Na konci 19. století se Praha potýkala s rostoucími nároky na zásobování potravinami, zejména masem. Kvůli rychlému populačnímu růstu a nevyhovujícím hygienickým podmínkám na starých městských porážkách se magistrát rozhodl k výstavbě centrálních jatek v Holešovicích. Tento monumentální projekt, který počítal s tím, že zpočátku bude masem zásobovat na 360 tisíc a za patnáct až dvacet let dokonce půl milionu obyvatel, významně přispěl k modernizaci města.

Realizaci brzdila zdlouhavá jednání i spory

Myšlenka na vznik ústředních jatek v Holešovicích se zrodila už v roce 1872, kdy byla ustanovena zvláštní komise. Jednání se však dlouho vlekla, urychlilo je až připojení Holešovic k Praze v roce 1884. Přesto však samotná stavba začala kvůli nejrůznějším sporům až v roce 1893. Do května 1895 byl areál stavebně dokončen a o pár dní později, konkrétně 1. července, proběhlo jeho slavnostní otevření.

Jatka byla vybudována na ploše asi 10 jiter a celkové náklady, včetně koupě samotného pozemku, se vyšplhaly na dva miliony zlatých. Vybavena byla moderním a účelným zařízením po vzoru Vídně či Budapešti. V komplexu se nacházely porážky pro hovězí, vepřový i drobný dobytek, později byla do provozu uvedena i porážka koňská. V areálu nechyběly ani rozsáhlé chladírny, masné tržnice, pařírny, střevárny, dršťkárny, stáje či administrativní budovy.

Lepší hygienické podmínky i vyšší kvalita masa

Jedním z hlavních cílů jatek bylo zajištění hygienického standardu při porážce i distribuci masa. Každý kus dobytka tak procházel zvěrolékařskou kontrolou. Nemocná zvířata se oddělila do kontumačních chlévů a porazila zvlášť, aby nepřišla do styku s těmi zdravými. Veškeré prostory zásobovala říční a studniční voda, existovaly také rozvody na páru, teplou i slanou vodu.

Zajímavostí byla také továrna na zpracování čerstvé krve, která vznikla v roce 1896. Ta se tady denně zpracovávala na bílkovinný preparát albumin. Krev z poražených zvířat se schytávala do mís, protože se s ohledem na přísná pravidla v žádném případě nemohla dostat do stok. 

Tržní řády a potravní daň

S jatkami úzce souvisel také systém tržních řádů, který reguloval celý tržní prodej v Praze. Předpisy stanovovaly například tržní dobu, pravidla pro dovoz a proclení zboží, poplatky z místa nebo skladování. Trhovci byli za porušování nařízení trestáni pokutami. 

Zajímavostí byla také tzv. potravní čára, která probíhala ústředními jatkami. Šlo o městem stanovenou hranici, kde se vybírala potravní daň. Platit ji museli všichni, kteří vezli do Prahy jakékoli potraviny. Kontroly probíhaly na silnicích i na nádražích. Lidé se je ale často pokoušeli obcházet, zboží pašovali přes mříže městského sadu nebo ukrývali pod oblečením.

Krok k modernizaci města

V rámci modernizace Prahy na přelomu 19. a 20. století se pražský magistrát - po vzoru evropských velkoměst - soustředil zejména na zakládání nových institucí, které měly zlepšit zásobování města a kvalitu prodávaných potravin. 

Významným krokem v rámci modernizace města se stalo založení ústředních pražských jatek a dobytčího trhu. V roce 1983 byla přebudována na první pražskou tržnici, která soustředila pod svou střechu nejvýznamnější staroměstské trhy. V současnosti tak původně průmyslové budovy nabízí řadu maloobchodních, uměleckých i gastronomických zařízení.