Nastoupili jste po dlouhých letech působení Romana Berbra nebo Miroslava Pelty. Co všechno bylo třeba udělat v rámci konsolidace českého fotbalu?

Byla to strašná spousta věcí, například bylo potřeba vyřešit spoustu smluvních, právních problémů. Když jsme sem přišli, čekal nás vnitřní dluh dosahující nějakých 200 až 300 milionů. K tomu zbývající půjčka od FIFA na asi čtyři miliony dolarů, která tu byla od covidu. Tu jsme další čtyři roky spláceli a poslední splátka byla až letos na jaře.

 A dál?

Projekt stadionu na Strahově. Příprava na něj byla zahájena někdy v roce 2013 a po dvanácti letech se to podařilo dotáhnout. Všechno směřuje k tomu, že tady jednoho krásného dne bude stát stadion pro cirka pětatřicet tisíc diváků. Třetí věc je za mě posun nastavení a uvažování v komisi rozhodčích. Za čtyři roky tu nebyl žádný velký průšvih a určitě si nikdo nemůže stěžovat na to, že by se něco pískalo tendenčně. A i když se to některým lidem asi nelíbí, nebo to nechtějí vidět a slyšet, tak za mě to je jeden ze tří největších úspěchů současného výkonného výboru.

Velmi nestandardní vztahy i komunikaci ve vrcholovém fotbale odhalily odposlechy uniklé ze spisu "Šváb". Myslíte, že se vám podařilo fotbalové prostředí alespoň trochu zkultivovat?

Podařilo. Představoval bych si pochopitelně, že to bude ještě lepší, ale i za čtyři roky je vidět velký progres. Když jsme začínali, tak první rok, kam člověk přišel a řekl fotbal, bylo to jak sprosté slovo. Teď mi přijde, že to je lepší jak ve hnutí samotném, tak i v očích veřejnosti.

A co vztahy mezi fotbalovými výbory z Čech a Moravy? Můžete jako první místopředseda za Moravu říct, že hlášky typu "všechno zlo pochází z Moravy" už v českém fotbale nepadají?

Určitě to je lepší a spolupráce napříč republikou fungovala lépe. Třeba jsme obnovili fungování regionální komise, která byla předtím úplně paralyzovaná. Berbr sám sebe nechal schválit jako předsedu komise a její jednání pak řídil pomocí speciálních kartiček, které ukazoval členům. Bylo na nich "ANO", "NE" nebo třeba " Už jsi mluvil dost!". Ti chudáci z Moravy jeli třeba 300 kilometrů, aby si pak prohlídli kartičky, že už mají mlčet, a jeli zase domů. Dodnes mám ty karty schované v šuplíku jako takovou relikvii.

Zajímavé je, že jste se pak po volbách ocitl i na lavici obžalovaných a hájil FAČR před soudem v dotační kauze, která se ale týkala funkčního období vašich předchůdců, že?

Poprvé v kariéře jsem si vyzkoušel místo v první řadě na lavici obžalovaných, protože ze své praxe advokáta to znám ze zadní řady. (úsměv) Nicméně jsem přesvědčený, že FAČR byla v téhle kauze obviněná, respektive obžalovaná neoprávněně, protože se ničeho jako fotbalová asociace nedopustila. Soud to nakonec posoudil úplně stejně, sice tam je ještě možnost odvolání a teoreticky to může někdo vrátit do hry, ale pravomocné rozhodnutí vedlo k očištění asociace.

Když jde FAČR před soud, jak moc tahle skutečnost hází klacky pod nohy vám funkcionářům, kteří potřebujete jednat s partnery, uzavírat smlouvy a podobně?

Měli jsme signály, že někteří partneři a další lidé z branže se s námi nechtějí bavit a čekají právě na rozhodnutí v této kauze. Když tak soud učinil, spousta věcí se zlomila a posunula dopředu.

Ale poté, co proběhly médii a soudem detaily ze spisu "Šváb", které zahrnovaly i odposlechy nejbližších spolupracovníků Romana Berbra a Romana Rogoze, je více než zarážející, že někteří aktéři ze spisu se stále ve fotbale objevují a asociaci se nepodařilo jich definitivně zbavit. Vrcholem je pak nesoulad mezi etickou komisí a odvolací komisí, které měly prošetření všech hříšníků v gesci. Jak je to možné?

Všechny konkrétní případy neznám do detailu. A je to tak správně, že je jako místopředseda neznám. Samozřejmě vím, že některé z nich etická komise potrestala a odvolací to zprostila. Když vezmeme ten spis, tak má tisíce stránek a na některé lidi, subjekty tam bylo dostatek důkazů, takže prostě byli po zásluze potrestáni. O jiných já si můžu myslet, že velmi pravděpodobně něco spáchali, ale bohužel důkazní situace byla taková, že se na všechny nemohlo dosáhnout. To je už otázka právní problematiky.

Dobře, tak jinak. Neškodí českému fotbalu, když se ve vedení okresů a krajů objevují jména jako Miroslav Pelta nebo Zdeněk Vaňkát?

Já si mohu myslet, co chci, ale je potřeba si uvědomit, že to není úplně v moci fotbalové asociace, aby se těchto lidí nějak šmahem zbavila. Je třeba si uvědomit, že jsme spolek, který má dneska už 350 tisíc členů, který se dále dělí na přidružené spolky, na okresy a kraje, a je to prostě v jejich autonomii na jejich svobodné vůli. Jestli si třeba v Libereckém kraji myslí, že nejlepší předseda kraje je Míra Pelta, tak si ho zvolili a nikdo proti němu ani nekandidoval. Takže to je prostě čistě na nich, aby si vyhodnotili, jaké plusy a minusy toto přináší. To samé u Vaňkáta. A je krásně vidět, že zatímco na okrese Chomutov to vyhodnotili tak, že on je nejlepší možnost, a zvolili si ho za předsedu, tak v krajských volbách už neuspěl a do výkonného výboru se nedostal.

Ale vaší odpovědností je změnit nastavení fotbalu tak, aby už k tomu nedocházelo.

Samozřejmě. Je ale třeba si uvědomit, že náčelník Berbr budoval tu síť nějakých 15 nebo 20 let, těžko se to rozplete za čtyři roky.

Mluvil jste o tom, co se vám během vašeho mandátu podařilo. Mezi plusy ovšem určitě nepatří komunikace směrem ven - nejvíc je to pak pochopitelně patrné v případě reprezentace, ať už jde například o Sadílkovo zranění před Eurem, nebo blamáž v Lize národů s Gruzií. Souhlasíte?

Určitě je to jedna z věcí, na které je potřeba zapracovat. Nic z toho jsme nekomunikovali dostatečně. Ono něco u nás k tomu proběhlo interně, což zas úplně člověk nemůže ventilovat do veřejnosti naplno. Zápas v Gruzii byl opravdový herní výpadek, ale už se zapomíná na to, že jsme postoupili z opravdu těžké skupiny.

A případ Sadílek, kdy nejprve reprezentace informovala, že se hráč zranil na kole, a nakonec z toho byl infantilní sjezd na tříkolkách?

Beru to tak, že tým chtěl chránit hráče, aby nevyšlo najevo, že to byla hlavně jeho blbost. A asi si neuvědomili důsledky, že v dnešní době je otázka několika hodin nebo snad i minut, kdy se zjistí, jak to bylo doopravdy. Ve finále je to jedno, Sadílek si bohužel bude pamatovat do konce života, jak přišel o Euro a možná i o velký přestup. Ponaučení si z toho odnesli také lidé z FAČR.

O marketing FAČR se stará STES, agentura, kde spolu s šéfem asociace Petrem Fouskem a druhým místopředsedou Janem Richterem sedíte v představenstvu. Spousta kritiků volá po tom, že STES by měl být nestranný, a především by ho měl vést někdo, kdo mu rozumí jako marketér a není zatížený interními záležitostmi FAČR. Co si o tom myslíte?

Určitě, souhlasím s tím, že STES by měl na dennodenní bázi řídit člověk, který je odborníkem na danou oblast. V tom ohledu je proto klíčový post ředitele STES. To je člověk, který má sestavit fungující tým lidí a nastavit systém, jakým se bude agentura ubírat. Problém je v tom, že za čtyřleté období se tam vystřídali už tři ředitelé, pokud budete počítat i bývalého předsedu Martina Malíka, tak dokonce čtyři, takže to pak nemůže fungovat optimálně. Nám se pak vyčítá, že je to tím, kdo sedí v představenstvu, ale já bych to nedémonizoval. Představenstvo má jen statutární roli.

Ale STES je tím úzce napojený na FAČR…

On musí být úzce propojený, o tom jsem přesvědčen. V minulosti nám taky jednu dobu moc nefungovalo předávání informací mezi oběma subjekty. A ono v podstatě jde o to, že STES je marketingové a obchodní oddělení FAČR. Musí v něm existovat jasný model a být daný na čtyři roky. Těžko z něho můžeme sejít a měnit ho dvakrát nebo třikrát, protože pak, než se něco pořádně rozjede, tak už se to zase mění. Je potřeba si ale zároveň uvědomit, že těžko přijde ze dne na den nějaký spasitel a získá do fotbalu 200 milionů. Musí jít o dlouhodobou strategii, jak český fotbal zpropagovat a obchodně vytěžit.

Pojďme k volební valné hromadě. Zatímco vaše obhajoba mandátu je na Moravě více než pravděpodobná, Petra Fouska jako vašeho blízkého spolupracovníka čeká náročný boj s Rudolfem Blažkem a Davidem Trundou. Jak vidíte jeho šance?

Neřekl bych určitě, že má obhajoba je víc než pravděpodobná, do voleb jdu s pokorou, mým protikandidátem je známá fotbalová osobnost. Je na moravských delegátech, jakou cestu si vyberou, myslím, že nás oba znají velmi dobře. Co se týká volby předsedy, vnímám, že pozice pana Trundy posílila, když se nedávno spojil s partou kolem Tomáše Pešíra. Co vím, tak si navzájem vyjádřili podporu na schůzi, na které byli i šéfové Plzně a Slavie, Adolf Šádek a Jaroslav Tvrdík. Ale kdo ví, jak to bude, pár dní do voleb pořád ještě zbývá a třeba u pana Tvrdíka to může být za dva dny zase úplně jinak. U něj je to podle mě o jeho averzi vůči Petru Fouskovi, kvůli ní by se spojil klidně i s ďáblem. Pravděpodobně nás ve volbě předsedy čeká druhé kolo, do kterého postoupí Fousek a s ním někdo z těch dalších dvou. Možná právě Trunda.

Čím se vy snažíte přesvědčit delegáty?

Prací a vcelku detailní znalostí FAČR, kde jsem měl možnost se poslední čtyři roky podílet na jejím řízení. Snažili jsme se, aby maximum finančních prostředků, které se podařilo získat a navýšit tak rozpočet, směřovalo přímo do fotbalu. Podporovali jsme kluby ze třetí a čtvrté ligy, kraje a okresy. Kluby, které měly ucelenou strukturu mládeže. Když nepočítám 30 ligových klubů, tak se v programu talentované mládeže podporuje už kolem 100 amatérských klubů napříč republikou. Dohromady jsme téměř na 60 milionech, které tam putují. Rok co rok jde ta částka nahoru a tenhle trend by měl rozhodně pokračovat.