Nejnovější návrh dohody o využívání ukrajinského nerostného bohatství výměnou za válečnou pomoc poslali Američané do Kyjeva na konci minulého týdne. Podle deníku Financial Times (FT) se má vztahovat na všechny ukrajinské nerostné zdroje, včetně ropy a plynu, přičemž Američané si chtějí nárokovat právo veta při rozhodování o nich. "Poslední návrh poslaný do Kyjeva stupňuje požadavky a nenabízí žádné bezpečnostní záruky," konstatoval list ve čtvrtek.

Nový návrh USA je "nespravedlivý", řekl FT jeden ze tří nejmenovaných vysokých ukrajinských představitelů, které list oslovil. Další jej rovnou přirovnal k "loupeži" s tím, že by mohl narušit suverenitu Ukrajiny a nasměrovat zisky do zahraničí. 

Ještě ostřeji dohodu okomentoval švédský ekonom Anders Åslund. Podle něj se jedná o pouhé vydírání a je to podle něj v podstatě koloniální dohoda. "Ukrajina musí říct ne," napsal na sociální síti X. Novinář amerického deníku The Wall Street Journal Yaroslav Trofimov návrh kritizuje také: "Zjevně to nenapsal někdo, kdo rozumí mezinárodnímu právu," tvrdí na stejné sociální síti. 

Surovinový fond pod kontrolou USA

Dohoda by měla zřídit fond, do něhož by Ukrajina přispívala 50 procenty budoucích zisků z nerostných surovin. Washington požaduje, aby fond spravovala dozorčí rada, která by mezi obě země rozdělovala příjmy z ukrajinských projektů v oblasti ropy, plynu a nerostných surovin. Problém pro Ukrajinu je v tom, že Spojené státy chtějí jmenovat tři z pěti členů rady. Tím by Američané získali v rozhodování převahu.

Kromě toho návrh dohody zavazuje Ukrajinu zaplatit veškerou pomoc USA z minulých let, kterou Ukrajina obdržela jako nevratnou. To znamená, že díky nové dohodě může Kyjev de facto uznat obrovský dluh přesahující 120 miliard dolarů, píše server Ukrajinska pravda.

Dohoda v nedohlednu

Americký ministr financí Scott Bessent ve středu televizi Fox News řekl, že věří, že dohoda by mohla být podepsána již příští týden, podle Financial Times k tomu ale pravděpodobně nedojde. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek v Paříži prohlásil, že USA "neustále" mění podmínky dohody. Dodal však, že nechce, aby si Washington myslel, že Kyjev je proti dohodě. Ukrajinci ale pro FT vyjádřili frustraci z rostoucího Trumpova tlaku na kompromis, který by zajistil příměří a trvalý mír, i když Rusko podle nich nejeví žádné známky zastavení své invaze.

O surovinové dohodě coby "platbě" za americkou pomoc ve válce s Ruskem se mluví už od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem. První návrhy přišly po jeho inauguraci na konci ledna, o dohodě samotné se jedná již od února. Ukrajinský prezident měl při návštěvě Washingtonu na konci února dohodu podepsat, po slovní přestřelce v oválné pracovně Bílého domu z toho však sešlo. Americké návrhy byly od začátku terčem kritiky jak Ukrajiny, tak dalších amerických spojenců, hlasitý odpor vůči politice Trumpovy vlády byl ovšem slyšet i v USA.