Grónsko se stalo od nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu žhavým tématem mezinárodních vztahů, když americký prezident opakovaně projevil zájem o připojení této dánské samosprávné jednotky ke Spojeným státům.

V neděli 23. března poskytl Trumpův viceprezident J. D. Vance rozhovor pro televizi Fox News, v němž vyjádřil pochybnosti o schopnostech Dánska spravovat Grónsko, a naznačil, že Dánsko není dobrým spojencem. "Dánsko, které kontroluje Grónsko, nedělá svou práci a nechová se jako dobrý spojenec." Když se však podíváme na dánskou bezpečnostní politiku a jeho historickou roli v rámci aliance, nelze s těmito slovy souhlasit.

Dánsko je malou zemí na severu Evropy, která čítá necelých šest milionů obyvatel. Přes svou malou rozlohu a nízkou populaci se však jedná o vysoce vyspělou a bohatou zemi, která se v řadě ukazatelů a žebříčku řadí mezi evropskou špičku. V rámci bezpečnosti bylo Dánsko vždy loajálním spojencem a účastnilo se zahraničních misí po celém světě.

Už v roce 1949 stálo Dánsko po boku dalších jedenácti zemí při vzniku Severoatlantické aliance. Po pádu železné opony se pak začalo aktivněji profilovat v zahraniční politice a v devadesátých letech se jako součást mírových jednotek OSN zúčastnilo války v Bosně. Pro Dány to tehdy bylo první nasazení do bojových operací od druhé světové války. Po útocích z 11. září se v reakci na aktivování článku 5 Severoatlantické smlouvy Dánsko po boku Spojených států a dalších spojenců zapojilo do války proti teroru, přičemž zasáhli jak do invaze do Afghánistánu, tak do Iráku. V první zmíněné válce pak dokonce přišlo o život 43 dánských vojáků, což v rámci koalice znamenalo největší ztráty na počet obyvatel. Později se Dánsko v rámci svých spojeneckých závazků zúčastnilo ještě operace Ocean Shield proti somálským pirátům, letecké intervence NATO v Libyi, nebo jako součást intervence v Sýrii pod vedením Spojených států. Od roku 2018 jsou dánští vojáci přítomni v Pobaltí v rámci předsunuté přítomnosti NATO.

Přestože se Dánsko aktivně účastnilo svých spojeneckých závazků, tak jeho armáda byla dlouhodobě osekávána na úkor ostatních odvětví. K zásadnímu obratu v pohledu na bezpečností politiku došlo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Před invazí bylo prioritou dánské bezpečnostní strategie zaměření na hybridní hrozby, kybernetickou bezpečnost a terorismus. Po invazi bylo nutné tento postoj přehodnotit a začít klást mnohem větší důraz na tradiční konvenční vojenské hrozby. V této nové geopolitické situaci, kde Rusko, Čína a další země usilují o změnu v mezinárodním řádu, hraje velkou roli ve strategickém uvažování Arktida, která je považována za jedno z potenciálních míst střetu NATO, Ruska a Číny. A právě Dánsko se tak díky svým arktickým územím v Grónsku a na Faerských ostrovech dostává do hledáčku světových velmocí.

V reakci na změnu geopolitické situace Dánsko od roku 2022 významně prohloubilo svou spolupráci se Spojenými státy. Roku 2023 pak byla uzavřena se Spojenými státy obranná dohoda, která umožňuje americkým silám trvalejší přítomnost na dánském území a uděluje americkým jednotkám přístup ke třem dánským základnám. Vedle strategických dohod se Dánsko zúčastnilo americké operace Prosperity Guardian v Rudém moři, kde se podílelo na boji proti Húsíům, kteří ohrožovali lodní dopravu skrze Suezský průplav. Dánsko rovněž v reakci na ruskou agresi posílilo svou vojenskou účast v aliančních operacích na Baltu.

Dánsko zároveň navyšuje i své obranné výdaje s cílem přesáhnout 2 % HDP. Společně s postupným navyšováním obranného rozpočtu se Dánsko chystá na ambiciózní modernizaci armády. K modernizaci by mělo dojít například v oblasti dělostřelectva. Dále dochází k rozsáhlému přezbrojování jak u letectva, tak u námořnictva nebo pozemní armády.

Dánsko tak svými rozhodnutími v bezpečnostní politice ukazuje, že se jedná o spolehlivého partnera, který je schopný funkčně a efektivně reagovat na proměny v geopolitice a i přes jeho velikost se jedná o klíčového evropského aktéra v oblasti Baltu i Arktidy.