Na druhém místě byl s měsíčním výdělkem 666 tisíc korun generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra David Kostka, na třetím místě je jeden ze členů bankovní rady ČNB se zhruba 612 tisíci korunami měsíčně. Průměrná mzda v Česku se loni podle Českého statistického úřadu zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun.

Hlídač státu oslovil 503 organizací, z toho 449 informace poskytlo. Data nedodaly například České dráhy a s dvěma výjimkami ani jejich dceřiné společnosti. Podle sesbíraných dat Michl vydělal měsíčně 746 510. Druhý ředitel Zdravotní pojišťovny MV Kostka se umístil na prvním místě z hlediska výše odměny, která měsíčně činila 416 667 korun.

Třetí a čtvrtou příčku obsadila dvojice členů bankovní rady ČNB. Hranici 600 tišíc korun měsíčně kromě nich překonal ještě na pátém místě jeden z členů kolegia rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové. Studenti a pracovníci školy v únoru v otevřeném dopise kriticky reagovali na informaci portálu iDNES.cz, podle kterého si vedení školy rozdělilo na odměnách zhruba 11,5 milionu korun.

V desítce nejlépe vydělávajících manažerů veřejného sektoru byli i člen představenstva Dopravního podniku hlavního města Prahy (548 685 korun) či ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek (544 224 korun). Přes půl milionu měsíčně se dostali také generální ředitelé Správy železnic, Lesů ČR či Budvaru a další čtveřice členů bankovní rady ČNB.

Zjišťování platů úředníků označuje organizace Hlídač státu za svůj klíčový projekt. "Díky nahrání dat do jednotného systému pak snadněji vidíme různé nesrovnalosti v platech či nečekané odměny, které nás mohou upozornit například na nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky," uvedla ředitelka Hlídače státu Lenka Stryalová.

Největší meziroční nárůst platů byl podle Hlídače státu v Archivu bezpečnostních složek, kde si vedení polepšilo z původních 90 726 korun na 218 515 korun. Průměrný meziroční růst mezd přitom byl podle ČSÚ 7,2 procenta. Naopak nejvíc se u ředitelských pozic propadl plat u šéfa České pošty. "Zatímco v roce 2023 ředitel měsíčně v průměru získal 2 045 680 korun, loni pak 368 157 korun. Zde je ale pokles ovlivněn výměnou vedení a odstupným pro předchozí management," uvedl Hlídač státu.

Z šéfů vysokých škol na tom byl nejlépe rektor Masarykovy univerzity s 334 668 korunami měsíčně, následovaný rektorem Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava s 261 823 korunami a rektorem Vysokého učení technického v Brně s 245 978 korunami. Fakt, že jeden z členů kolegia na UK pobíral průměrně výrazně víc než nadřízení, může být způsobený odstupným nebo součtem více projektů na univerzitě, uvedl Hlídač státu.