Doma vstane, oblékne se a vyrazí tam, kde poslední roky tenisově dře a rozvíjí se. Jenže tentokrát to v areálu pražské Sparty vypadá jinak. Kolem kurtů vyrostly do nebe montované tribuny, ve vzduchu jsou cítit opékané klobásy z přilehlých stánků a sem tam prořízne ticho řev asi patnácti stovek diváků. 

Pro osmnáctiletý talent místního klubu je to nový zážitek. Loni tu nemohla startovat kvůli zranění a letos se sem přiřítila jako jedna z hlavních nadějí se skvělou formou. V Portu vyhrála turnaj z kategorie WTA 125.

Ale rozhodně to nebylo jen tak. "Dohrála jsem finále a hned za hodinu jsme museli být na letišti. Přiletěli jsme do Frankfurtu, ale tam nám bohužel zrušili let, takže jsme tam museli přespat a letěli až v pondělí. A z letiště jsme jeli rovnou do areálu, chvíli jsem si zatrénovala, udělala nějakou regeneraci a šla na tiskovku," vyprávěla Valentová.

V úterý po poledni už musela být na kurtu v zápase proti žebříčkové sousedce, Japonce Aoi Itóové.

"Maminka chtěla, ať jsem v deset v posteli, ale bylo to o něco později. Vyspala jsem se dobře, i když já jsem velký spáč, takže bych vydržela ležet klidně do odpoledne. Zvlášť ve vlastní posteli, ta mi hodně chyběla. Nějaký deficit tam asi ještě bude, ale jsem v pohodě," pochvalovala si po hladké výhře.

Poprvé zažívá, že může hrát na kurtech, kde obvykle trénuje, hlavní soutěž WTA. 

"Jsem ve stejné šatně, ve stejném areálu, jím ve stejné restauraci. Na kurtech, které znám. Pro mě je to nejlepší, co může být," popsala Valentová.

Od pořadatelů dostala možnost vybrat si nástupovou písničku, ale vůbec nevěděla, jakou zvolit. I tak měla z příchodu na dvorec obsypaný lidmi velký zážitek. 

"Měla jsem úplně husinu a stejně tak po proměněném mečbolu. Diváci vytvořili neskutečnou atmosféru, moc jsem si to užila. Miluju to," prohlásila.

Na úterní zápas rozdala asi dvacet lístků pro rodinu a přátele, takže na tribunách měla i svůj kotel. A minimálně stejný počet skalních příznivců očekává i ve středu.

Nejraději by do areálu jezdila autem tak, jak je zvyklá, ale nakonec si to nechala rozmluvit a využila oficiální transport. "Mám auto i řidičák, tak jsem chtěla jet. Jsem už i docela vyježděná, nebourám, to se nemusíte bát," culila se.

V dalším kole ji čeká derby se Slovenkou Rebeccou Šramkovou. "Rebecca hraje výborně, je to kvalitní hráčka, párkrát jsme spolu trénovaly, i teď na Wimbledonu. Něco málo vím, ale určitě se na to ještě s týmem připravíme. Budu se chtít soustředit sama na sebe," slíbila Valentová.

Pokud by vyhrála i tento zápas, o pár příček by prolomila hranici první stovky žebříčku. Dokázat to poprvé právě v domácím areálu by pro ni bylo speciální. Zatím o tom ale nechce ani slyšet.

"Doma mě učí, abych zůstala nohama na zemi. Toho se držím. I když jsem teď v dobrém rozpoložení a mám i nějaké herní sebevědomí," dodala.