Jako aktivní obránce zažil konec éry Waynea Gretzkého a nástup Sidneyho Crosbyho, hrál s Mariem Lemieuxem nebo Joem Sakicem. Za nejlepšího hráče, kterého kdy viděl, ale Kasparaitis označil Jágra.

"Je to strašný profík. Někdy mi přišlo, že dělá divné věci, ale všechno to dělal kvůli hokeji. Myslím, že hodně děcek nechápe, kolik úsilí vložil do toho, aby se stal tím, kým je," spustil o české legendě v nedávném díle podcastu The Cam & Strick, který vede novinář Andy Strickland spolu s bývalým hokejistou Camem Janssenem.

Kasparaitis proslul navzdory neohromující výšce 179 centimetrů jako mimořádně tvrdý bek, kterého nikdo nechtěl potkat jako soupeře. Tvrdou srážku s litevským postrachem ostatně zažil i Jágr.

Později se z nich ale stali parťáci. V Pittsburghu a u newyorských Rangers.

I tak to mezi nimi někdy jiskřilo, neboť hokejovostí nebyli na stejné vlně.

"Jags nikdy neměl problém vám říct svůj názor. Já jsem s ním tedy hodně nesouhlasil, protože…," líčí Kasparaitis, načež myšlenku dovysvětluje z jiného úhlu: "Víte, jaké to je, když se teď v nějaké pivní lize jdete sklouznout s těmi pomalejšími? A jak chcete, aby chápali, o co se na ledě snažíte, ale jim to pořád nedochází? Tak takové to tehdy bylo."

"Myslím, že velcí hráči jako Jágr nebo Lemieux z nás ostatních byli nešťastní. Někdy se mě Jags ptal, proč jsem mu nenahrál. A já mu odpovídal, že jsem ho vůbec neviděl. Mým úkolem bylo plesknout puk o mantinel!" směje se svérázný Litevec.

V základní části NHL odehrál celkem 863 zápasů, nasbíral 163 bodů a… 1379 trestných minut. 

V Bentley na farmu

Ve slavné soutěži dohrál v lednu 2007, tedy asi rok a půl před Jágrovým překvapivým odchodem do ruského Omsku. Rangers poslali Kasparaitise na farmu, ze které už se mezi elitu nevrátil.

"Byl to jeden z nejhorších okamžiků mé kariéry," vzpomíná bývalý zadák. "Neposlali mě dolů z důvodu špatných výkonů, ale proto, že jsem po zranění nejspíš nebyl v nejlepší kondici. Neměli se mnou žádnou trpělivost. A také se snažili udělat místo Danovi Girardimu, který hrál na farmě strašně dobře."

Kasparaitis zamířil do nižší AHL vůbec poprvé v životě. Domovem se mu stal Hartford, na americké poměry malé město vzdálené od New Yorku asi dvě a půl hodiny jízdy autem.

"Psychicky jsem byl hodně dole. Když jsem se ve čtyři ráno probudil a podíval se na město, říkal jsem si: 'Panebože, moje kariéra skončila.' Bylo mi čtyřiatřicet a do Hartfordu jsem dojel ve svém Bentley. Všichni kluci v týmu si říkali, co tady ten chlápek v Bentley a s cigaretou v puse dělá," přibližuje Kasparaitis, že na farmě působil jako zjevení.

V Hartfordu nakonec strávil celý zbytek sezony. V té další tam ale poté, co v tréninkovém kempu marně bojoval o místo v NHL, odehrál jen pár zápasů, než odešel na hostování do ruského Petrohradu.

Hořkost vůči Rangers ale necítí. I proto, že si u nich vydělal mnohem víc než jinde.

"Dali mi dobrou smlouvu, která mi vydržela dlouho. Za moje služby zaplatili spoustu peněz. Jako volný hráč jsem doufal ve dva miliony dolarů ročně. Takže když mi agent řekl, že mi nabízejí 4,25 milionu, reagoval jsem, že je to moc, že tolik si nezasloužím. A on mi řekl, ať nikomu nevykládám, že to vidím takhle," prozrazuje Kasparaitis. 

Šestiletý kontrakt na celkem 25,5 milionu dolarů podepsal v roce 2002, kdy ještě neexistoval platový strop a hlavně Rangers hokejisty běžně přepláceli. Do té doby si slavný Litevec vydělal v jedné sezoně nejvíc 1,6 milionu.