V červenci slaví kulatá výročí dva historické tyčkařské zápisy.

Nedávno uplynulo 40 let od prvního skoku Sergeje Bubky přes magickou hranici šesti metrů.

A dnes jsou to přesně dvě dekády od momentu, kdy ruská hvězda Isinbajevová poprvé zdolala pět metrů.

Rodačce z Volgogradu se to povedlo na mítinku v Londýně, kam přijížděla jako držitelka světového rekordu o hodnotě 495 centimetrů.

V pátek 22. července 2005 ho posunula nejdříve o jeden centimetr a pak jako první žena v historii překonala laťku ve výšce pět metrů rovných.

Už v té době byla 23letá Ruska olympijskou vítězkou z Atén a v Londýně vylepšila světové maximum pod širým nebem pojedenácté a podvanácté.

Isinbajevová vždy dbala na dokonalou image a také díky svému vystupování byla mezi fanoušky velmi populární.

Ve světové atletice platila v době před nástupem Usaina Bolta za fenomén číslo jedna.

Rekord pak posunula znovu o necelý měsíc později na mistrovství světa v Helsinkách, kde skočila 501 centimetrů a poprvé v kariéře dobyla titul světové šampionky venku.

Především kvůli Isinbajevové se ve Finsku finále tyčkařek odkládalo o dva dny kvůli dešti. Vše, co se dalo, se ruské hvězdě přizpůsobovalo.

"Kvůli nám by to nikdy neudělali. My muži jsme už pouze gladiátoři v předprogramu k Jelenině show," prohlásil tehdy německý tyčkař Tim Lobinger.

Zatímco Isinbajevová útočila na světový rekord prakticky neustále a v kariéře ho pod širým nebem vylepšila sedmnáctkrát (až na současných 506 centimetrů), v mužské tyčce v té době osobnost takových parametrů scházela.

Bubkovi se v 80. a 90. letech díky jeho dominanci přezdívalo "Car tyčky". Ženská část disciplíny měla v Isinbajevové zase "Carevnu".

A životní příběhy obou fenomenálních sportovců nabízí další podobnosti.

Také Isinbajevová byla po skončení kariéry, během níž posbírala dvě zlata z olympiády, tři zlata z MS a jedno z mistrovství Evropy a kterou uzavřela v srpnu 2016, aktivní ve strukturách Mezinárodního olympijského výboru i na politickém poli.

Patřila k prominentním tvářím režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. V roce 2012 se aktivně zapojila do kampaně před prezidentskými volbami, později vstoupila do tzv. Putin Teamu, který na podporu prezidenta založil hokejista Alexandr Ovečkin.

Isinbajevová se dokonce pyšnila oficiální hodností majorky ozbrojených sil. Často byla vidět s úsměvem po boku ruských politických veličin, třeba ministra obrany Sergeje Šojgua.

Po rozpoutání války na Ukrajině ale tyčkařka politicky umlkla. Předloni vyšlo najevo, že uprchla na Tenerife, nakoupila na Kanárských ostrovech několik nemovitostí a i díky tomu přijala španělské občanství.

Zatímco z Ruska přicházela tvrdá kritika a slova o zradě, Isinbajevová se hájila tím, že vždy byla a nadále bude "světoobčanka".

"V Rusku, stejně jako v jakékoliv jiné evropské zemi, každý sportovec patří do nějakého klubu. Do roku 2018 jsem reprezentovala CSKA a dostávala jsem vysoká ocenění a tituly za výjimečné sportovní výkony," vysvětlovala světová rekordmanka.

"Hodnosti, o kterých se nyní hovoří, jsou jen formální, protože nejsem a nikdy jsem nebyla ve službě ozbrojených sil Ruské federace," dodala.

Zmíněná podobnost s Bubkou zde spočívá v tom, že také on je doma na Ukrajině považován za zrádce. Ukázalo se, že po začátku války obchodoval s Rusy, nijak nepodpořil ukrajinské sportovce a užívá si sportovní penzi v rezidenci v Monaku.

Isinbajevová se přes pětimetrovou hranici dostala celkem osmkrát.

Po ní to dokázaly pouze krajanka Anželika Sidorovová (jednou 501), Američanka Sandi Morrisová (jednou 500) a další Američanka Jennifer Suhrová (v hale jednou 502 a jednou 503).

Světový rekord Rusky s hodnotou 506 centimetrů z Curychu 2009 je tak v současné době takřka neotřesitelný.