"Zvyšujeme například horní hranici náborového příspěvku až na jeden milion korun (z dnešních 250 tisíc - pozn. red.) a místo jeho postupného proplácení ho proplatíme jednorázově," pochlubilo se na začátku ledna ministerstvo obrany. Tehdy vláda posvětila novelu zákona o vojácích z povolání a poslala ji zákonodárcům.

Právě tenhle bod však vyvolal dost zlé krve. Současní vojáci z povolání si začali stěžovat, že nováčci tímto získají daleko lepší podmínky, než měli historicky oni.

"Sloužím v armádě čtrnáct let a o takovém bonusu se mi při nástupu mohlo jen zdát," zlobí se příslušník jednotky z Tábora, který si přál zůstat v anonymitě. "Pro stávající vojáky bude co? Poplácání po zádech a díky?" kritizuje jiná vojačka ve svém příspěvku na sociálních sítích.

Jak ale čerstvě vyšlo najevo, s oním milionovým bonusem vyplaceným v prvních měsících služby to nebude tak horké. Nováčci si přijdou na daleko méně.

"Máme dohodu se státním tajemníkem, že bychom v tuto chvíli uvažovali o horní hranici 450 tisíc korun," potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Za tyhle peníze chtějí lákat především experty z civilu, jakými jsou třeba IT specialisté nebo zdravotní sestry. "Onen milion tam je kvůli tomu, abychom nemuseli každý rok měnit zákon," vysvětlila senátorům během projednávání nové legislativy.

Černochová: Lepší benefity i pro stávající vojáky

Ministryně obrany odmítla, že nová úprava myslí jen na nováčky v armádě. Záměrem ministerstva je prý i stabilizace současného personálu. Proto podle resortu dochází k navýšení maximální úrovně příspěvku na bydlení, která stoupne ze současných šesti tisíc na devět tisíc korun.

Zjednodušit by se vojákům mělo i proplácení finančních náhrad za to, že nepracují v místě svého bydliště. "Denně nebo týdně dojíždí až 80 procent vojáků, a není výjimkou, že dojíždějí i stovky kilometrů. Dnes musí takový voják žádat (o příspěvek) každý měsíc. Tohle ale odpadne, voják si požádá jen jednou, bude dostávat peníze paušálně," upřesnila Černochová.

Úprava zákona má umožnit, aby v armádě sloužili i muži a ženy starší šedesáti let. Tedy pokud projdou zdravotním a fyzickým přezkoušením. "Ti starší mají mnohdy mnohem lepší kondičku než třeba někteří lidé, kteří celý dosavadní život nesportovali," vysvětluje Černochová.

Obrana si od nové verze zákona slibuje, že do ozbrojených sil přivede nové lidi a také že ty stávající podpoří, aby uniformu nesvlékali. "Když už se ti lidé něco naučí, chceme, aby odsloužili deset patnáct let," pokračuje Černochová. Armádě se totiž v poslední době nedaří nábor, příchod nových posil jen tak tak pokrývá odchody vojáků do civilu. 

V armádě nyní slouží přibližně 24 tisíc příslušníků, přitom podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je nutné, aby v příštích letech jejich počet vystoupal na 37 tisíc. Číslo vychází z předpokládaných schopností, které bude po českém vojsku požadovat Severoatlantická aliance v rámci kolektivní obrany.

Během diskuse v Senátu se kupříkladu Pavel Fischer (za TOP 09) dotazoval, jak obrana pozná, že nový zákon o vojácích z povolání skutečně funguje a že kýženě napomáhá náboru. Na to ministryně Černochová reagovala s tím, že ministerstvo si úpravu vyhodnotí v průběhu roku 2026. 

Poté co ve středu odpoledne novelu zákona o vojácích z povolání schválili senátoři, musí ji ještě podepsat prezident Petr Pavel. Legislativa by měla začít platit k letošnímu 1. červenci. 

Slovo "vlastenectví" jsme si nechali trošku zhnědnout, stěžuje si Černochová (25. 9. 2024)