Když v roce 2000 vydal Dan Brown, syn učitele matematiky a hudebnice z amerického města Exeter ve státě New Hampshire, svou románovou prvotinu Andělé a démoni, žádná revoluce se nekonala. Kniha byla velmi promyšleným thrillerem o střetu náboženství a světských tužeb reprezentovaných tajemnými ilumináty na malebném pozadí vatikánských kostelů. Tehdy šestatřicetiletý Brown ale ve své prvotině čtenáře fascinoval geniálním umem míchat čistou fikci s reálnými fakty, kdy si sám čtenář nebyl jistý, zda jde už o romanopiscovu fabulaci, nebo o dokumentaristický popis.

Nefalšovaný celosvětový úspěch slavila až kniha Šifra mistra Leonarda (v prvních českých překladech někdy i jako Da Vinciho kód). Thrilleru z roku 2003 se celosvětově prodalo přes 80 milionů výtisků a Browna katapultoval mezi spisovatelské hvězdy. Následovaly další romány ze série: Ztracený symbol (2009), Inferno (2013), Počátek (2017) a nyní přichází Tajemství všech tajemství. Ač se zasazení, ústřední tematické motivy i vedlejší postavy mění, všechny knihy mají jedno společné - předního symbologa Roberta Langdona.

Honička po Vatikánu zprvu nezaujala (2000) 

V knize Andělé a démoni se poprvé setkáváme s Robertem Langdonem, harvardským profesorem, kterého Brown popsal jako zhruba čtyřicetiletého, dobře udržovaného muže, který každé ráno začíná padesáti koly v univerzitním bazénu. Do neodolatelného hrdiny ve stylu Jamese Bonda má však daleko, přičemž jeho poznávacím znamením jsou (k jeho postavení poněkud nevhodné) náramkové hodinky s Mickeym Mousem.

Profesorovou největší devizou je fotografická paměť, neboť si dokáže detailně vybavit jakýkoliv obraz, který během života viděl. To ho jistě pro dráhu symbologa, tedy odborníka na symboly a jejich užívání v kulturách napříč historií, přímo předurčuje. Sám však trpí klaustrofobií, která ho limituje od chvíle, kdy v mladém věku spadl do studny. Pokud má Langdon možnost jít po schodech namísto jízdy stísněným výtahem, nerozhoduje se dlouho.

Do zoufalého boje o čas je profesor vržen naprosto neočekávaně téměř přímo z univerzitní auly. Je povolán do švýcarského CERN k případu brutálně zavražděného vědce, jehož výzkumu antihmoty hrozí zneužití. Stopy brzy vedou do Vatikánu, kde po smrti papeže probíhá konkláve - a zároveň se objevuje hrozba, že tajemné bratrstvo iluminátů zaútočí na samotné srdce katolické církve.

Poutavá zápletka se ovšem neobešla bez kontroverzí. Vědecká obec románu vyčítala, že ačkoliv antihmota skutečně existuje, její využití jako trhaviny je čistá spekulace a vědecky nepřesná fikce. Proti románu se pak poněkud nepřekvapivě ohradila i katolická církev.

Česky kniha poprvé vyšla v nakladatelství Metafora v roce 2003. A už v ní bylo založeno na všechny ikonické znaky dalších Brownových románů: akademik, který se nečekaně ocitá v roli akčního vyšetřovatele, neustálý závod s časem, konfrontace vědy a víry stejně jako fascinace evropským kulturním dědictvím. Jak již bylo řečeno, kniha celosvětově nejdříve proplula knižním trhem bez většího uznání a teprve úspěch Šifry mistra Leonarda ji katapultoval do čela žebříčků bestsellerů.

Čtenářský hit číslo jedna a pobouřená církev (2003)

V Šifře mistra Leonarda se profesor symbologie ocitá v Paříži, kam je povolán k případu vraždy kustoda v Louvru. Vedle mrtvého těla zůstává záhadný symbolický odkaz, který Langdona a kryptoložku Sophie Neveuovou zavede do spletitého pátrání po tajemstvích, jež sahají až k renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Příběh se postupně proměňuje v honbu za legendárním svatým grálem. Brown si znovu skvěle hraje s očekáváními čtenáře, pročež příběhové zvraty jsou nečekané a působivé.

Autorův styl krátkých kapitol a cliffhangerů, tedy nedořešených dějových point na konci kapitoly, udělal z románu ideální "čtení na jeden dech". Z Langdona se druhou knihou stal fenomén, který propojil populární literaturu, konspirační teorie a pohled do evropských dějin.

Druhý díl u katolické církve vyvolal ještě větší vlnu nevole, protože děj naznačuje, že Ježíš Kristus měl potomky. Ba co víc, podle románu to katolická církev dobře ví, jen to před veřejností záměrně skrývá. Některé farnosti proti knize dokonce aktivně brojily tak, že svým věřícím doporučovaly knihu vůbec nečíst. Britští autoři Michael Baigent a Richard Leigh Dana Browna obvinili z plagiátorství, protože jejich kniha Svatá krev a svatý grál (vyšla i česky) pracovala s podobnou hypotézou o Ježíšově pokrevní linii. Soud nakonec dal za pravdu Brownovi, ale spor mediální zájem ještě posílil.

První filmový exkurz v čele s Tomem Hanksem (2006)

Po úspěchu druhé knihy bylo jasné, že na sebe nenechá dlouho čekat ani filmové zpracování. Režie se ujal Ron Howard (Rivalové, Apollo 13) a hlavní roli ztvárnil Tom Hanks. Děj filmu se zuby nehty drží osvědčené předlohy, což mu ovšem řada kritiků vytýkala. Určitě mu příliš nepomohl ani fakt, že má stopáž přes dvě a půl hodiny (režisérská verze má pak hodiny dokonce tři). Recenze tedy byly smíšené, ačkoliv u diváků film slavil obrovský úspěch. Snímek celosvětově vydělal více než 760 milionů dolarů, přičemž rozpočet byl "jen" zhruba 125 milionů.

Produkce získala povolení natáčet přímo v prostorách pařížského muzea. Šlo o velmi nezvyklý krok, protože Louvre natáčení komerčních filmů prakticky nepovoluje. Některé scény, zejména s Monou Lisou, se ale musely rekonstruovat ve studiu. Další pikantní zajímavostí je, že téměř záhy vznikla vysokorozpočtová parodie v žánru filmu pro dospělé pod názvem The Da Vinci Load.

Druhá štace filmového Langdona (2009) 

Ještě než vyšla další kniha ze série, stihl si Tom Hanks zahrát symbologa podruhé. I když jsou knižní Andělé a démoni první Langdonův příběh, filmaři ho uvedli až po Šifře mistra Leonarda. Děj proto musel být upraven tak, aby působil jako pokračování. Jinak je ovšem film zase velmi věrný předloze. Vedle Toma Hankse si tu zahrál Ewan McGregor v roli kardinála komořího, Carlo Ventresca nebo Stellan Skarsgård coby velitel švýcarské gardy.

Podobně jako u prvního filmu Vatikán nepovolil filmování v kostelech ani na náměstí sv. Petra. Štáb musel vytvořit detailní repliky interiérů, například Sixtinské kaple. Některé exteriéry se natáčely v Římě, jiné byly digitálně dotvořeny. Ačkoliv film nezaznamenal takový úspěch jako první díl, bylo jasné, že s celosvětovým výdělkem více než 480 milionů dolarů se série vrátí. 

Tajemství ve Washingtonu (2009) 

Ve Ztraceném symbolu se děj přesouvá do Washingtonu, kde Langdon dostává urgentní výzvu od svého dávného přítele, vědce a učence svobodných zednářů Petera Solomona. Ten je unesen a Langdon se vrhá do závodu s časem, aby odhalil tajemství skrytá v symbolice města a ve stopách hledal zednářské symboly. K obligátní časové tísni se navíc tentokrát přidává motiv vnitřní transformace a hledání pravdy o lidském potenciálu.

Ačkoliv se kniha dočkala veskrze přívětivých recenzí, fenomenální úspěch Šifry mistra Leonarda se jí překonat nepodařilo. Dodejme, že i podle tohoto románu měla vzniknout filmová adaptace a jedním ze scenáristů měl být i Steven Knight (Gangy z Birminghamu, Taboo). Produkční bolesti ale vedly k tomu, že společnost Sony se nakonec rozhodla natočit film podle Inferna, další knihy ze série.

V roce 2021 se kniha dočkala alespoň televizního zpracování pod taktovkou americké televize Peacock. Roberta Langdona si v seriálu zahrál americký herec Ashley Zuckerman (seriál Boj o moc, Ulice strachu). Seriál byl ale celkově propadákem, přičemž byl zrušen hned po první sérii. 

Dantova komedie nikdy nebyla záhadnější (2013) 

Po americkém Ztraceném symbolu se Dan Brown v roce 2013 s románem Inferno opět vrací do Evropy, tentokrát hlavně do italské Florencie. Robert Langdon se probouzí v nemocnici ve Florencii, zmatený a s výpadkem paměti po traumatickém zranění. V jeho bundě je ukrytý záhadný předmět, který ho vtáhne do nového případu. Spolu s lékařkou Siennou Brooksovou musí rozluštit sérii hádanek inspirovaných Dantovou Božskou komedií.

Hrozba tentokrát není náboženská ani spiklenecká, ale vědecká: geniální biolog Bertrand Zobrist vytvořil virus, který by mohl zásadně změnit budoucnost lidstva a "vyřešit" problém přelidnění dosti drastickým způsobem. Inferno tak kromě dobrodružného thrilleru klade i nepříjemné otázky o limitech růstu populace, biotechnologiích a lidské odpovědnosti. Román se okamžitě stal bestsellerem. 

Florentské peklo na plátně (2016) 

V roce 2016 natočil režisér Ron Howard podle Inferna zatím poslední díl ságy. Hlavní roli si znovu zahrál Tom Hanks, po jeho boku Felicity Jonesová jako lékařka Brooksová. Film se odehrává převážně ve Florencii, Benátkách a částečně i v Istanbulu.

Ačkoliv snímek nabízí veskrze stejný druh zážitku jako předchozí dva díly, tentokrát se oproti knižní předloze odlišuje výrazněji. Závěr knihy vyznívá o dost pesimističtěji, zatímco filmaři zvolili tzv. hollywoodský konec. Recenze byly převážně negativní. Kritici filmu vyčítali chaotickou zápletku, přehnaný spád a nedostatek napětí. Diváci reagovali smíšeně; fanoušci knihy byli zklamáni změnami a ti, kteří román neznali, film označovali za komplikovaný. To se podepsalo i na celosvětových tržbách - 220 milionů dolarů nebyla ani polovina toho, kolik vydělal druhý díl. 

Barcelona, jak ji neznáte (2017) 

Román Počátek byl až do úterý 9. září zatím posledním dílem série s Robertem Langdonem. Děj knihy se odehrává ve Španělsku, začíná v Guggenheimově muzeu v Bilbau a pokračuje do Barcelony a dalších míst, například kláštera Montserrat. Langdon se účastní prezentace svého bývalého studenta, futurologa a miliardáře Edmonda Kirsche. Ten oznámil, že má odpovědi na dvě základní otázky lidstva: "Odkud přicházíme?" a "Kam směřujeme?" Krátce před odhalením svých zjištění je však Kirsch zavražděn.

Langdon se společně s Ambrou Vidalovou, ředitelkou muzea a snoubenkou španělského prince, snaží dokončit Kirschovo poslání. Cesta vede přes španělské památky a současně je sledována v přímém přenosu médii. Ústředním tématem knihy je střet vědy a víry, stejně jako role moderních technologií a umělé inteligence při hledání odpovědí na otázky o původu a budoucnosti lidstva.

Ve srovnání s předchozími díly série se Počátek více soustředí na současná a budoucí témata než na historické spiklenecké teorie. Brown pracuje s reálnými institucemi, jako je Guggenheimovo muzeum nebo katedrála Sagrada Família, a propojuje je s fiktivním vědeckým objevem, který by mohl zásadně ovlivnit chápání lidské existence.

Zásadní roli v příběhu hraje umělá inteligence jménem Winston, inspirovaná současnými vývojovými trendy v oblasti virtuálních asistentů. Kritici ocenili, že Brown poprvé opustil čistě historická témata a soustředil se na otázky moderní vědy. Jiní mu ale znovu vyčítali, že příliš neobměňuje svůj styl, přičemž ten se stále více vyčerpává. 

Velké finále? Pražské Tajemství všech tajemství (2025) 

Nejnovější díl série, který vychází 9. září pod názvem Tajemství všech tajemství, vrhá Langdona opět do centra dění, tentokrát přímo do Prahy. Brown zůstává věrný své osvědčené spisovatelské formuli. Tentokrát se však podle prvních ohlasů více než kdy dříve zaměřuje na filozofické otázky smyslu lidské existence a téma vztahu mezi vírou a poznáním. Jestli se americkému spisovateli podařilo znovu stvořit poutavý hit, o tom se každý čtenář musí přesvědčit sám.