povinny detekovat a hlásit fotky, odkazy či další materiály související se sexuálním zneužíváním nebo s jinou trestnou činností.

Spor o tuto legislativu, který se táhne od roku 2022, spočívá v otázce, zda mohou šifrované chatovací aplikace účinně filtrovat nelegální obsah a v případě potřeby upozornit příslušné orgány. Některé členské státy uvádějí, že je to možné, zatímco většina technologů a aktivistů plédujících za ochranu soukromí se staví proti. 

Odborníci se obávají, že nové požadavky by mohly oslabit šifrování, které zabraňuje neoprávněnému přístupu a zaručuje soukromí chatů.

Jak uvádí panevropská zpravodajská televizní stanice EuroNews., dnes přitom nic nebrání policejním orgánům využít soudní příkazy a stávající zákonné pravomoci k získání informací či důkazů. Příslušníci bezpečnostních složek tak mohou řešit trestnou činnost, aniž by museli "špehovat" zařízení každého uživatele, uvedla stanice. 

Podle údajů, které unikly od někdejšího europoslance za německou Pirátskou stranu Patricka Breyera, nastal okolo zákona zásadní pohyb. Dle těchto informací řada zemí, které se v minulosti stavěly proti přijetí nové normy, se nyní řadí mezi nerozhodnuté, uvádí Techradar.

Iniciativa Fight Chat Control, která monitoruje postoje jednotlivých členských států, uvádí, že patnáct států podporuje přijetí zákona, devět států (včetně Česka) se staví nerozhodně a tři státy jsou proti - Polsko, Nizozemsko a Rakousko.

Co je potřeba pro přijetí zákona

Hlasování Rady EU se očekává v říjnu. Pro přijetí zákona musí alespoň 15 z 27 členských států hlasovat pro, přičemž tyto státy musejí zároveň splnit podmínku, že v úhrnu představují alespoň 65 procent populace EU.

Klíčovým státem v tomto hlasování bude Německo, které se zatím řadí mezi nerozhodnuté. Jeho hlas může být klíčový pro finální rozhodnutí, zda návrh projde, nebo spadne pod stůl.

Pokud Rada EU zákon schválí, návrh se vrátí do Evropského parlamentu, který může navrhnout změny. Pokud se oba orgány dohodnou, může být zákon následně přijat.

Podle české europoslankyně za Pirátskou stranu Markéty Gregorové pozice Evropského parlamentu vyznívá ostře proti. "Minimálně další čtyři roky by tedy "šmírovací" kompromis neměl být. Snahy ale pořád jsou," napsala Gregorová na sociální síti X.