Očekávaný nesouhlas přišel z Maďarska, které se staví proti dalšímu vyzbrojování Ukrajiny. "Maďarsko má jiný postoj než ostatních 26 zemí, pokud jde o podporu Ukrajiny v dosažení míru," reagoval předseda Evropské rady Antonio Costa. Švédský premiér Ulf Kristersson na to měl jednoznačnější názor: "Jednoduchý závěr je, že my máme pravdu a Maďarsko se mýlí," zhodnotil.

"Maďarsko to sice nepodpořilo, ale myslím si, a zaznělo to i v diskusi od jiných lídrů, že Evropa vychází z této krize silnější," řekl k summitu premiér Petr Fiala.

Proti návrhu se rovněž postavily některé jihoevropské země, které Rusko tradičně nevnímají jako tak bezprostřední hrozbu. Definitivně však návrh pohřbila - poměrně překvapivě - Francie. Kallasová se tak pokusila alespoň o výrazně menší balíček pěti miliard eur na dva miliony dělostřeleckých nábojů.

"Je to množství, které je na trhu k dispozici a může být během tohoto roku dodáno," řekla novinářům. Také ukrajinský prezident Zelenskyj za návrh loboval: "Potřebujeme dělostřeleckou munici a velmi bychom ocenili, kdyby nám Evropa co nejdříve poskytla podporu ve výši alespoň pěti miliard eur," žádal unii. Jenže zástupci Francie, Itálie a Slovenska přišli s návrhem, aby se plán týkal jen těch států, které si to přejí. Tím však celá iniciativa spadla pod stůl.

Důvody odmítnutí jsou různé. Podle serveru Politico některé státy prostě už nechtějí posílat na Ukrajinu více peněz, protože mají své domácí rozpočtové problémy, jiné by daly přednost pomáhat Kyjevu napřímo. Někteří zástupci si také stěžovali, že s nimi Kallasová plán dostatečně nepředjednala. "Chová se jako premiérka a neuvědomila si, že teď (v Komisi) má jinou práci," řekl listu nejmenovaný středoevropský diplomat. A web zmiňuje i další chybu šéfky unijní diplomacie: Kallasová si podle něj nezajistila podporu klíčových zemí, jako je Francie, či klíčových hráčů, například vlivného poradce Ursuly von der Leyenové Bjorna Seiberta.

Finální stanovisko unie tak sice potvrzuje "trvalou a neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny" a členské státy slibují, že "budou Ukrajině i nadále poskytovat pravidelnou a předvídatelnou finanční podporu", ale konkrétní závazek tentokrát chybí. A jako už tradičně, není pod ním podepsáno Maďarsko.

"Vedle toho, co dělá Evropská unie, tady vznikla koalice ochotných, do které jsou zapojeny další země, a to velmi silné země ekonomicky i vojensky, jako Norsko či Británie, a to jednoznačně posiluje Evropu," hodnotil výsledek Fiala.

Míč je tak nyní na hřišti francouzského prezidenta Macrona, který pozval na příští týden do Paříže k dalšímu jednání zástupce zmíněné koalice, tedy států, které chtějí aktivně pomáhat Ukrajině s válečným úsilím.