"Hoši, děkujem," skandovalo jednohlasně celé Česko na jaře 2024. Po 39 letech jsme vyhráli na domácím ledě titul hokejových mistrů světa a stali se svědky výjimečné sportovní události. Nešlo jen o góly a vítězství. Šlo o chvíle, jež spojily národ. A právě ty si před nadcházejícím mistrovstvím světa, které se uskuteční letos v květnu ve Švédsku a Dánsku, můžou připomenout všichni fanoušci a zahájit motivační přípravu na obhajobu zlata. Díky filmu Zlatá cesta znovu prožijí nejen ohromnou euforii, ale uvidí i unikátní záběry z přípravných tréninků, šatny nebo týmových porad. V kinech bude od 24. dubna.

Zlatá cesta zachycuje nejen triumfy na ledě, ale také zákulisí české reprezentace. Kamera sleduje hráče a trenérský tým v těch nejosobnějších momentech - na trénincích, v kabině, během odpočinku i v krizových situacích. Diváci tak mají možnost vidět hokejisty nejen jako sportovní modly, ale jako obyčejné smrtelníky, kteří čelí tlaku, vyčerpání, bolesti a silným emocím. Díky natáčení přímo během turnaje působí snímek syrově a autenticky.

Režisér Petr Větrovský, známý svými sportovními dokumenty o Janu Kollerovi a Gabriele Soukalové, ukazuje hokej nejen jako sport, ale společenský fenomén, který dokáže sjednotit rozdělený národ. Fanoušci znovu zažijí vzrušení z prvního, byť neuznaného gólu turnaje, napětí z nepovedeného startu proti Norsku nebo kritiku, která hráče semkla. Uvidí obrat, který vyústil ve zlatý triumf, a pochopí, co stálo za nečekanou proměnou týmu, kterému na začátku věřil jen málokdo.

Radim Rulík se vrací k nelehké cestě šampionátem i k období, které mu předcházelo: "Před domácím publikem dostává mistrovství úplně jiný rozměr. Je klíčové, aby u hráčů převládla vůle uspět, nikoliv nejistota. V posledním přípravném turnaji před šampionátem jsme sice prohráli všechny zápasy, ale záměr byl jasný - udržet tým nohama na zemi a jít dál s maximální pokorou. Byli jsme kritizováni za to, že jsme otestovali 37 hráčů, ale pro nás to bylo první mistrovství a první nominace. Chtěli jsme mít čisté svědomí, přesně vědět, proč si každý hráč zaslouží místo v týmu. Nečekal jsem, jak náročné bude mediální vysvětlování. Byla to pro mě velká zkušenost. Měl jsem některé věci prezentovat lépe, aby na mně nebyla tolik znát psychická únava - bohužel znát byla. Myslel jsem si, že oznámím nominaci a tím to skončí. Na reakci, která přišla, jsem nebyl připravený," říká trenér upřímně.

Rozhovory se všemi aktéry vznikaly přímo v průběhu turnaje, nouze proto není o opravdové emoce, ani překvapivé detaily. Kdo by čekal, že největším problémem českého manšaftu nebyl soupeř, ale spánek? "Nejtěžší to měli hráči, kteří kromě soupeřů museli bojovat i s časovým posunem. Odbouchat dvě série play-off v NHL, kde je každý zápas klíčový, a pak ještě cestovat přes oceán, to není nic jednoduchého. Časový posun má obrovský vliv na už tak vyčerpaný organismus. Ti, kteří to zažili, to dobře vědí, a ti, kteří ne, by si to měli alespoň vyzkoušet," dodává Rulík.

Šampionát v Praze byl výjimečný nejen svým výsledkem. Rekordní návštěvnost bezmála 800 tisíc diváků i zápas v retro dresech inspirovaných rokem 1996, to vše přispělo k mimořádné atmosféře. Zlaté medaile byly navíc symbolické také svým materiálem, byly vyrobeny z českého křišťálu podle návrhu umělecké ředitelky sklárny Rückl Kateřiny Handlové, která i za ně letos získala prestižní ocenění Czech Grand Design a stala se Designérkou roku.