Legendy praví, že pětadvacátý květen 1935 byl dnem, ve kterém na chvíli selhala gravitace. Možná na tom něco pravdy bude. Jesse Owens, tehdy dvaadvacetiletý atlet z Ohia, totiž na stadionu Ferry Field v michiganském městě Ann Arbor předvedl něco výjimečného. 

Během pouhých 45 minut překonal tři světové rekordy a čtvrtý vyrovnal. Paradoxní na tom je, že na stadion sotva došel. Při předchozí potyčce s tréninkovými kolegy spadl ze schodů a bolestivě si poranil bederní páteř a kostrč.

Trenér Larry Snyder mu musel před stadionem pomoci vystoupit z auta, asistovat s oblékáním a svému svěřenci dokonce obout a zavázat běžecké boty. Owens později prohlásil, že bolest magicky zmizela, když poklekl při prvním startu.

A jaký byl vůbec jeho startovní program?

15:15: Ve sprintu na 100 yardů dorovnává světový rekord výkonem 9,4. Některé prameny uvádějí 9,3 s - nejde o chybu, ale spíš o nepřesnou nebo pozdější interpretaci.

15:25: Ve skoku do dálky je v jeho programu pouze jeden pokus. Nevadí, vyřeší to: letí na 813 centimetrů. Jako první se dostává přes osm metrů a na celé čtvrtstoletí určuje hodnotu světového maxima. A pozor, se svým výkonem by se neztratil ani v dnešní době: na olympiádě v Paříži by obsadil šesté místo.

15:44: Běh na 220 yardů, který se tehdy běhal na rovné trati, vyhrává s obrovským náskokem, čímž vylepšuje předchozí rekord na 20,3 sekundy. Při převodu do metrické soustavy měřila trať 201,17 metru a na místě je připomenout, že současný světový rekord Usaina Bolta na dvoustovce činí 19,19. 

16:00 hod.: I když jeho technika překážkáře není excelentní, nad nízkými ploty opět proletí ultimátní rychlostí. Vyhrává v čase 22,6 sekundy a stává se prvním člověkem, který se dostal pod 23 vteřin. 

Neuvěřitelný sportovní výkon ovšem přikryla tehdejší rasová segregace ve Spojených státech. V den závodu nebyl jako obvykle požádán o jediný rozhovor a ve stručných zprávách z následujícího dne se o něm mluví pouze jako o "černochovi z Ohia".

Z dnešního pohledu to byla jen těžko představitelná doba. Owens byl nejmladším z deseti dětí sběrače bavlny, jeho dědeček stále žil jako otrok. Malý Jesse sám pracoval na polích, než se rodina přestěhovala na sever z Alabamy do Clevelandu v Ohiu během velké migrace v období ekonomické krize.

Se svou barvou pleti se pak stal symbolem tichého vzdoru proti nacistické ideologii, která doprovázela olympijské hry v roce 1936. V očích německého diktátora Adolfa Hitlera měl být sportovní svátek oslavou árijské rasy a demonstrací její nadřazenosti.

Owens dokázal v Berlíně získat čtyři zlaté medaile - na stovce, dvoustovce, v dálce a ve štafetě. Sportovní show amerického atleta byl nucen přihlížet z čestné tribuny i samotný Führer, jehož kyselý výraz zachytily kamery neblaze proslulé režisérky Leni Riefenstahlové

Již po prvním vítězství Owense se s ním kancléř odmítl setkat a poblahopřát mu k vítězství, což tehdy jinak bylo obvyklé gesto hostící země vůči vítězům. Američtí delegáti poté německým pořadatelům vzkázali, že si buď Hitler potřese rukou se všemi americkými vítězi, nebo s žádným. Diktátor se poté již předávání cen americkým vítězům neúčastnil.

Architekt a ministr zbrojení Albert Speer později napsal, že byl Hitler otráven vítězstvími Owense a úspěchy Afroameričanů, které považoval za primitivy, jejichž tělesná konstituce je nespravedlivě odlišná od árijské rasy, a proto by v budoucnu měli být černoši z her vyloučeni.

Jak rychle Owensova kometa zazářila, tak bohužel také zhasla. Po návratu z olympijských her odmítal jezdit na závody, místo toho věnoval čas sháněním sponzorů, kteří ovšem nepřicházeli. Později objížděl Spojené státy s jazzovou skupinou, pracoval jako personální ředitel v soukromé společnosti a nakonec v roce 1946 založil s Abe Sapersteinem založil černošskou West Coast Baseball Association (WCBA). Owens byl viceprezidentem ligy a majitelem klubu Portland Rosebuds.

Neúspěšná liga byla rozpuštěna jen dva měsíce od založení. Od té doby se snažil prosadit jako sportovní promotér, ale znovu skončil u role baviče, kdy závodil proti koním. Později si otevřel čistírnu, což ovšem nakonec vedlo k bankrotu. V roce 1966 byl dokonce stíhán za daňové úniky.