Kdo musí přiznání podat a do kdy?

Daňové přiznání podává každá fyzická osoba, která měla v roce 2024 zdanitelné příjmy mimo zaměstnání, nebo měla více zdrojů příjmů. Typicky se jedná o osoby samostatně výdělečně činné či majitele nemovitostí, kteří byt pronajímají, investory. Daňové přiznání se týká i zaměstnanců, pokud pracovali pro více zaměstnavatelů současně nebo si chtějí podat daňové přiznání sami.

Lhůta pro podání přiznání v papírové podobě byla do 1. dubna 2025. V případě elektronického podání se termín prodlužuje do 2. května. Pokud za vás přiznání zpracovává daňový poradce, máte čas až do 1. července.

Jak a kde přiznání vyplnit elektronicky?

Nejjednodušší cestou je využít oficiální portál mojedane.cz. Zde je k dispozici interaktivní formulář, který vás provede vyplňováním krok za krokem. OSVČ musí navíc odevzdat přehledy pro zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Přehledy je možné odevzdat rovněž online, a to přes příslušné portály.

TIP: Daňové povinnosti mohou na první pohled působit složitě, ale s vhodným nástrojem je zvládne každý. V aplikaci si lze jednoduše spočítat daň, uplatnit příslušné slevy a zpracovat daňové přiznání i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Přiznání je možné rovnou elektronicky odeslat na finanční úřad.

Co je potřeba mít při ruce?

Základem je mít přehled o všech příjmech, které jste v uplynulém roce obdrželi. U zaměstnanců je klíčové potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele. Podnikatelé potřebují evidenci tržeb včetně výdajů, pokud vedou daňové evidence nebo účetnictví. Nezbytné jsou také doklady k uplatnění slev a nezdanitelných částí základu daně, například potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky či potvrzení o daru.

§ 6 Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání)

Příjmy ze závislé činnosti jsou nejběžnějším typem zdanitelných příjmů. Zákon pod toto označení zahrnuje veškeré odměny, které jste obdrželi za vykonanou práci na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu. Patří sem nejen klasická mzda ze zaměstnání, ale také platy zaměstnanců veřejné sféry, odměny z dohod o pracovní činnosti (DPP, DPČ), funkční požitky (např. u jednatelů) a také různé benefity a naturální plnění, pokud nejsou zákonem osvobozeny. Zjednodušeně řečeno: pokud jste někde byli "zaměstnaní" nebo "na dohodu", pak jde o příjem podle § 6.

Do daňového přiznání je třeba uvést celkovou částku hrubých zdanitelných příjmů, kterou jste v daném roce (tedy v roce 2024) od všech zaměstnavatelů obdrželi, na řádek 31. Dále se uvádí výše sraženého pojistného a záloh na daň z příjmů, tyto údaje získáte z potvrzení od zaměstnavatelů.

§ 7 Příjmy ze samostatné činnosti (podnikání, autorské honoráře)

Do této kategorie spadají všichni, kdo v roce 2024 podnikali, poskytovali odborné služby, měli autorské honoráře nebo pronajímali majetek, který je součástí jejich podnikání. Jde tedy o osoby samostatně výdělečně činné, svobodná povolání, autory, freelancery, ale také například společníky veřejných obchodních společností nebo komplementáře komanditních společností. Všichni tito poplatníci vyplňují také přílohu číslo 1 daňového přiznání.

Při vyplňování je nutné nejprve rozhodnout, zda budete uplatňovat skutečné výdaje, nebo takzvaný výdajový paušál. Skutečné výdaje se dokládají vedením daňové evidence nebo účetnictví a je možné do nich zahrnout všechny náklady související s podnikáním, například nákup materiálu, nájem kanceláře nebo pohonné hmoty. Pokud zvolíte paušální výdaje, stačí uvést pouze celkové příjmy, výdaje se pak stanoví procentem podle typu činnosti.

V případě řemeslných živností si lze odečíst až 80 % příjmů. U ostatních živností je paušál 60 %, u autorské činnosti a některých jiných samostatných činností 40 % a u nájmu obchodního majetku 30 %. 

Paušální výdaje fungují jednoduše: z celkových příjmů si odečtete určité procento, které odpovídá vaší činnosti. Jenže od určité výše příjmů se už paušál dál nezvyšuje. Zákon totiž stanovuje takzvaný strop ve výši dvou milionů korun, což je maximální výše příjmů, ze které si ještě můžete vypočítat paušální výdaje. Pokud máte vyšší příjmy, paušál se už dál nezvyšuje.

Například řemeslník může využít osmdesátiprocentní paušál, ale maximálně si takto může odečíst 1,6 milionu korun. Tato částka odpovídá příjmům ve výši dvou milionů korun. Pokud tedy za celý rok vydělal právě dva miliony, může si odečíst plných 80 %, tedy 1,6 milionu korun. Ale pokud měl příjmy například 2,5 milionu, výdaje se už nezvýší, pořád platí strop 1,6 milionu. Z každé další koruny nad hranicí dvou milionů už si tedy nemůže odečíst nic.

Stejné omezení platí i u ostatních paušálů. U šedesátiprocentního paušálu (typického pro většinu živnostníků) je maximem 1,2 milionu výdajů. Této hranice dosáhnete při příjmech dva miliony. U čtyřicetiprocentního paušálu, například u autorů a překladatelů, je maximum 800 tisíc. Jinými slovy, paušál se počítá procentem z příjmů, ale jen do výše dvou milionů korun příjmů ročně. Co je nad to, se už do výpočtu výdajů nezapočítává.

Celkové příjmy se uvádějí na řádku 101. Pokud podnikatel uplatňuje výdaje, zapíše jejich souhrn na řádek 102. Rozdíl mezi těmito částkami, tedy zisk nebo ztráta, uvede na řádku 104. V případě, že spolupracuje s jinou osobou, například manželkou, může část příjmů a výdajů rozdělit. Tyto údaje se uvádějí na řádcích 107 a 108, případně na 109 a 110, pokud je poplatník sám spolupracující osobou.

Dílčí základ daně, případně ztráta, se pak dopočítá a zapíše na řádek 113, odkud se přenáší do hlavní části přiznání. Pokud podnikatel působí jako společník veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, uvádí na řádku 112 svou část zisku nebo ztráty, a to podle společenské smlouvy.

Součástí přílohy je také část, kde poplatník vyplní název činnosti, počet měsíců podnikání během roku a doplňující údaje, například odpisy nebo stav majetku. Pokud došlo během roku k přerušení či ukončení činnosti, je nutné uvést i tyto skutečnosti.

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku

Do této části přiznání patří zejména dividendy, úroky a jiné výnosy z držení cenných papírů, podílů ve firmách nebo z poskytnutých půjček. Typickým příkladem jsou dividendy ze zahraničních akcií, úroky ze zápůjček nebo příjmy z podílových fondů. Tyto příjmy se uvádějí v hlavní části daňového přiznání na řádku 38. Samostatná příloha k nim není povinná, ale v případě více zdrojů příjmu je vhodné doložit přehlednou tabulku, popř. si ji může finanční úřad dovyžádat.

Na rozdíl od příjmů ze zaměstnání nebo podnikání si k těmto příjmům nelze běžně uplatnit výdaje. Příjmy se daní v celé výši, a to i v případě, že poplatník měl výdaje na jejich dosažení, výjimkou může být například situace, kdy byly na příjem zaplaceny úroky z úvěru, z něhož pochází kapitál.

V mnoha případech už ale bývá daň z těchto příjmů sražena při výplatě. Typicky jde o úroky ze spořicích účtů nebo tuzemské dividendy, kde banka nebo investiční společnost automaticky srazí daň a poplatník ji už v přiznání neuvádí. Naopak pokud jde o příjem, ze kterého daň sražena nebyla, například dividendy ze zahraničních akcií nebo úroky z půjčky mezi fyzickými osobami, je potřeba ho zdanit samostatně v přiznání.

U zahraničních příjmů je možné daň zaplacenou v zahraničí započítat proti české daňové povinnosti, pokud má Česká republika s daným státem uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Tento výpočet se uvádí ve zvláštní příloze a je nutné jej doložit potvrzením od plátce nebo bankovním výpisem.

§ 9 Příjmy z nájmu

Tato kategorie se týká všech, kdo v roce 2024 pronajímali nemovitost, ale také movité věci, například automobil nebo vybavení, pokud nájem nebyl součástí podnikání. Typicky jde o nájemné z bytů, domů, garáží nebo nebytových prostor, které fyzická osoba vlastní a pronajímá jako soukromá osoba. Pokud je majetek zařazen do obchodního majetku, příjmy se naopak uvádějí podle § 7. Pozor tedy, pokud pronajímáte skrz AirBnb či Booking, nejedná se o příjem dle § 9, ale o příjem z podnikání dle § 7.

Poplatník má dvě možnosti, jak uplatnit výdaje související s nájmem, buď skutečné náklady, nebo paušál. Při uplatnění skutečných výdajů je nutné doložit veškeré náklady, které s nájmem přímo souvisejí. Může jít o výdaje na opravy, pojištění, správu nemovitosti, úroky z hypotéky nebo odpisy. Naopak výdaje, které nesouvisejí s pronájmem, se uplatnit nesmí. Druhou možností je paušální výdaj ve výši 30 % z příjmů, maximálně však do částky 600 000 korun ročně. Tato varianta je vhodná zejména pro ty, kdo mají nízké náklady nebo si nechtějí vést podrobnou evidenci. Pokud například poplatník obdrží z nájmu 500 000 Kč, výdaje činí automaticky 150 000 Kč, bez potřeby dalšího dokládání.

Příjmy z nájmu se uvádějí na řádku 201 přílohy č. 2, výdaje na řádku 202. Rozdíl mezi nimi, tedy zisk nebo ztráta, se zapíše na řádek 203. Výsledný dílčí základ daně nebo ztrátu pak poplatník přenese do hlavní části daňového přiznání na řádek 39.

§ 10 Ostatní příjmy

Do této kategorie spadají veškeré příjmy, které nelze zařadit do jiných skupin. Typicky sem patří například příjmy z prodeje nemovitostí, pokud neuplynula zákonná lhůta pro osvobození, prodej cenných papírů nebo kryptoměn, příležitostné výdělky, odměny za zprostředkování nebo nálezy a výhry. Právě tato část přiznání bývá nejpestřejší a často i nejsložitější, pokud máte příjmy z investic.

Základem daně je rozdíl mezi příjmem a výdajem, tedy skutečný zisk. Výdaje lze uplatnit pouze tehdy, pokud přímo souvisejí se zdanitelným příjmem, například pořizovací cena prodávaného majetku nebo nákupní cena cenných papírů. Nelze však zahrnovat běžné osobní nebo provozní náklady, které s příjmem přímo nesouvisejí.

Ostatní příjmy se uvádějí do přílohy č. 2 daňového přiznání, konkrétně na řádky 207 až 209. Na řádek 207 patří celkový příjem, na řádek 208 související výdaje. Výsledný rozdíl, tedy dílčí základ daně z ostatních příjmů, se uvede na řádek 209 a přenáší se do hlavní části přiznání na řádek 40.

Je důležité vědět, že pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, vzniklá ztráta se v této kategorii neuplatní. V takovém případě je dílčí základ daně nulový a žádný odpočet vůči jiným příjmům ani do dalších let není možný. 

Jak se počítá daň?

Základ daně tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji. Po odečtení nezdanitelných částek a případných ztrát se vypočte daň, která činí 15 %. Pokud však základ daně překročí 36násobek průměrné mzdy (pro rok 2024 částka 1 582 812 Kč), na nadlimitní část se vztahuje sazba 23 %. Od vypočtené daně se následně odečtou možné slevy.

Jaké slevy můžete uplatnit?

Zákon umožňuje uplatnit celou řadu daňových slev a odpočtů, o kterých jsme psali už v předešlém článku. Nejčastěji jde o slevu na poplatníka, která činí 30 840 korun. Dále lze uplatnit slevu na manžela, držitele ZTP/P, invaliditu nebo daňové zvýhodnění na děti. U této poslední slevy může dojít nejen ke snížení daně na nulu, ale i k tzv. daňovému bonusu, tedy přeplatku vyplácenému zpět daňovým subjektem.

Co když vám vyjde daňový přeplatek nebo nedoplatek?

V případě přeplatku stačí uvést číslo svého bankovního účtu v daňovém přiznání. Finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od termínu pro podání daňového přiznání, nyní tedy od 2. 5. 2025. Pokud vám naopak vyjde nedoplatek, musíte jej uhradit nejpozději 2. 5. 2025.

Nechcete se proklikávat formuláři ručně? Vyplňte přiznání jednoduše online. Naše aplikace vám pomůže krok za krokem, automaticky doplní potřebné údaje, spočítá daň i slevy a vygeneruje přehledy pro OSSZ a pojišťovny.