4 0 0 05.04.2025
Ano, není to neobvyklá strategie, protože pokud má výrobek nějakou funkci, podstatně hůř se kritizuje. Před zhruba deseti lety bylo oblíbené prokazování účinnosti různými certifikáty, včetně naprosto mimoňských. Třeba že jde o bezpečný elektrický spotřebič, se kterým se může jít do vody.
Kromě aktivátorů vody jsou dlouhodobě ve velkém používány nejrůznější léčebné prostředky pohybující se na hraně mezi technickou magií a fyzikální medicínou. Jde o nejrůznější léčebné lasery, magnety, elektrické pole.
Kvantová mechanika je trochu oběť přímočaré popularizace. Není totiž snadná na pochopení. Kvantové fyzice rozumí málokdo a lze tak tvrdit cokoliv. Všechno jde a všechno je možné. Existují i jiné koncepty fyziky, které jsou podobnou obětí, ale to se objevuje jen krátce.
V první polovině minulého století byla například velice populární radioaktivita. K tomu se váže zajímavá historka. Když Německo obsadilo Francii, Němci vydrancovali francouzské zásoby thoria (radioaktivní kovový prvek - pozn. red.). Zpravodajské služby samozřejmě šílely, co to Němci vyvíjejí. Že určitě pokročili s vývojem atomové bomby. Oni ale používali thorium k výrobě zubní pasty.
V pastě byla jen velmi malá, stopová dávka. Asi to statisticky zvýšilo nějaké komplikace, ale ústa si nespálili.
Je třeba rozlišovat, nač má placebo fungovat. Zrovna co se týče bolesti, je to dobře prozkoumané. Placebo na bolest funguje velmi dobře. Ale zrada tkví v tom, jak se člověk od člověka liší. Jsou i genetické předpoklady k tomu, abychom byli více či méně citliví na placebo. Dokonce existují léky, které umí placebo efekt výrazně snížit. Například lék Naloxon, který se používá při předávkování opiem, snižuje i účinnost placeba.
Strašlivou obětí je psychosomatická medicína. Je to naprosto legitimní a seriózní obor, ale přilepí se na to spousta lidí, kteří vlastně psychosomatiku použijí jako univerzální zdůvodnění čehokoliv.
Já se obávám, že to moc nevymizí. Jen se z nich stanou třeba wellness poradci. Jen si prostě budou říkat trochu jinak.
Kvantoví mágové byli dokonce spojení s jednou veterinární lékařkou. Dlouhá léta tak v Chlumci nad Cidlinou působila první kvantová veterinární klinika. Obecně platí, že když něco v lidské medicíně vyjde z módy, je snaha to uplatnit ve veterinární medicíně.
Myslím, že až tolik ne. Za covidu spíš dostali všichni tito lidé jednotnou duševní stravu. Najednou začal existovat jednotný podzemní proud, který tvrdil, že léčí ivermektin (antiparazitikum používané v humánní i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím a některým ektoparazitům - pozn. red.) a podobné věci. Trochu se sjednotili. Ale nemyslím si, že by podobných lidí přibývalo či ubývalo.
Jde například o některé léčitele. Mojí známé před lety umíral tatínek na rakovinu. Jeden léčitel se dostal k jejímu kontaktu, volal jí a nabízel nějaký druh trávy, kterou by měl její tatínek jíst. Říkal, že sice neví, jestli to funguje, ale zdůrazňoval, že pokud to otci nekoupí a nedá mu tak šanci se uzdravit, bude za špatnou dceru, když nechá svého tatínka umřít. A ona se z toho sesypala. Obávám se, že to podsvětí je dost velké.
To je obecná past inteligence. Čím jsme inteligentnější, tím lépe si vytvoříme neprůstřelné argumenty, že neděláme chybu.
Když ale člověk začne být upřímně zvědavý, začne se i ptát a mít pocit, že něco nehraje. Takoví lidé se objevují i mezi špičkami oboru. Například první profesor alternativní medicíny v Británii Edzard Ernst. Začínal jako homeopat, měl v tom dokonce rodinou tradici. Vždy ale pochyboval, jestli existují silné důkazy. Když byl jmenován profesorem, začal ověřovat kvalitu vědecké evidence homeopatie. V současné době je pro homeopatii velký zrádce. Celkem intenzivně se věnuje tématu, že homeopatie do medicíny prostě nepatří. A jemu podobných lidí je víc.
Náhled, kritické myšlení a pochybování totiž není úplně přirozené a některé obory se vyučují více formou "nalejvárny", než aby studenty vybízeli k pochybování.
Zatím jsme na nic nenarazili. Ale v blízké době se uskuteční jedna akce, čekáme, zda se něco neurodí. Víme o muži, který tvrdí, že dokáže poznat, jestli je nějaká relikvie pravá, nebo falešná.
Ano. Mám pocit, že ani nezáleží na tom, zda je to katolická, či jiná relikvie. Pán je přesvědčený, že to dokáže rozlišit. Takže připravujeme experiment, kde to bude moci zkoušet.
Jeden z našich členů je kněz a v rámci církví má potřebné kontakty. Jeho prostřednictvím nám snad některé méně hodnotné zapůjčí. Samozřejmě ne lebku svatého Václava… Myslím, že pánovi dokonce postačí, když se to dlouhodobě používá jako relikvie, takže ani nemusíme zkoumat její pravost.
Zatím nikdo. Alespoň ne u nás. V Německu byli před pár lety byli blízko úspěchu. Testovaný tehdy tvrdil, že umí poznat magnet tím, že k němu přiblíží ruku. Nastavení bylo takové, že měl dvanáctkrát poznat, jestli jde, nebo nejde o magnet - devětkrát to rozpoznal správně. Bohužel však k druhému kolu testu s vyšším prahem a přísnější kontrolou už nepřišel.
Abychom se podobně nespálili, je pro nás iluzionista zásadní člen týmu.