Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl patří ke kritikům vládního hospodaření s obrovskými deficity. "Je to politika, která zvyšuje inflaci," řekl například při svém posledním rozhovoru v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Podle něj má vláda dost peněz k tomu, aby byly vyrovnané rozpočty, a argumenty, že většina výdajů je mandatorních, tedy zákonem daná, a manévrovací prostor je omezený, označil ve zmíněném rozhovoru za výmluvy.

"Když jsem nastoupil do bankovní rady, tak jsem propustil pět procent lidí, nebylo to příjemné, ale dalo se šetřit. A stejně tak jde změnit řada výdajů, jde změnit zákon, jde škrtnout vyhláška," tvrdil Michl.

Stát by si na sebe měl "vydělat"

Guvernér kritizoval i plán zvýšit výdaje na obranu na pět procent HDP, podle něj by "země měla propustit pět deset procent úředníků, vydělat si peníze a pak může utrácet".

Nebylo to přitom poprvé, co vystavil Zbyňku Stanjurovi i celé vládě přísné hodnocení. Loni se ale na šéfa státní kasy Michl obrátil s prosbou. Poslal mu dopis s návrhem a důslednými argumenty, proč i centrální banka potřebuje zvýšit příjmy.

Například poplatek za oprávnění poskytovat spotřební úvěry by se podle centrální banky měl zvednout z padesáti tisíc na sedmdesát, tedy o čtyřicet procent. O padesát procent - z deseti na patnáct tisíc korun - navrhuje ČNB zvýšit poplatek za přijetí žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele.

Takovou změnu ale lze provést pouze novelou zákona. A ten spadá pod ministerstvo financí - proto Michl potřeboval Stanjurův souhlas.

Svou představu včetně veškeré argumentace letos banka poměrně podrobně znovu vepsala do připomínek, které zaslala ministerstvu financí při přípravě novely zákona o spotřebitelském úvěru.

"Česká národní banka usiluje o přiměřené navýšení správních poplatků v oblasti dohledu, které se mnohdy neměnily po dlouhá léta či desetiletí a nereflektují zvýšenou náročnost úkonů na straně dohledového orgánu v důsledku nové regulace ani současnou úroveň cenové hladiny," tvrdí mluvčí ČNB Jakub Holas.

Banka ale také tvrdí, že zvýšení poplatků má mít i "odrazující" charakter. "Jejich výše by měla být nastavena tak, aby přispívala k efektivnějšímu fungování trhu a předcházela nadměrnému zatěžování systému zbytečnými či spekulativními podáními," napsali zástupci banky v připomínkách k novele zákona o spotřebitelském úvěru.

Zvýšení poplatku prý ani tak nepokryje veškeré náklady, ale přispěje "k symbolickému snížení mezery mezi skutečnými náklady a zpoplatněným úkonem".

V případě inflace jsou data na straně centrální banky. Od roku 2016, od něhož se zmíněné poplatky neměnily, se ceny v ekonomice zvedly zhruba o šedesát procent.

Ministerstvo financí tvrdí, že "je připraveno vést diskusi o úpravách v nastavení výše příslušných položek přílohy zákona o správních poplatcích tak, aby adekvátně odrážely povahu a složitost úkonů, které ČNB vůči osobám působícím na finančním trhu provádí".

Zatím to ale vypadá, že jakkoli se centrální banka snaží argumentovat, ministerstvo to za "odůvodněný návrh na změnu" nepovažuje.

"S ohledem na blížící se volby do Poslanecké sněmovny bude muset být jakýkoli legislativní návrh směrován až do příštího volebního období, nicméně ministerstvo je připraveno k diskusi i v mezidobí, jakmile obdrží od ČNB odůvodněný návrh na změnu výše konkrétních správních poplatků," sdělil deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.