"RPG! RPG!" křičí neustále několik vojáků třímajících na rameni zbraň připomínající ponejvíce rouru. Průběžně tak všechny okolo varují, aby si nestoupali přímo za ně, protože by je mohl zranit vystřelený granátu. Jen  o kus dál zase několik skupin dokola předvádí, jak se nabíjí minomet.

Avšak ani jeden výstřel z velkých zbraní tentokrát nepadne. Příslušníci brigády rychlého nasazení jen premiérovi, ministryni obrany a náčelníkovi generálního štábu předvádějí, jak vlastně jejich - bohužel extrémně zastaralá - technika vypadá a kolik lidí je vůbec potřeba k obsluze jednotlivých zbraní.

A že drilování základních postupů je hlavní náplní jejich výcviku.

Tím, kdo VIP návštěvu provází po suché trávě posádkového cvičiště v Žatci, je Jiří Líbal, velitel celé 4. brigády rychlého nasazení. Její ústředí sídlí právě ve městě proslaveném pěstováním chmelu.

"My potřebujeme, aby u všech jednotek brigády byla tatáž platforma a pokud možno na stejné úrovni stáří. A ne abych tady měl pandura starého dvacet let a dalšího starého dva roky," kritizuje Líbal předchozí nákupy ministerstva obrany v rozhovoru s reportérem Aktuálně.cz.

Velitel Líbal naráží na to, že nákupy pandurů probíhaly podle něj nekoncepčně. Kvůli úsporám se těchto víceúčelových kolových obrněných transportérů nakonec nakoupilo - nejprve 107 strojů za 14,4 miliardy korun a následně dalších dvacet za 2,1 miliardy korun - daleko méně, než armáda potřebovala. A navíc přicházely ve značně dlouhém časovém rozmezí: první už v roce 2009, zatím poslední před pěti lety.

S miliardovým kontraktem se pojí i jedna obecně známá kontroverze: za to, že se při dojednávání nákupu pandurů v roce 2007 dopustil podvodu, poslal soud na pět let do vězení lobbistu Marka Dalíka. Blízkého spolupracovníka někdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) propustili z vězení poté, co si odpykal půlku trestu a zaplatil pětimilionovou pokutu.

"Tady pan premiér Fiala viděl, jak je nešťastné nakupovat něco salámovou metodou. Protože kolik let se nakupovaly pandury? V jakých cyklech chodily nové kusy, až dosáhly toho požadovaného počtu?" zkritizovala předešlé kontrakty ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Musíme řešit, co dál s tou brigádou. Pandury jsou už za půlkou své životnosti," připojil Líbal.

"Počítali jsme to a příští rok na to budou peníze"

I proto nyní na ministerstvu obrany vzniká studie proveditelnosti. Jak už před několika týdny napsalo Aktuálně.cz, armádě má ukázat, které čtyřnápravové kolové obrněné vozidlo je pro budoucnost 4. brigády rychlého nasazení ideální. Pořizovat by se mělo více než 250 obrněnců za desítky miliard korun. První nové stroje chce mít armáda k dispozici v roce 2028.

"Počítali jsme finanční prostředky a díky tomu rozhodnutí, že příští rok bude mít ministerstvo obrany rozpočet ve výši 2,2 procenta HDP, by na to ty prostředky byly," uvedla ministryně Černochová na dotaz Aktuálně.cz, kdy by se strategická zakázka mohla rozjet.

"My potřebujeme vozidlo, které by plnilo požadavky NATO, mělo schopnost mid-life upgradu (modernizace, která prodlouží jeho životnost a zvýší jeho schopnosti, pozn. red.), abychom ho mohli dlouhodobě používat. Které vozidlo tohle zadání splní a bude ekonomicky nejvýhodnější, takové vozidlo armáda bude požadovat. Tečka. Není tam žádná preference," reagoval náčelník generálního štábu Karel Řehka s tím, že otevřené jsou všechny varianty - ať už setrvání na platformě Pandur, nebo pořízení úplně jiných a nových vozidel.

"Možné politické rozhodování vlády visí na finálním stanovisku vojáků. To visí na tom, že se zpracovává studie proveditelnosti. Mě to jako náčelníka generálního štábu trápí, protože na tom visí bojeschopnost jednoho z našich klíčových prvků v kolektivní obraně," uvedl generál Řehka.

Náčelník generálního štábu potvrdil dřívější informace Aktuálně.cz, že studii proveditelnosti by resort obrany měl mít hotovou letos v září. To znamená, že politické rozhodnutí, jaké kolové obrněnce provozovat dále, bude nejspíš až na nové vládě vzniklé po zářijových sněmovních volbách.

Co se starými pandury? Do skladů

A než ministerstvo a následně kabinet určí, jestli pandury zůstanou hlavní zbraní takzvané lehké české brigády, nebo se spíše půjde cestou nákupu finských obrněnců Patria AMV XP či případně německo-nizozemských vozidel Boxer, bude nutné dále udržovat současnou a zastarávající techniku.

Je to jen pár dnů, co ministryni Černochové vláda posvětila další rámcovou zakázku na opravy starších pandurů. Na základě kontraktu za 2,3 miliardy korun - zadaného bez soutěže - by měla firma Tatra Defence Vehicle ze skupiny CSG miliardáře Michala Strnada pečovat o všech 127 pandurů české armády po dobu dalších čtyř roků. Pokud se tedy částka za opravy nevyčerpá rychleji.

"Pokud dostaneme nové vozidlo, tak tyhle pandury nezmizí. Přesunuly by se do rezerv a do skladů pro případ války," dívá se velitel Jiří Líbal do budoucnosti, co dál učiní armáda se 127 kolovými obrněnci nakoupenými celkově za 16,5 miliardy. 

Vojenského cvičení Severoatlantické aliance v Litvě se zúčastnily i české jednotky ze Žatce (9. 11. 2018)