"Není to tak, že když se objeví vejce s antibiotiky, jsou z Ukrajiny. Mohou být a taky v minulosti byla i odjinud," upozorňuje agrární analytik Petr Havel s tím, že záchyty vajec obsahujících zakázané látky nejsou časté.

"Nemáme s tím ale zkušenost jenom z Francie. Zhruba před třemi měsíci byla podobná zkušenost s vejci v České republice," připomíná Havel.

V červnu nařídila Státní veterinární správa stáhnout z trhu skoro čtvrt milionu vajec od české firmy z Uherskohradišťska. Obsahovala totiž až čtyřikrát větší množství zakázaného léčiva, než je povoleno. Šlo o látku běžně užívanou jako antibiotikum. Firma, z jejíž produkce vejce pochází, tvrdila, že látka zřejmě pochází z krmiv.

Češi kritizují, závadná ukrajinská vejce se nenašla

Francie teď kvůli objeveným antibiotikům ve vejcích vyzvala k přísnějším kontrolám i přísnějším pravidlům. A s kritikou se hned připojili i čeští potravináři.

"Dlouhodobě upozorňujeme, že ukrajinské zboží nesplňuje stejně přísná pravidla, jaká jsou v unii," uvedl mluvčí české potravinářské komory Marek Zemánek a obvinil tuzemské supermarkety z toho, že chtějí dovážet víc zboží z Ukrajiny, které je levnější, aby ho pak mohly prodat dráž a vydělat na tom. V Česku se přitom žádná závadná vejce z Ukrajiny dosud neobjevila.

"V současné době žádnou oficiální informaci od francouzských dozorových orgánů o záchytech antibiotik ve vejcích z Ukrajiny nemáme," řekl deníku Aktuálně.cz za Státní veterinární správu Petr Majer.

Podle veterinární správy letos systém celoevropský systém varování zaznamenal minimálně čtyři případy, kdy ve vejcích z Ukrajiny byla zjištěna antibiotika.

"Ve dvou případech byla zjištěna na Slovensku a ve dvou v Polsku. Ani v jednom případě nebylo v rámci šetření zjištěno, že by tato vejce směřovala také do Česka," upřesnil mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

K vůbec největším dovozcům vajec do Česka patří Polsko, Slovensko a Lotyšsko.

Ukrajinské zboží pod drobnohledem

Kritici přitom upozorňují na to, že zboží z Ukrajiny je dlouhodobě pod drobnohledem a podléhá většímu množství kontrol. "Počet kontrol na ukrajinské potraviny je poměrově mnohem vyšší, než odpovídá jejich tržnímu podílu a jejich rizikovosti," stěžuje si teď prezident svazu Obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. "Na druhou stranu to v té napjaté atmosféře chápu, klíčový je ale podíl závažných nálezů, tedy ne těch typu chyba na etiketě," dodává.

Veterinární správa však odmítá, že by počet kontrol potravin dovezených z Ukrajiny byl vyšší než u českých produktů. 

Šéfka Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá ale poukazuje na to, že produkce potravin ze zemí mimo EU nemá stejně přísná pravidla, jako platí v unii. A to je podle ní ten největší problém.   

"Záchyty ze třetích zemí jsou určitě vyšší. Nám zkrátka vadí jiné standardy, ať už welfare (péče o zvířata - pozn. red.), či nepovolené látky," uzavírá Dlouhá.

Agrární analytik Petr Havel také naznačuje, že reakce Francie může být přehnaná. "Samozřejmě, že by se to nemělo přehlížet, otázka je, jak intenzivně se to má komunikovat, protože obchodní politika vždy hraje roli," upozorňuje Havel.

"Francie je hodně protekcionistická země (otevřeně upřednostňuje domácí produkci - pozn. red.), tahle kauza se jí zkrátka hodí k tomu, aby mohla poukázat na negativa ukrajinské produkce," dodává.