Pokud bude reforma schválena, měla by platit od ledna příštího roku, uvedl například server United24. Zvýšení věkové hranice má podle vlády zajistit přístup k většímu počtu zkušených záložníků v době rychle se vyvíjející bezpečnostní situace.

Už nyní vojenské zálohy malé severské země s pěti a půl miliony obyvatel čítají 20 tisíc profesionálních vojáků a přibližně 870 tisíc vojáků v záloze.

Finsko má povinnou vojenskou službu, které se účastní zhruba 80 procent roční kohorty finských mužů. Ženy se k službě hlásí dobrovolně. Základní služba pro běžné vojáky trvá přibližně půl roku, zatímco jednotky s vyšší specializací mohou ve službě strávit až jeden rok, píše Reuters.

Důraz na obrannou připravenost zdůraznil i prezident Alexander Stubb, který se v červnu zúčastnil 23kilometrové vytrvalostní zkoušky mladých branců. Etapu ušel za necelé tři hodiny.

Finsko v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přehodnotilo svůj neutrální přístup a v roce 2023 vstoupilo do NATO. Zároveň letos odstoupilo od Ottawské úmluvy, což mu umožní od příštího roku opět zavést protipěchotní miny, které mají chránit přibližně 1300 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem.

Rusko zpochybňuje existenci Finska

Skandinávská země má ze svého východního souseda oprávněné obavy. Z Ruska se totiž čím dál častěji ozývá rétorika podobná té, která předcházela invazi na Ukrajinu. Například senátor Andrej Klimov prohlásil, že "Finsko se stalo pseudostátem, který stále hledá svou identitu. Stejně jako Ukrajina".

Podle politologa Olega Glazunova "Finsko bojuje proti Rusku neustále od získání nezávislosti v roce 1917". Vojenský expert Jurij Knutov zase varoval, že "Finsko sní o 'Velkém Finsku', které by sjednotilo ugrofinské národy na obou stranách Finského zálivu a Východní Karélie".

Finsko není jedinou zemí, která od počátku války usiluje o navýšení vojenských záloh. Francie plánuje do roku 2035 více než zdvojnásobit počet záložníků na 105 tisíc, zatímco Německo má v úmyslu zvýšit počet na 200 tisíc zavedením šestiměsíční dobrovolné služby.

Polský premiér Donald Tusk uvedl, že velikost polské armády, včetně rezerv, by se měla ze současných 200 tisíc zvýšit na půl milionu. Bývalý velitel Eurocorps generál Jarosław Gromadzinski vyzval k následování příkladu Finska a vytvoření "rezervní armády" až s milionem vojáků.