2 0 0 31.03.2025
Podle agentury AFP však šestapadesátiletá politička nemá jít do vězení, zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem.
Tiskové agentury dříve upozornily, že od rozhodnutí soudu se bude odvíjet i účast Le Penové v prezidentských volbách v roce 2027.
Politička vinu odmítá. Ze soudní síně podle agentury AFP odešla ještě před tím, než soud dočetl rozsudek. Podle agentury Reuters se odvolá.
Prokuratura obvinila Le Penovou a na dvě desítky dalších lidí z toho, že mezi lety 2004 a 2016 platili zaměstnance své strany Národní sdružení penězi, které byly určeny na financování asistentů v Evropském parlamentu.
Soud v pondělí společně s Le Penovou uznal vinnými ze zpronevěry evropských fondů také osm dalších členů strany, kteří v té době působili jako europoslanci, a dvanáct parlamentních asistentů, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP soud odhadl, že celková škoda dosáhla 2,9 milionu eur (necelých 73 milionů korun).
Obžaloba požadovala pro Le Penovou, která stojí v čele parlamentní skupiny Národního sdružení, již léta také vedla, pětiletý zákaz výkonu volených funkcí a vězení.
Nadcházející prezidentské volby jsou v plánu za dva roky. Le Penová, která už v minulosti na prezidentku Francie kandidovala neúspěšně třikrát, dříve uvedla, že se o úřad hlavy státu hodlá opět ucházet. Podle agentury Reuters krajně pravicová politička nyní v průzkumech pro nadcházející prezidentské volby vede.
Prokuratura podle agentury Reuters žádala, aby zákaz výkonu volených funkcí nabyl účinnosti okamžitě po rozsudku. Tedy i v případě, že se Le Penová odvolá. Verdikt ji ale zároveň nezbavuje současného mandátu ve francouzském parlamentu.
Vedle pětiletého zákazu výkonu volených funkcí a odnětí svobody požadovali státní zástupci pro Le Penovou i pokutu 300 tisíc eur (asi 7,5 milionu korun). Soud Le Penové udělil pokutu ve výši 100 tisíc eur.
Le Penová se podle agentury Reuters odvolá a tresty tudíž nebudou uplatněny, dokud se nevyčerpají všechny možnosti odvolání. Pětiletý zákaz ucházet se o veřejné funkce ale začíná platit okamžitě a podle Reuters bude moci být zrušen pouze v případě, že soudy vyhoví odvolání před volbami.
Le Penová po příjezdu k soudu podle agentury Reuters s novináři nemluvila. Už dříve prokurátory obvinila z toho, že usilují o její politickou smrt. "Soudci rozhodují o životě a smrti našeho hnutí," řekla politička nedělníku La Tribune Dimanche.
Obžalovaní tvrdili, že peníze použili oprávněně a obvinění příliš úzce definují, co parlamentní asistenti dělají, napsal Reuters. Le Penová seděla během čtení rozsudku v první řadě a podle této agentury občas na výraz nesouhlasu mírně kroutila hlavou. Ze soudní síně pak odešla ještě před celkovým vynesením trestu.
Soudkyně Bénédicte de Perthuisová uvedla, že Le Penová figurovala v centru systému, který strana zavedla s cílem využívat unijní fondy k platům zaměstnanců politického uskupení sídlícího ve Francii. Vyšetřování podle soudkyně ukázalo, že se nejednalo o administrativní chyby, ale o zpronevěru v rámci systému zavedeného ke snížení nákladů strany.
Na soudní verdikt se hned po jeho oznámení objevily reakce. Někteří evropští politici reagovali slovy, že jde o porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu.
"Jsem Marine," napsal na síti X maďarský premiér Viktor Orbán, který se ve svém příspěvku setkal se smíšenými reakcemi. Francouzsky napsanou zprávou "Je suis Marine" přitom odkazoval na vlnu solidarity po 7. lednu 2015, kterou lidé vyjadřovali pozůstalým novinářů z francouzské redakce Charlie Hebdo. Ty spolu s dalšími deseti lidmi zavraždili dva islamisté.
Italský vicepremiér Matteo Salvini, který šéfuje protiimigrační straně Liga, rozhodnutí soudu označil za vyhlášení války ze strany Bruselu. Snahu vyloučit Le Penovou z politického života považuje kandidát rumunské krajní pravice na prezidenta George Simion jako za vystřiženou z příručky totalitních režimů, uvedla agentura Reuters.
Lídr nizozemské protiimigrační Strany pro Svobodu Geert Wilders je "šokován neskutečně tvrdým rozsudkem" a věří, že až se Le Penová odvolá, že zvítězí.
Byť sporadicky, objevily se i reakce z Česka.
Soudu se podle šéfa španělské krajně pravicové strany Vox Santiaga Abascala nepodaří "umlčet hlas francouzského lidu". Předseda belgické krajně pravicové strany Vlámský zájem Tom van Grieken verdikt považuje za nedemokratický způsob, jak umlčet oblíbené nacionalistické politiky, dodává Reuters.
"Stále více evropských metropolí se vydává cestou porušování demokratických norem," citovala AFP mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.