Mužský pohlavní hormon testosteron ovlivňuje objem muskulatury, spokojenost v sexuálním životě, ale zapříčiňuje třeba případnou ztrátu vlasů, výkyvy nálad a může snížit kvalitu spánku. Pouze zřídka je testosteron spojován s výší inteligenčního kvocientu či s úspěšností na trhu práce a v podnikání. A když už, tak spíše v hanlivém stereotypu, který jedincům s vysokou hladinou hormonu a sošným svalstvem přiznává spíše podprůměrné duševní schopnosti. Vědecké studie však jdou proti těmto zažitým představám. 

Klíč k nadání, vyšší mzdě i úspěšnému podnikání

Korelaci mezi hladinou testosteronu v lidském těle a inteligencí naznačila série vědeckých experimentů prováděných proslulým tureckým neurologem a evolučním biologem Ünerem Tanem na přelomu tisíciletí. Pokusy ukázaly, že jedinci s velmi vysokou hladinou testosteronu vykazují nižší inteligenci. Totéž však platilo pro osoby, jejichž hladina hormonu byla naopak abnormálně nízká.

Při vynechání extrémů šetření zároveň ukázala, že se zvyšujícím se množstvím hormonu v krvi roste i inteligence. Tento růst však podle závěrů studií není lineární. Výše uvedené závěry pak platily pro obě pohlaví. Ženy s vyšší hladinou testosteronu dosahovaly lepších výsledků než ženy s nižší hladinou a překonávaly též muže, jejichž hladina byla sice v absolutních číslech vyšší, avšak v rámci mužské populace patřili spíše k testosteronovému podprůměru. Negativní dopady přemíry hormonu se pak výrazněji projevovaly u žen, zatímco u mužů je nástup nežádoucích následků postupnější.

Vedle souvislosti s IQ má mít míra hormonu vliv na různé vlastnosti a schopnosti. Se zvyšujícím se testosteronem roste i pohotovost, prostorová představivost a míra abstraktního myšlení. Nic však není ztraceno ani pro jedince s nižšími hodnotami, u kterých se naopak do popředí dostává verbální inteligence a lepší organizovanost života.

Konečně, některé studie spojují hladinu hormonu s ekonomickou úspěšností jedince. Závěry britského institutu pro sociální a ekonomický výzkum z letošního února ukázaly, že muži s vyšším testosteronem obecně vydělávají více, a to bez ohledu na vzdělání, osobnost či odvětví, ve kterém se pohybují. Vědci však zároveň zjistili podstatnou výjimku. Na pozicích s obecně vysokou mzdou získávají nejvyšší finanční ocenění naopak muži, jejichž testosteronová hladina se pohybuje v populačním podprůměru.

I v byznysové sféře platí, že extrémní testosteronové hodnoty jsou spíše na škodu. Zatímco vyšší průměr množství hormonu vede ke zdravému risku a podnikatelské odvaze, jedinci s abnormálně vysokými čísly se rozhodují impulzivně a zbrkle, podléhají prvnímu dojmu a jsou náchylnější k volbě zjednodušujících řešení bez jakéhokoliv pudu sebezáchovy.

Předmětem vědeckého zájmu je i zkoumání vlivu hormonu na vývoj mozku nenarozeného dítěte. Podle hypotézy amerického výzkumníka Martyho Mrazika má nadměrné vystavení testosteronu v prenatálním stadiu u mužů za následek mimořádnou nadanost jedince, tedy situaci, kdy jeho IQ přesahuje hranici 130 bodů.

Setkání s velkou dávkou hormonu před narozením však může mít závažné negativní následky, pokud je dotyčnou osobou žena. Společný norsko‑americký výzkum ukázal, že ženy, které sdílely dělohu se svým bratrem dvojčetem a byly tak vystaveny přenosu testosteronu, mají oproti průměru o 15 procent nižší šanci na úspěšné dokončení střední školy. I další ukazatele nebyly pro tyto ženy narozené v období 1967 až 1978 příliš příznivé. Jejich průměrné příjmy byly téměř o deset procent nižší a šance na uzavření manželství a založení početnější rodiny rovněž povážlivě klesly.

Hledání ztraceného testosteronu

Pokud dosavadní stav poznání naznačuje, že vyšší míra testosteronu může mít pro duševní schopnosti jedince i výši jeho mzdy blahodárné účinky, měli by se mít Češi na pozoru. Data zveřejněná na webu World Population Review ukazují, že průměrná hladina testosteronu v Česku je nejnižší ze všech 87 zkoumaných států s průměrnou hodnotou 315 nanogramů na decilitr krve. Země na opačném konci tabulky, například Etiopie, Mongolsko, Ázerbájdžán či Saúdská Arábie, vykazují zhruba dvojnásobné hodnoty. Slovenská populace je v žebříčku o dvacet příček před českou s průměrnými hodnotami, které jsou zhruba o 100 nanogramů na decilitr vyšší.

Spadia zjistila, že pokles se nejvíc projevuje u Čechů mezi 17 a 30 lety. Sníženou hladinu v této skupině vykazovalo více než 60 procent testovaných. Češi se tak v průměru blíží spodní hranici obvyklých lékařských doporučení, že vyvážená míra testosteronu se má pohybovat v intervalu od 250 do 950 nanogramů na decilitr.

Příčinou změn, výkyvů a klesání hladiny hormonu v těle má být především měnící se životní styl a obecné civilizační problémy. Zmiňován je nedostatek pohybu a spánku, špatné stravování, ale například i nadměrné vystavení chemikáliím, které fungují jako takzvané endokrinní disruptory narušující hormonální systém. Může jít například o pesticidy, plasty, zbytky léčiv či různá průmyslová rozpouštědla.

Spolu s tím, že se snáze objeví zdravotní, fyziologické a psychické obtíže, takto nízké hodnoty mohou ovlivňovat i uplatnění této skupiny populace na trhu práce. Závěry jiné, britské studie z roku 2022 obsahují tvrzení, že nízká hladina testosteronu zvyšuje u mužů šanci na propuštění ze zaměstnání, a naopak snižuje šanci nezaměstnaných najít si práci.