Několik lidí spadlo, hodně se jich svíjelo, křičelo nebo plakalo. Lidé byli dezorientovaní. Nikdo netušil, co se děje. Přes tři tisíce osob už poskytlo Bělehradskému centru pro lidská práva svědectví o tom, co se během oné zhruba jedné minuty stalo. 

Podle opozice jde o důsledek použití tzv. zvukového děla neboli sonické zbraně. Ministr zdravotnictví Zlatibor Lončar ale mluví o provokaci. "Ti lidé dostali pokyn, aby vyhledali lékaře a odrecitovali mu konkrétní symptomy," tvrdí. Na 600 tisíc obyvatel Srbska už podepsalo petici požadující nezávislé mezinárodní vyšetření celého incidentu.

Masivní, původně studentské, teď už celonárodní protesty Srbskem otřásají už tři měsíce. Protivládní demonstrace spustil incident, při němž loni v listopadu pod zhroucenou střechou železniční stanice v druhém největším městě Novi Sad zemřelo 15 lidí. Šestnáctá oběť podlehla zraněním teprve minulý týden.

Budovu v rámci strategického partnerství rekonstruovala čínská firma, detaily kontraktu vláda odmítá zveřejnit. Prezident Aleksandar Vučić protestující obviňuje z toho, že připravují "barevnou revoluci" a svržení vlády. Tvrdí, že je podporují (blíže neupřesněné) síly ze zahraničí.   

Policie se i přes ostrou rétoriku vlády zatím držela zpátky a na demonstranty neútočila. Nikdo přesně neví, co se v sobotu 15. března stalo. Představitelé země i bezpečnostních složek se ve svých reakcích nedokázali shodnout a měnili výpovědi.

Prezident versus ministr vnitra

Prezident Aleksandar Vučić byl nejprve kategorický: "Žádnou, absolutně žádnou sonickou zbraň jsme nepoužili, v téhle zemi ji vůbec nemáme a nic z toho se nestalo," uvedl. "Pokud naše síly použily sonickou zbraň, Vortex, nebo jak se to jmenuje, tak já nejsem prezident," doplnil Vučić.

Nejprve s ním souhlasil i ministr vnitra Ivica Dačić. "Věc, o které se teď mluví, vůbec nemáme. Měli jsme nějakou nejjednodušší variantu, která se dá použít pro varování veřejnosti. Ale tyhle věci nemáme," tvrdil zpočátku.

Jenže pak si to Dačić rozmyslel. "Tyto systémy máme ve skladě, zabalené v krabicích. Patří ministerstvu vnitra, ale nejsou ve službě ani nejsou namontované na naše vozidla nebo systémy," potvrdil ministr vnitra. Jeho slova záhy vyvrátily záběry srbské televize, na nichž sám Dačić osobně před kamerami kontroluje sonickou zbraň instalovanou na černém policejním Land Roveru.

Ředitel Bezpečnostní informativní agentury (BIA) Vladimir Orlić přesto i nadále tvrdil, že nikdo žádnou sonickou zbraň nespatřil. "Nikdo nikde nic takového neviděl, nevyfotil, nezdokumentoval," argumentoval. Jenže se takřka okamžitě ukázalo, že černý Land Rover s namontovaným prostředkem LRAD 450 XL (Long Range Acustic Device - dálkový akustický přístroj, pozn. red.) někdo vyfotil. A to přímo v den demonstrace před budovou parlamentu.

Zvukové dělo působí nesnesitelnou bolest

V tuto chvíli nevíme, zda byl přístroj LRAD 450 XL proti demonstrantům v polovině března použit nebo zda je vůbec schopný takového efektu. Ale LRAD je skutečně to, co se v češtině označuje jako zvukové dělo, schopné vysílat velmi důrazné hlasové příkazy i působit nesnesitelnou bolest.

"LRAD vysílá ohraničený zvukový paprsek v kuželu o úhlu 30° o frekvenci 2,5 kHz a hlasitosti až 150 dB," popsal v Armádních novinách Jan Grohman.

"Účinný dosah sonické zbraně LRAD je zhruba 300 metrů, v němž zasažené osoby cítí silné bolesti hlavy a psychické nepohodlí. Pokud se však osoby přiblíží až na vzdálenost 100 metrů od zářiče LRAD, začne být bolest nesnesitelná. Kritická vzdálenost je pak cca 15 metrů, kdy dochází k trvalému poškození sluchu," vysvětluje.

Protesty spustilo neštěstí na železnici

Protestům předcházelo už zmíněné neštěstí z prvního listopadu 2024 se zřítil betonový přístřešek nad vchodem do železniční stanice v Novém sadu. Ta přitom podle starosty prošla úplnou rekonstrukcí. V roce 2022 stanici otevřeli prezident Aleksandar Vučić s premiérem Viktorem Orbánem. Jde totiž o součást rekonstrukce železniční trasy Bělehrad - Budapešť.

Inženýr Zoran Djajić, který tam tehdy působil jako stavební dozor, novinářům popsal, jak se v období před návštěvou Vučiče pracovalo 24 hodin denně, aby nádraží "vypadalo jako, že je hotové". Po návštěvě však bylo potřeba ještě některé stavební práce dokončit. Nádraží se tak otvíralo nadvakrát, podruhé po dvou letech s tím, že jde o nádraží "lepší než leckde v Evropě". Později se zjistilo, že budova byla otevřená bez kolaudace.

Jen čtyři měsíce nato se betonový přístřešek u vchodu do nádražní budovy zřítil a pohřbil pod sebou 15 cestujících. Reakce vládních a provládních médií byla, že přístřešek nebyl součástí rekonstrukce a že spadl "starý přístřešek".

Premiér se dokonce dožadoval vyšetřování autorů původního projektu z 60. let a ministr dopravy zase sliboval vyšetření toho, proč nebyl přístřešek rekonstruovaný stejně jako zbytek budovy. Přidal se i prezident Vučić: "Je to skoro neuvěřitelné, že když jsme všechno rekonstruovali, vynechali jsme přístřešek. Proč? Nevím."

Přístřešek byl podle informací z médií před otevřením stanice dodatečně pokryt sklem, aniž by došlo ke statickým propočtům a kontrole kvality betonu. Krátce po katastrofě začali lidé požadovat vyšetření neštěstí, potrestání viníků a zveřejnění smlouvy s čínskou společností, která projekt získala.

Poté co policie začala zatýkat některé protestující, vstoupili studenti do okupační stávky, ke které se přidali i vyučující a nakonec i středoškoláci a většina středoškolských pedagogů. Srbskými městy od té doby otřásají každodenně masové demonstrace.