"Od humanoidních robotů se očekává, že vytvoří další odvětví elektromobilů," řekl pro New York Times He Liang, šéf firmy Yunmu Intelligent Manufacturing, jednoho z lídrů čínské robotiky. Z jeho slov je cítit, že v Číně nejde o okrajovou technologii, ale o strategickou prioritu státu. Vláda robotizaci masivně podporuje - jak finančně, tak regulačně.

Čínské továrny se dnes řadí mezi nejautomatizovanější na světě. Mezinárodní federace robotiky potvrzuje, že počet průmyslových robotů na 10 tisíc pracovníků je zde vyšší než v Německu, Japonsku nebo USA, výjimku tvoří pouze Jižní Korea a Singapur. Za tímto růstem stojí deset let stará iniciativa "Made in China 2025", která určila robotiku jako jednu z klíčových oblastí pro dosažení globální technologické soběstačnosti.

Automatizace není v Číně výsadou gigantických firem. I menší dílny začínají sázet na robotická ramena, která dokážou kopírovat lidské pohyby s překvapivou přesností. Například drobný výrobce kuchyňských spotřebičů v Kantonu, obchodním centru jihovýchodní Číny, investoval do robotické ruky s kamerou, která sleduje práci svářeče a následně ji samostatně opakuje. Ještě před pár lety by taková technologie stála desetinásobek a byla by dostupná jen od zahraničních výrobců. Teď ji čínské firmy prodávají za 40 tisíc dolarů (přibližně 948 tisíc korun).

Rozvoj AI podporuje čínský stát

Navzdory pokroku však továrny zcela bez lidí nejsou. Stále existují fáze, které vyžadují manuální zručnost. Například montáž kabeláže nebo finální úpravy povrchů. Ale i tyto činnosti se postupně přesouvají na stroje. Kamery s vysokým rozlišením na konci montážní linky snímají hotové vozy a s pomocí databází identifikují případné odchylky během několika sekund.

Zásadní roli v čínské robotické expanzi hrají i vládní peníze. Stát kontroluje největší banky, které v posledních čtyřech letech poskytly průmyslovým firmám půjčky v hodnotě přes 1,9 bilionu dolarů (45 bilionů korun). Z těchto prostředků se staví nové závody a modernizují staré. Navíc byl vytvořen národní fond rizikového kapitálu ve výši 137 miliard dolarů (3,25 bilionu korun) na podporu vývoje robotiky a AI.

Tělo z Číny, mozek z USA

Zatímco Donald Trump letos v lednu slavnostně oznámil projekt Stargate - investici za půl miliardy dolarů na podporu AI jako "největší infrastrukturní projekt v historii USA", Čína už ukazuje, jak vypadá druhá fáze: vtělení digitální inteligence do reálného světa. "Spojené státy soupeří o digitální mozek, Čína se snaží ovládnout tělo," shrnul pro Business Insider odborník na Asii William Matthews z Chatham House.

Podle analýzy Morgan Stanley tvoří čínské firmy 56 procent světového dodavatelského řetězce pro humanoidy. Čína má téměř monopol na výrobu klíčových komponent, jako jsou planetové válečkové šrouby, nezbytné pro pohyb nových generací robotů. A zatímco AI software a čipy zůstávají převážně v rukou amerických firem, tvoří jen zlomek nákladů na jednoho humanoida. "Rozhodující je tělo, a v tom má Čína náskok," uvedl Matthews.

Peking má náskok

Napětí mezi USA a Evropskou unií sice zvyšuje cenu exportu, ale také nutí Čínu k větší soběstačnosti. Nová cla uvalená Washingtonem na čínské technologie, včetně robotiky, dosahují až 145 procent. Podle společnosti SemiAnalysis čelí USA existenční hrozbě, pokud nedokážou držet s Pekingem krok.

Zatímco v USA a Evropě debata o AI teprve sílí, Čína už realizuje vlastní představu o budoucnosti. A v ní budou lidé a roboti nejen spolupracovat - ale i soupeřit o své místo ve světě práce. Peking však dává jasně najevo, že cesta zpět neexistuje. Minulý měsíc premiér Li Čchiang oznámil, že rozvoj inteligentních robotů bude jednou z hlavních priorit pro letošní rok. Symbolickým gestem se stal i půlmaraton v Pekingu, kterého se zúčastnilo 12 tisíc lidí a 20 humanoidních robotů. Z nich sice závod dokončilo jen šest, ale mediální pozornost byl cíl sám o sobě.