Odborníci využívají toho, že objekt je v současnosti viditelný dalekohledy, a to až do konce září. Pak projde příliš blízko Slunce, takže ho ze Země nebudeme moci pozorovat, znovu objevit by se měl začátkem prosince. V polovině roku 2026 potom definitivně zmizí z naší sluneční soustavy. Vědci tak mají jen omezený čas na to, aby shromáždili co nejvíc dat o vzácném návštěvníkovi - o jeho původu, velikosti, fyzikálních vlastnostech i chemickém složení.  

S pozorováním jim pomáhá hned několik špičkových přístrojů, nejen legendární Hubbleův teleskop, ale i mise NASA SPHEREx a teleskop Jamese Webba. A právě poslední zmiňovaný přinesl jedno z dosud nejzajímavějších zjištění. Infračervená analýza odhalila, že koma 3I/ATLAS obsahuje mimořádně velký podíl oxidu uhličitého - osmkrát víc než vody. Takový poměr je u komet zcela neobvyklý a podle vědců naznačuje, že 3I/ATLAS vznikla v prostředí velmi odlišném od naší sluneční soustavy, například v oblasti s vysokou úrovní záření.

Chemická hádanka z vesmíru

Další zajímavý objev přinesla mise SPHEREx, která odhalila přítomnost vodního ledu, ale prakticky žádnou vodní páru. To odporuje běžným zkušenostem, protože právě vodní pára obvykle pohání jasné kometární ohony. Podle jedné z hypotéz je jádro komety pokryto izolační vrstvou, která úniku vody brání.

Vědce však nezaujalo jen chemické složení, ale i dosud nevídaná rychlost komety - 210 tisíc kilometrů za hodinu. Spekuluje se i o jejím netypickém chvostu, který je podle některých pozorování orientovaný zvláštním směrem. Nezvyklá je také trajektorie komety, která není vázána gravitací Slunce. To potvrzuje, že nejde o "domácí" těleso, ale o skutečného mezihvězdného návštěvníka. Někteří astronomové se domnívají, že by kometa mohla pocházet z tzv. tlustého disku Mléčné dráhy, starobylé oblasti galaxie, která se začala formovat brzy po Velkém třesku. To by znamenalo, že její stáří přesahuje sedm miliard let, což je více, než má naše sluneční soustava.

Jde o mimozemskou sondu?

Objevují se ale také teorie o exotičtějším původu komety, s jednou z nich přišel i uznávaný vědec z Harvardu Avi Loeb. Tvrdí, že se jedná o obří mimozemskou sondu. Argumentuje tím, že objekt má neobvykle řízenou dráhu, která ho přivede blízko Venuši, Marsu i Jupiteru. Vypadá to podle něj, jako by byl "inteligentně" řízený. "Měli bychom předložit všechny možnosti, že se jedná o kámen, kometu nebo něco jiného, ​​dokud nezískáme důkazy, data, která nám řeknou, co to je," řekl Loeb.

Jedno je však jisté už teď: 3I/ATLAS je vzácný kosmický poklad, který nám může hodně prozradit o podmínkách ve vzdálených částech galaxie.