Domácí (1134)
Svět (1620)
Názory (176)
Ekonomika (445)
Energetika (89)
Kultura (633)
Sport (1248)
Fotbal (681)
Hokej (523)
Auto-moto (209)
Životní styl (2159)
Věda, vzdělávání (69)
IT, telekomunikace (302)
Obchod, marketing (178)
Chemie a farmacie (23)
Potraviny, gastronomie (42)
Služby, cestovní ruch (126)
Stavebnictví, reality (81)
Zdravotnictví (95)
Zemědělství (20)
Výrobní průmysl (66)
Počasí (15)
12 0 0 20.03.2025
Za Finskem, které se na prvním místě umístilo již poosmé za sebou, následují Dánsko, Island, Švédsko a Nizozemsko. Na posledním místě naopak skončil Afghánistán, před nímž jsou Sierra Leone, Libanon, Malawi a Zimbabwe.
Zmíněné země se umístily na podobných příčkách i loni s menšími obměnami, kdy byl ze 143 zkoumaných zemí pátou nejšťastnější zemí Izrael a na druhém konci žebříčku se umístily Lesotho s Kongem.
Na prvních 20 místech nejšťastnějších zemí jsou většinou evropské státy s několika výjimkami, jako je Kostarika, Izrael, Mexiko, Austrálie, Nový Zéland a Kanada. Česko oproti loňsku kleslo z 18. na 20. místo. Slovensko se umístilo na 50. místě (loni na 45.), Spojené státy na 24. (z loňského 23.), Rusko na 66. (ze 72.) a Ukrajina na 111. (ze 105.) příčce.
Zprávu World Happiness Report (WHR) připravila Oxfordská univerzita ve spolupráci s analytickou společností Gallup a sítí OSN pro řešení udržitelného rozvoje.
Výzkumníci žebříčky sestavili na základě odpovědí lidí, kteří měli hodnotit svůj vlastní život a říct, co ovlivňuje jejich štěstí. Vedle zdraví a bohatství to bylo společné stravování, sociální podpora, velikost domácnosti nebo víra v laskavost druhých, že jsou ochotni vrátit ztracenou peněženku.
"Štěstí neznamená jen bohatství nebo růst. Je o důvěře, spojení a vědomí, že vám lidé kryjí záda. Pokud chceme silnější společenství a ekonomiky, musíme investovat do toho, na čem skutečně záleží: do sebe navzájem," citovala AP Jona Cliftona, generálního ředitele společnosti Gallup.
Statistici seřadili všech 147 zemí podle sebehodnocení života v průměru za roky 2022 až 2024. Odborníci z oblasti ekonomie, psychologie, sociologie a dalších oborů se pak snažili vysvětlit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi pomocí ukazatelů jako je HDP na obyvatele, naděje dožití, existence člověka, na kterou se lze spolehnout, pocit svobody, štědrost a vnímání korupce.
