Grandslamová Paříž je za námi a ještě v nás všech rezonuje úžasné finále Jannika Sinnera a Carlose Alcaraze. Španěla jsem sice na celkový titul tipoval, ale ten level hry byl neskutečný. To bylo pět a půl hodiny tenisu jak z PlayStationu.

Nejdřív to vypadalo, že Sinner vyhraje hladce ve třech setech, ale Alcaraz ukázal, jak mentálně silný je v koncovkách. Tady se ukázalo, že Ital nebyl tolik prověřený těmi předchozími zápasy jako Alcaraz, který i poztrácel nějaké ty sety po cestě do finále. Přestože čelil mečbolům, pořád působil ohromně sebevědomě.

Co bych vypíchl, je to, jak oba hráli aktivně, oba stáli u základní čáry a útočili. To i Rafa Nadal kolikrát stál až tři čtyři metry za lajnou. Tohle nebyl zápas o chybách, to bylo utkání o vítězných míčích. Proto to bylo tak úžasné finále. 

Momentálně jsou tihle dva odskočení od konkurence. Bylo vidět, že ostatní soupeři, když už jsou schopni udržet s nimi tuhle úroveň hry, je to tak set nebo dva, ale rozhodně ne tři. 

Alcaraz vyhrál pátý grandslam v na chlup stejném věku jako Rafa Nadal. Bude zajímavé sledovat, jestli ho bude stíhat a vyrovná těch jeho 22 titulů. Já bych řekl, že klidně to možné je.

Hráč první desítky Alex de Minaur se v Paříži nechal slyšet, že si nemyslí, že by současná generace tenistů vydržela tak dlouho s tenisem, že momentálně je sezona tak dlouhá, že hráči vyhoří fyzicky i psychicky mnohem dříve než velká trojka světového tenisu.

Nevidím to tak černě. Dřív se myslelo, že už nikdo nepřekoná Samprase, pak Federera, no a ten je teď až třetí co se počtu grandslamů týče, a za mě je klidně možné, že je tihle kluci zase překonají. Doba jde dopředu, zdravotnictví je na tom čím dál lépe, víc se toho ví o regeneraci, klidně mohou vydržet dlouho a zase posunout rekordy.

Ženský turnaj možná trochu překvapivě ovládla Coco Gauffová. I já věřil, že spíš vyhraje Aryna Sabalenková. Řekl bych, že Bělorusce nesedly ty větrné podmínky, dělala dost chyb, nevyužila tolik svých hlavních zbraní a Američanka oproti tomu v takovém počasí hrála konzistentně. Ukázalo se, že má na antuce také slušnou formu.

Bylo vidět, že Sabalenková je z toho hodně frustrovaná a tak se na tiskovce pustila do nešťastného srovnávání se Šwiatekovou. Tvrdila, že kdyby hrála finále proti Coco Polka, tak by Američanka nevyhrála. 

Nevím, jaké mají mezi sebou vztahy, ale nemyslím si, že tím chtěla nějak snížit vítězství Gauffové. Spíš si uvědomovala, že to z její vlastní strany nebyl dobrý výkon. 

V posledních letech nám v Paříži dělaly radost juniorky, letos to ale v singlu nejdál dotáhla Sarah Melany Fajmonová, a to do čtvrtfinále. Což pro ni osobně asi není špatný výsledek.

Slyšel jsem o ní, že to je strašně pracovitá hráčka, bojovnice. Teď se vracela po zranění. Připsala si skalp Mii Pohánkové, což je v 16 letech velký talent slovenského tenisu. Pro Češku, která už se začíná prosazovat i mezi dospělými, určitě pozitivní grandslam. 

Sestry Kovačkovy měly v zádech set a vedly 4:0 ve finále juniorské čtyřhry, přesto nakonec prohrály. Ztratily tam pár těsných gamů, nebylo to tak, že by se úplně sesypaly. Nutno ale říct, že jim je 14 a 16 let, pořád platí, že jsou to velké naděje pro příští roky.

V Prostějově se nejvíc ukázal Mrva

Co se z českého pohledu moc nepovedlo, byl prostějovský challenger. Kuba Menšík tam vypadl s Ukrajincem Vitalijem Sačkem, což je sice hráč až ze třetí stovky, ale tenista, který v Prostějově už asi 15 let žije a trénuje. Dobře zná Kubu ze sparingu, dobře zná i místní kurty, umí i skvěle česky. Menša přijel z Paříže skleslý, asi si chtěl doma zlepšit náladu, ale nepovedlo se. 

Ono těm, co přijeli z Paříže do Prostějova, asi úplně nesedly ani místní podmínky. Stěžoval si na to i Víťa Kopřiva. Kurty v Prostějově mají víc antuky než na Roland Garros, kde je oproti tomu spíš poprašek. Na druhou stranu je to challenger, není to grandslam, nedá se čekat, že tam budou kurty jako v Paříži.

Vypíchl bych Maxe Mrvu, který tam v 17 letech uhrál kolo, porazil Lukáše Pokorného a pak jako jediný sebral set Hugovi Dellienovi, který to později celé vyhrál. Navíc si zahrál exhibiční zápas proti Radku Štěpánkovi, což pro něj zase byly fajn zkušenosti. 

Nutno říct, že i když Češi brzy povypadali, tak pořád docela chodili lidi a nakonec z toho byl dobrý turnaj.  

Tenhle týden se naplno rozjíždí travnatá sezona. Zastavil bych se u návratu Terezy Martincové, která na turnaji z kategorie 125 vyhrála z kvalifikace tři zápasy v řadě. Po její operaci kolena je to určitě pozitivní zpráva.

Dobře to znám, taky jsem se vracel pro operaci kyčle. Nejhorší je se držet stoprocentní delší dobu. Někdy se stane, že podvědomě té operované části těla ulevujete a ozve se jiná, protože tu přetěžujete. 

Ona je dříč, poctivka, úroveň hry na to vrátit se zase někam do stovky určitě má. I když jí je 30. Na trávě se teď zjevně zvedá, ale právě na tomhle povrchu je to nevyzpytatelné, můžete uklouznout a je zle. Snad jí bude tělo držet.

Strýcová je sportovní fanatik

V pondělí obletěla světem tenisu zpráva, že od příštího roku bude novou kapitánkou reprezentačního týmu v Billie Jean King Cupu Barbora Strýcová, která vystřídá dlouholetého šéfa ženského týmu Petra Pálu.

Nebylo to pro mě vyloženě překvapení, už jsem o tom slyšel, ale považuju to za skvělý tah. Petrovi patří všechen kredit, za všechny ty tituly, které s týmem vyhrál, ale myslím, že teď přichází dobré období na takovou změnu.

Báře fandím, myslím, že její zapojení do reprezentace může být fajn. Ona je pořád takový sportovní fanatik, což dokazuje i to, jak se připravila na zaběhnutí maratonu. 

Myslím, že je pro to správný člověk. Bude tím žít možná podobně jako teď Tomáš Berdych žije Davis Cupem. Samozřejmě nedokážu posoudit, jestli bude moct podobně objíždět turnaje a připravovat se jako Berďa, přeci jen Bára má dvě děti. Ale je to velezkušená hráčka, která ví, co je to tuhle soutěž vyhrát a co se pro to musí udělat.

Vidím tam asi jedinou věc, na kterou je potřeba si dát pozor. Bára je temperamentní člověk, ráda říká věci na plnou pusu, což já osobně na ní mám rád, ale v ženském kolektivu to někdy nemusí dělat dobrotu.

V tomhle byl Pinďa, jak se Petrovi Pálovi přezdívá, vynikající. Každá hráčka je jiná osobnost a on to vždycky uměl se všemi vykomunikovat tak, že to celé fungovalo. 

Bára tak v sobě bude muset probudit i diplomata. Na druhou stranu jako žena víc rozumí ženským tématům, chápe jejich nálady a mohla by k holkám mít v některých ohledech blíž.

Je super, že zpočátku jí bude Pála trochu stát za zády, bude jí některé věci učit a žezlo jí bude předávat postupně. Já se na tohle spojení každopádně těším.