To dvoustránkové usnesení je poměrně stručné. A rozhodně nevypovídá o tom, že senátní branný výbor vedený Pavlem Fischerem (za TOP 09) je spokojený se situací, v níž se nachází ministerstvo obrany tři a půl roku po nástupu současné koaliční vlády Petra Fialy, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

Během své středeční schůze výbor, jehož jednání se vedle ministryně Jany Černochové (ODS) zúčastnil i náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministerský vrchní ředitel Jan Jireš, mimo jiné konstatoval, že Česko neplní své závazky, k nimž se v rámci NATO zavázalo.

Řeč je třeba o takzvané těžké moravské brigádě, která dodnes stojí na muzejních vozidlech BVP-2 odpovídajících mentalitě někdejší studené války.

"Výbor připomíná nutnost urychlené výstavby protivzdušné ochrany a obrany; vytvoření nezbytných zásob munice a střel, a to pro pozemní i vzdušné síly," stojí v kritickém usnesení.

Senátoři upozornili i na neuspokojivou situaci v personální oblasti, v "níž se nedaří nabírat nové vojáky a dostatečně motivovat ty stávající - závazek do roku 2030 zní na třicet tisíc vojáků z povolání - současný stav je 24 tisíc -, a deset tisíc záloh - současný stav je 4 200 -, přičemž se tyto cíle budou nyní výrazně navyšovat".

Armáda navzdory značným investicím do virtuálního náborového centra nedokáže lákat nové posily tak, jak by bylo záhodno. Navíc hodně zkušených vojáků neprodlužuje kontrakty a odchází do civilu. 

Tím se horní parlamentní komora dotkla i poměrně citlivé věci, která uvnitř ozbrojených sil vybublala nedávno. Odšpuntovala ji novela zákona o vojácích. Smyslem upravené legislativy je zatraktivnit službu v ozbrojených silách, a proto se třeba náborový příspěvek z dnešních 250 tisíc korun v zákoně zvyšuje až na milion korun.

Byť po projednání novely ministerstvo obrany rozjelo krizovou komunikaci, že s milionem korun žádný nováček rozhodně počítat nemůže a ti "nejvzácnější" si přijdou zatím nejvýše na 450 tisíc korun, vyvolala úprava mezi stávajícími vojáky zlou krev. 

Problémy? "Neschopnost předchozích vlád"

Zákonodárci se obrátili i na vládu. Podle nich by měla zvýšit úsilí při posilování české armády a nesoustředit se jen na růst obranného rozpočtu. "Neboť nejde o to utratit dvě procenta HDP na obranné výdaje, ale jde o to zabezpečit obranyschopnost státu," píše se v usnesení. 

Aktuálně.cz požádalo o reakci i ministryni obrany Černochovou, ta však na novinářské dotazy neodpověděla; její obsáhlé vyjádření tlumočil alespoň mluvčí obrany David Šíma.

"Usnesení senátního výboru potvrzuje problémy, jimž obrana České republiky dlouhodobě čelí v důsledku mnohaletého podfinancování a programového zanedbávání ze strany předchozích vlád," reagoval Šíma. "Je pravdou, že plnění našeho dosavadního nejdůležitějšího závazku v NATO, jímž je vybudování těžké brigády, bude o několik let opožděno. Toto zpoždění bylo způsobeno především neschopností předchozích vlád pořídit nezbytnou techniku," pokračuje mluvčí.

A jedním dechem doplnil: "Současně platí, že jednou z priorit v následujících letech bude budování schopností protivzdušné obrany. To bude nejnáročnější úkol, který pro Česko a další spojence vyplyne z nových závazků k výstavbě vojenských schopností v rámci NATO."

Pro ministryni Černochovou jde už o druhý koaliční "políček" v poměrně krátké době. Před dvěma týdny popudila některé ministerské kolegy tím, když před zasedáním vlády svolala tiskovou konferenci, kde oznámila neprojednanou informaci o tom, že by každému vojákovi chtěla už od léta zvýšit mzdu o minimálně osm tisíc hrubého. 

Vozidlo BVP-2 používá i v nejrůznějších úpravách Ukrajinci (22. 3. 2022)