Rovněž oznámila, že do palestinské enklávy začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc. Humanitární organizace přístup Izraele kritizují s tím, že forma a rozsah pomoci jsou neadekvátní.

Izraelské ministerstvo zahraničí na sociální síti X uvedlo, že "humanitární přestávka" bude platit dnes ráno pro vybrané části Gazy s cílem usnadnit dodávky pomoci. Armáda uvedla, že přestávky budou platit každý den až do odvolání.

Izraelská armáda k těmto krokům přistoupila v situaci, kdy z Pásma Gazy přichází stále více informací o případech úmrtí hlady. Izrael čelí rostoucímu tlaku ze strany mezinárodních humanitárních organizací i mnoha zemí, které ho obviňují z toho, že brání dodávkám pomoci do Gazy, kde od října 2023 vede vojenskou ofenzivu, již odůvodňuje tehdejším útokem Hamásu na jihu Izraele. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus tento týden situaci v Gaze popsal jako "masové hladovění způsobené člověkem".

Při dodávkách jídla se boje zastaví

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že do Pásma Gazy ze vzduchu shodila sedm palet s moukou, cukrem a potravinovými konzervami od mezinárodních organizací. Vedoucí představitelé humanitárních organizací jsou však podle agentury AFP velmi skeptičtí ohledně toho, že shazování zásob z letadel dokáže dodat dostatek potravin k vyřešení prohlubující se krize hladovění, které čelí více než dva miliony obyvatel Gazy. Místo toho požadovali, aby Izrael do Gazy umožnil vstup více pozemních konvojů.

Humanitární organizace ostře kritizují zaměření se na shazování pomoci z letadel. Podle více než stovky humanitárních a lidskoprávních organizací jde o "groteskní rozptýlení", které nezabrání hrozícímu hladomoru a nemůže nahradit standardní zásobování po zemi, informoval zpravodajský server veřejnoprávní BBC.

"Shazování jídla z oblohy je neefektivní, drahé a může dokonce způsobit smrt hladovějících lidí," varoval šéf agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA Philippe Lazzarini.

Organizace jako Mezinárodní záchranný výbor (IRC) upozorňují, že letecké shozy nejsou schopné dodat potřebné objemy a kvalitu pomoci. OSN odhaduje, že třetina obyvatel Gazy nejedla několik dní a 90.000 žen a dětí akutně potřebuje léčbu.

Podle místních zdrojů se lidé při sběru shozů topí v moři nebo je drtí krabice padající z velké výšky. "I když se shoz podaří, panuje chaos. Lidé se perou o pomoc, zraňují se," popsala Shaina Lowová z norské Rady pro uprchlíky.

BBC uvádí, že pro zajištění jediné porce jídla pro každého z přibližně dvou milionů obyvatel Gazy by bylo zapotřebí přes 160 letadel. Přestože Izrael oznámil otevření humanitárních koridorů pro konvoje OSN, neupřesnil, jak budou fungovat. Zástupci OSN tvrdí, že izraelské úřady kladou distribuci pomoci byrokratické překážky.

Izraelská armáda podle AFP trvá na tom, že neomezuje počet nákladních vozidel s pomocí, které mohou vjet do Pásma Gazy. Tvrdí, že agentury OSN a humanitární organizace nevyzvedávají pomoc poté, co se dostane na území Gazy.

Obyvatelé Gazy čelí vedle hladovění také nedostatku vody. Většina obyvatel byla opakovaně nucena opustit své domovy, přičemž více než 90 procent budov je podle odhadů poškozeno nebo zničeno.

Izrael v Pásmu Gazy zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele 7. října 2023 zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů místního ministerstva zdravotnictví zabito 59 733 Palestinců a dalších 144 447 utrpělo zranění.