Komplex přezdívaný "Pusztaversailles" (Malé Versailles) podle kritiků nepřipomíná venkovské sídlo, ale spíš panství z monarchistických časů se soukromým tunelem, tanečním sálem, podzemními garážemi a luxusní výbavou. Což ostře kontrastuje s mediálním obrazem premiéra jako obyčejného muže z vesnice, co si o víkendu udí domácí šunku - který Orbán osobně rád prezentuje.

Ačkoli rozsáhlá luxusní nemovitost oficiálně patří jeho otci Győzővi Orbánovi, opozice i maďarská nezávislá média tvrdí, že nemovitost fakticky slouží i premiérovi a je jím využívána i k oficiálním účelům.

Na rozsáhlé investice upozornil koncem loňského roku nezávislý poslanec Ákos Hadházy, který se rozhodl prolomit mlčení maďarských médií a oslovil francouzskou veřejnoprávní televizi. Společně pořídili letecké záběry celého areálu, jehož výstavba trvá už několik let. Hodnota panství se podle odhadů pohybuje kolem 15 milionů eur (375 milionů korun), ale v oficiálních dokumentech se neobjevuje.

Parlamentní imunitní výbor navíc stížnost opozice rychle zamítl, což vyvolalo další podezření ohledně netransparentnosti vládních kruhů. "V normální demokracii by taková aféra mohla smést vládu. U nás o tom státní televize ani nemluví," uvedl Hadházy ve vysílání francouzské televize.

Orbánova slabost pro fotbal

Podobně výmluvným symbolem propojení státní moci s osobními zájmy je i stadion, který vyrostl ve Felcsútu, malé vesnici, odkud Orbán pochází a kde má i svůj víkendový dům. Pancho Aréna nabízí téměř čtyři tisíce míst k sezení, což je více než dvojnásobek počtu obyvatel celé obce.

Stadion byl otevřen v roce 2014 a architektonicky vyniká dřevěnými oblouky, díky nimž připomíná spíš chrám než sportoviště. Výstavba přišla zhruba na 3,8 miliardy forintů (kolem 230 milionů korun) a byla zčásti financována systémem daňových úlev pro sponzory sportovních klubů (TAO), který byl zaveden za Orbánovy vlády. Tento systém umožňuje firmám odvádět část svých daní na podporu sportu, což vyvolalo debaty o transparentnosti a využívání veřejných prostředků.​

Hotely za všechny peníze

Další příběh nečekaného bohatství se odehrává v centru Budapešti. István Tiborcz, manžel Orbánovy nejstarší dcery Ráhel, během několika let vybudoval jedno z největších hotelových portfolií v zemi. Pouze v loňském roce se mu podle časopisu Forbes podařilo zdvojnásobit své jmění, a to na 151,5 miliardy forintů (přibližně 9,4 miliardy korun), což ho řadí na 15. místo v první padesátce nejbohatších Maďarů.

Jeho skupina BDPST Group vlastní či rekonstruuje historické budovy po celé metropoli - včetně ikonického hotelu Gellért nebo luxusního hotelu Dorothea pod značkou Marriott. Projekty skupiny přitom často financují banky napojené na stát a Orbánovy blízké spojence.

Například hotel Dorothea je zčásti hrazen úvěrem od MBH Bank, v níž drží podíl stát i premiérův dlouholetý přítel a nejbohatší Maďar, Lőrinc Mészáros. Podnikat začal už v 90. letech, ale výrazné úspěchy zaznamenal až po roce 2010, kdy se vlády ujala Orbánova strana Fidesz.

Zmanipulované zakázky

Tiborcz opakovaně tvrdí, že do politiky nezasahuje a že jeho cílem je pozvednout úroveň turismu v Maďarsku. Kritici však považují jeho byznys za modelový příklad prorůstání soukromého kapitálu s politickým vlivem. Podle Gergelyho Karácsonye, starosty Budapešti, se současná vládní politika nesoustředí na občany ani veřejné služby, ale na "byznys pro vyvolené".

Orbánův zeť přitom nezačínal v hotelnictví. První miliony vydělal se společností Elios Zrt., která získávala zakázky na pouliční osvětlení z evropských fondů. Později se ukázalo, že řada výběrových řízení byla zmanipulovaná - a Evropská unie po Maďarsku vymáhala vrácení desítek milionů eur. Přesto Tiborcz nikdy nebyl potrestán a firmu prodal dříve, než aféra propukla naplno.

Blíží se Orbánův konec? Novinář popisuje změnu v Maďarsku, nový lídr na to jde jinak