V  New York Times a ještě také ve Financial Times to vysvětluje konzervativní ekonom Oren Casse z think-tanku American Compass, který je velmi vlivný mezi lidmi z Trumpovy administrativy. Současnou obchodní válku srovnává s druhou světovou válkou. Je to podle něj existenční boj, který (stejně jako druhá světová válka) potrvá roky a bude vyžadovat oběti, ale vybojovat se musí. Míní ale, že to Trump vede chaoticky a nesystémově.

Trumpovo snažení chápe Casse jako snahu odstranit velkou obchodní nerovnováhu mezi USA a dalšími zeměmi. Vnímá to jako rozumnou politiku, ale Trump by podle něj měl jasně říct, jaké ústupky očekává od spojenců, a podrobně popsat společnou politiku vůči Číně, kterou musí přijmout všichni členové "amerického" bloku. Spojené státy, Kanada a Mexiko by totiž měly vytvořit silné severoamerické jádro případného budoucího obchodního bloku. A Evropa si bude muset vybrat, zda se přidá k USA vedenému bloku, nebo k Číně.

Účast v americkém bloku nebude zadarmo. Američané budou vyžadovat splnění určitých požadavků, mezi něž patří především vyrovnaný obchod, odpovídající zajištění své vlastní bezpečnosti a společný závazek vyloučit Čínu ze svých trhů. Evropou Casse rozumí především Německo, které podle něj musí opustit svůj hospodářský model zaměřený na vývoz a přijmout nutnost zvýšit domácí spotřebu a více nakupovat v USA. Dle něj se Německo také musí ujmout vedení při obnově vojenské síly kontinentu a postavit se Rusku. Přes veškerou rétoriku ohledně Ukrajiny je německá armáda méně bojeschopná než v předvečer ruské invaze, varuje Casse.

Ze strany Casseho je zde cítit jistý despekt k Evropě, typický pro současnou americkou administrativu. Strategická hodnota a vliv kontinentu podle něj klesá, ať už kvůli klesajícímu klesajícímu počtu obyvatel, vinou sebepoškozující energetické politiky či kvůli krizi demokratické legitimity a zaostávání v nových technologiích. Chybí vůle činit těžká rozhodnutí, přijímat oběti a odolávat (krátkodobému) lákadlu v podobě přístupu na čínský trh.

Ale zpět z Evropy do USA. Bílý dům by podle Casse měl udělat něco reálného na podporu reindustrializace: "Mají-li Spojené státy rychle snížit svůj obchodní deficit bez bolestivých škrtů v domácí spotřebě, budou muset stejně rychle zvýšit výrobní kapacity, a to buď k rozšíření vývozu na jiné trhy, nebo k nahrazení dovozu doma." To podle ekonoma vyžaduje podobnou vládní podporu jako úspěšný projekt přesunu výroby počítačových čipů do USA. Takový projekt si ale vyžádá obrovské prostředky. Jen pro představu - federální program "CHIPS for America", který byl schválen v roce 2022, zahrnuje přímou podporu ve výši 52 miliard dolarů na rozvoj domácí výroby čipů a souvisejícího výzkumu.

Potíž je - a to si stěžuje i Casse - že to ze strany Bílého domu zatím moc nevypadá na nějaký cílevědomý plán. Cla by se podle něj měla zvyšovat postupně, aby dala partnerským státům možnost přijít s vlastními návrhy, a také aby dala čas byznysu, aby se přizpůsobil. Prezident by měl nastínit jasný plán a jednat předvídatelně. A měl by zkusit najít společnou řeč i s demokraty, kteří jsou také nakloněni snaze odpoutat od sebe americkou a čínskou ekonomiku. Nutno dodat, že to vše jsou předpoklady, které Donald Trump splní jen velmi
těžko…