Lesní školky si většina z nás spojuje s přírodou za městem - někde u lesa, na kraji vesnice nebo v blízkosti velkého parku. V Praze jsou tyto instituce většinou umístěny v blízkosti parků nebo v zelenějších okrajových částech města - jako třeba školka u Stromovky. Třída Větvíci se ale nachází na zcela jiném místě - v husté zástavbě Žižkova, kde příroda jen opatrně prorůstá mezi budovami.

Školka spadá pod mateřskou školu Milíčův dům a otevřela se v září 2024. Navštěvuje ji 18 dětí, které denně vyráží ven - ať už na procházky do okolí, nebo do vlastního malého areálu. 

Malý, ale pestrý

Areál lesní třídy Větvíci navrhla krajinářská architektka Zuzana Štemberová z ateliéru Terra Florida ve spolupráci s architektkou Janou Šaňákovou z ateliéru Jasné, přičemž projekt vznikl i díky konzultacím s Asociací lesních mateřských škol. Tři dřevostavby z modřínového dřeva, pár záhonů, stoly, pískoviště a dřevěné domečky - to vše na ploše 800 m². Prostor je sice malý, ale dobře promyšlený a dětem nabízí dostatek podnětů k objevování.

Dvě větší dřevěné stavby slouží jako zázemí pro pobyt v chladném nebo deštivém počasí. Jedna z nich, přezdívaná "obýváček", má velký stůl pro společné aktivity i přípravu dovezeného jídla. Druhá funguje jako klidová zóna s lehátky a třetí stavba ukrývá kompostovatelné toalety - podle autorek jeden z důležitých výukových prvků. Děti se tu učí šetřit vodou a vnímat její hodnotu. Pitná voda je přivedena, ale používá se šetrně a doplňuje ji voda dešťová, která se sbírá do retenčních nádob a využívá na zalévání záhonů.

Venku za každého počasí

V duchu filozofie lesních školek tráví děti většinu dne venku, a to v každém ročním období. Ranní kruh, společné hry, zahradničení i objevování přírodních cyklů - to všechno se děje pod širým nebem. V areálu najdete nejen pískoviště či záhonky, ale i malé domečky. V některých je vybavení jako dětská kuchyňka nebo ohniště, jiné slouží jako skrýše, když začne poprchávat. 

I když by areálu několik metrů čtverečních navíc prospělo, atmosféra je tu velmi příjemná. Dřevěné stavby časem porostou popínavými rostlinami, v zahradě jsou ovocné stromy, keře, různé přírodní povrchy - písek, kamení, mlat, i vyvýšené záhony s první úrodou. Celý prostor tak není jen estetický, ale také funkční a udržitelný.

Začátek širší proměny

Školka Větvíci je zatím jediným zrealizovaným prvkem širšího projektu - městská část totiž plánuje v okolí vybudovat nový park s názvem Zahrada pod Parukářkou, podle návrhu ateliéru Josefa Pleskota. Zatím tu park není, a tak školka působí mezi okolní zástavbou trochu osaměle. Architektky ale s budoucím začleněním do zeleného prostoru počítaly a věří, že se místo brzy promění.

Zájem rodičů dává projektu za pravdu - hned v prvním roce byla kapacita třídy plně obsazena. Lesní třída Větvíci tak dokazuje, že i uprostřed města může vzniknout prostor, kde se děti mohou volně hýbat, učit se přírodě a rozvíjet svou fantazii. Les sice chybí, ale podstata lesní školky tu zůstává.