3 0 0 28.04.2025
Po krátkém období nadšení, kdy řada firem zvažovala pro své zaměstnance práci na dálku jako trvalou výhodu jejich pracovních úvazků, přišlo tvrdé vystřízlivění. Šéfové začali tvrdě vyžadovat návrat do kanceláří. "Mám toho plné zuby… Od covidu dřu sedm dní v týdnu a přijdu sem - kde jsou všichni?" rozčiloval se například podle uniklých záznamů z nedávné schůzky Jamie Dimon, šéf JPMorgan Chase.
Navzdory snahám šéfů, jako je Dimon, data ukazují, že ačkoli je v kancelářích více lidí než v letech 2020-2022, jejich počet už dál výrazně neroste. Výzkum Stanfordovy univerzity mezi 16 000 vysokoškoláky ve 40 zemích ukázal, že na přelomu let 2024 a 2025 lidé pracovali z domova v průměru 1,3 dne týdně - stejně jako v roce 2023.
Data ukazují překvapivý trend: v práci na dálku vedou země anglosaského světa. Kanaďané pracují z domova v průměru 1,9 dne týdně, Britové 1,8 dne a Američané 1,6 dne. Naproti tomu Francouzi a Dánové tráví doma přibližně jeden den v týdnu. Nejmenší chuť pracovat z domova mají Jihokorejci, kteří doma pracují jen půl dne týdně.
Co za tím stojí? Roli hrají typy odvětví, průběh pandemie i ekonomická situace jednotlivých zemí. Hlavní příčinou je ale kultura. Výzkumníci zjistili, že míra individualismu společnosti nejlépe předpovídá ochotu přijmout práci na dálku. V individualističtějších zemích šéfové více důvěřují zaměstnancům a jsou ochotni jim dát větší volnost.
Mnoho firem v Česku nyní řeší nový problém. Po pandemii masivně rušily přebytečné kanceláře a společné zasedací místnosti, protože zaměstnanci přešli na práci z domova. S postupným návratem zaměstnanců a rozvojem hybridního modelu práce zjišťují, že jim zasedačky citelně chybí.
Data ukazují, že docházka do kanceláří po covidu roste. Podle společnosti Savills dosáhla v říjnu 2024 průměrná obsazenost kancelářských budov v Praze 61 procent, což je o 23 procent více než v roce 2022. S rostoucím počtem zaměstnanců v kancelářích roste i potřeba kvalitních prostor pro interní schůzky a virtuální hovory.
Přestože se může zdát, že online hovory lze vést odkudkoli, realita je jiná. Videokonference vyžadují klidné prostředí s kvalitním technickým zázemím a akustikou. "Nedostatečné podmínky mohou poškodit profesionální image firmy," upozorňuje Andrej Hronec ze společnosti Audiopro.
Negativa práce z domova jsou dobře známá. Výzkumy přinášejí smíšené výsledky ohledně produktivity a existují obavy, že mladá generace přichází o možnost učit se od zkušenějších kolegů a budovat si profesní sítě.
Na druhé straně má práce z domova i řadu nečekaných přínosů. Lidé se méně bojí dlouhého dojíždění, pokud ho musí absolvovat jen třikrát týdně. To rozšiřuje hranice měst a snižuje tlak na ceny nemovitostí v centrech. Řada firem v Česku proto preferuje hybridní model, oblíbený například v bankovnictví. Podle agentury Savills tak nelze čekat, že by se obsazenost kanceláří výrazně zvyšovala. Firmy si díky hybridnímu režimu mohou dovolit menší kanceláře, i když - jak ukazuje český příklad - musí zároveň řešit novou potřebu kvalitních zasedaček.
Podle listu The Economist přináší práce z domova větší flexibilitu do každodenního života. Zaměstnanci si mohou práci lépe sladit se soukromým životem. Zvláště ženy s dětmi vnímají práci na dálku velmi pozitivně. V dlouhodobém horizontu by to mohlo přispět ke zvýšení porodnosti, i když paradoxně právě země s nejnižší porodností (zejména ve východní Asii) zůstávají k práci na dálku skeptické.
The Economist dále na datech ukazuje, že práce na dálku a dostatek volného času může na příkladu Spojených států stimulovat pracovní efektivitu. To by nebylo možné, kdyby lidé skutečně zanedbávali práci.
Možná tedy problém práce z domova nespočívá v ekonomickém dopadu, ale v tom sociálním. Podle výzkumů tráví lidé od pandemie více času o samotě. V průměru je to o půl hodiny denně více než před rokem 2020. Místo dojíždění sice získali volný čas, ale častěji ho tráví hraním videoher nebo pasivním odpočinkem než společenskými aktivitami.