Nynější zhruba 34 koruny za litr benzinu a 32 koruny v průměru za naftu se zdají i přes postupné zlevňování poměrně vysoké částky. V roce 1989 stál benzin osm korun, tedy zhruba čtvrtinu. Jenže průměrná mzda tehdy činila necelé 3200 korun hrubého, dnes je víc než 14krát vyšší. 

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v závislosti na nynějším vývoji cen ropy vyčíslil, že z průměrné čisté mzdy bude v létě možné koupit 1125 litrů benzinu nebo nafty (za jednotnou průměrnou cenu). Před 40 lety v roce 1985 to bylo jen 410 litrů. 

"Samozřejmě že průměrné mzdy dosahuje zhruba jen třetina zaměstnaných lidí, ale to se zas tak výrazně neliší od tehdejší doby. V porovnání počtu litrů, které lze za průměrnou mzdu natankovat, jsme na tom nyní třikrát lépe než v 80. letech. Pokud nenastane během léta nějaký neočekávaný zvrat v ceně ropy, lze předpokládat v nejbližších měsících podobnou cenu paliv jako dnes," uvedl Kovanda ve středu pro Aktuálně.cz.

Jedná se spíš o modelový příklad vycházející z průměrných hodnot. Ty se v realitě liší směrem nahoru i dolů nejen u výplat a nejen dnes nebo i před rokem 1989, ale po pádu komunismu také u jednotlivých čerpacích stanic. Například síť 45 pump ONO prodává v současné době litr benzinu za 31,90 koruny a nafty za 29,50 koruny. Velké koncerny typu Orlen, MOL, Shell nebo OMV si například na dálnici D1 účtují u obou paliv 38,50 koruny.

Mzdy se často liší od průměru dnes i za komunistů. Zhruba 3000 korun navíc k průměrné třítisícové mzdě si mohli před rokem 1989 vydělat například horníci a dělníci v těžkém průmyslu. Uklízečky nebo pomocné síly bez kvalifikace byly rády i za polovinu průměrné částky.  

Použití průměrné hodnoty tak sice není úplně přesné a pro jednotlivé skupiny spotřebitelů úplně výstižné, ale v souhrnu jediné možné pro porovnání s jinými komoditami. Rýže, vepřové maso, máslo, mléko, zelenina, základní oblečení, elektronika, pračky, osobní automobily a spousta dalšího zboží podražily (pokud vůbec) od roku 1989 mnohem méně, než o kolik vzrostly mzdy.

Opačná situace je u nákladů na bydlení, včetně energií. Odborný web Drevostavitel.cz to popisuje jasně: "Když si dnes přečteme, jako to bylo dříve, zní to jako pohádka: 3+1 nájemní byt v centru Brna s inkasem za 280 Kčs měsíčně. A v Praze? Byt 2+kk s příslušenstvím, s ústředním topením za 358 Kčs."

Na nájem tehdy padla zhruba jen desetina průměrné mzdy. "Jenže tady se pohádka mění ve strašidelný příběh. To, že jste na nájem měli, nevypovídalo nic o tom, jestli jste skutečně mohli bydlet odpovídajícím způsobem," naráží web na zanedbaný stavebně technický stav většiny domů a bytů za éry budování socialismu. A také na skutečnost, že sehnat tehdy byt byl pro většinu zejména mladých lidí - podobně jako dnes - velmi složitý problém.