Ostrava 9. června 2025 (PROTEXT) - ČTK Connect, která je partnerem Evropské komise v projektu Veřejná debata o evropských fondech, uspořádala a odvysílala třetí z řady veřejných setkání k tématu čerpání unijních dotací v České republice. Stalo se ve čtvrtek 22. května 2025 v posluchárně Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Přímý přenos běžel od 12:00 na YouTube, ceskenoviny.cz, FB ČTK Connect a dále na webech iDNES.cz, lidovky.cz, aktualne.cz a newstream.cz. Záznam je k dispozici na ceskenoviny.cz a YouTube. Moderovala Libuše Bautzová.

V publiku usedli studenti univerzity a pozvaní hosté. Ostravskou univerzitu a Filozofickou fakultu představili prorektor vysoké školy Ondřej Slach a děkan Robert Antonín.

Pilotní reportáž informovala o moderních metodách výuky na Základní škole a gymnáziu Hello v Ostravě Porubě a práci Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) při VŠB-TUO. Tamní pracoviště se pod vedením profesora Stanislava Mišáka zabývá využíváním myšlenek z výuky a základního výzkumu v průmyslové praxi. Cílem je usnadnit přeměnu regionu soudržnosti Moravskoslezsko, který se kryje s Moravskoslezským krajem, od původně černouhelné těžební oblasti v moderní prostředí start-upů a nových technologií. Reportáž si můžete prohlédnout ZDE.

K předtočenému příspěvku, ve smyslu motta „Co ve videu nezaznělo, ale mělo by být také řečeno,“ se následně vyjádřili profesor Stanislav Mišák a vedoucí odboru strategického rozvoje Magistrátu města Ostravy Jiří Hudec. „Jsme součástí inovačního systému, jeho součástí jsou kraj a město, vysoká škola a průmysl,“ upřesnil Stanislav Mišák. Kraj a město jsou podle něj zadavateli, škola řešení vyvíjí a průmysl je zavádí do praxe. „Hledáme těžiště, rovnováhu mezi možnostmi naší univerzity a tím, co umí průmysl."

Jiří Hudec vidí Ostravu jako středobod, který má prostor pro inovace, přičemž v kraji existuje celá řada dalších důležitých měst. „Jsme součástí rozvoje celého kraje, a oddělení Integrovaných teritoriálních investic (ITI, pracuje při magistrátu) licituje s ostatními městy v republice o tom, kolik kde přistane prostředků v daném programovém období (EU). Jde o rezervaci těchto prostředků pro naplňování dané strategie. I tady je těžiště,“ uvedl.

Záznam celé debaty v Ostravě je k dispozici ZDE.

V druhém bloku usedli za řečnický pult 1. náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje se zodpovědností za evropské fondy Šárka Šimoňáková a primátor Ostravy Jan Dohnal. Zůstal profesor Stanislav Mišák, připojil se prorektor Ostravské univerzity Ondřej Slach. Úvod obstaral ekonom, člen NERV a odborník na EU Petr Zahradník. "Moravskoslezský kraj je v ČR z hlediska objemu finančních prostředků velmi významným hráčem, což je dáno jeho velikostí. Je tím regionem, který se nejvíce transformuje. Jeho závislost na využívání přírodních zdrojů těžkého průmyslu byla v minulosti extrémní – a intenzita, přetváření toho tradičního průmyslu a jeho nahrazování něčím novým je realitou,“ předeslal. „Z hlediska potřebnosti kohezní politiky se Moravskoslezský kraj nachází na rozhraní mezi méně vyspělými a průměrně vyspělými regiony EU, někde na úrovni 75 procent HDP na obyvatele. Z toho plyne, že zřejmě i nadcházejícím období bude mít velkorysou možnost využívat alokace (dotací z unie). Nicméně se na to nedá spoléhat,“ upozornil Petr Zahradník. Pomoci musí efektivnější využití centrálních programů EU, jako jsou Horizon Europe apod. „Strategická koncepce kohezní politiky ČR po roce 2027 právě prochází meziresortním řízením.“

Náměstkyně Šárka Šimoňáková představila potřeby a projekty kraje a pustila se do pojmenování potíží, které přetrvávají. „Je to nižší podnikatelská aktivita, velké množství brownfieldů zbylých po těžbě, odliv mladých lidí,“ vyjmenovala. Z těchto důvodů se kraj zaměřuje na tři priority: lidé, podnikání a prostředí. „Významnou roli sehrávají prostředky z EU. Podali jsme přes pět tisíc žádostí za 60 miliard korun. Z toho bylo úspěšných tři tisíce žádostí za více než 35 miliard korun. Moravskoslezský kraj je druhý nejúspěšnější kraj v čerpání v přepočtu na obyvatele. V realizaci nebo přípravě je 164 krajských projektů s dotací 9,2 miliardy korun,“ vypočetla náměstkyně. Z operačních programů vyzdvihla OP Spravedlivá transformace, určený pro uhelné regiony Moravskoslezský kraj, Karlovarský kraj a Ústecký kraj. „Máme tady balíček osmnácti miliard korun. Podařilo se podpořit 200 projektů za téměř 13 miliard korun, jde o komplexní transformační projekty.“

Ostravský primátor Jan Dohnal vyslovil názor, že nejhorší má Ostrava za sebou. „Jako město jsme se učili jinde. A máme stále více partnerů. Město je relativně moderní a rozvíjí se směrem, jakým si představujeme. Velkou roli sehrály jak národní, tak evropské dotace. Nebyly úplně malé ty částky, které sem šly. A nejsme na konci,“ upozornil Jan Dohnal. Ve fázi finálních příprav je velký záměr revitalizovat a zachránit jádro kolem dvou vysokých pecí v Dolních Vítkovicích. „Měl by oživit celý tamní střed, má vzniknout muzeum a další edukační centrum.“ Následoval výčet dalších dotačních akcí, důležitých pro krajské město – informace k práci s unijními prostředky připojili za své vysoké školy prorektor Ondřej Slach a profesor Stanislav Mišák. Všichni aktéři vyslovili přání, aby započaté práce dále pokračovaly a bylo na ně pamatováno ve scénářích pro budoucnost.

Video sestřih této části debaty si můžete pustit ZDE.

V závěrečné částky rozpravy v Ostravě promluvila Pavlína Novotná, koordinátorka Spravedlivé transformace pro Moravskoslezský kraj při ministerstvu životního prostředí, a Radka Kozlová, koordinátorka pro komunikaci o evropských fondech při ministerstvu pro rozvoj rozvoj. „Ve srovnání s ostatními programy kohezní politiky je opravdu největší čerpání (v Moravskoslezském kraji) z programu Spravedlivá transformace. Je to dané tím, že je odlišný než ty ostatní programy. Nemůžeme si ale myslet, že transformace začala až se vznikem tohoto programu, který byl schválen v září roku 2022. Začala o 10 let dříve,“ upozornila Novotná. „Když se ČR dostala mezi uhelné regiony, tato strategie vytvořila poměrně pěkný základ pro vznik plánů spravedlivé územní transformace.“ Z Fondu spravedlivé transformace, který mám být doplňkem k ostatním operačním programům, čerpá Česko 41 miliardu, hotovo musí být ze 71 procenta v roce 2026.

Radka Kozlová, která přijela z Pardubic, představila v zastoupení ostravských kolegů roli MMR, které je Národním centrem koordinace procesu (čerpání z fondů EU), a popsala činnost regionálních Eurocenter, jimiž tento rezort disponuje spolu s Evropskou komisí. „Přicházejí k nám lidé, kteří jsou na úplném začátku, mají nějakou myšlenku, chtějí něco realizovat a nejsou si jistí, jestli je možné na to získat nějakou dotaci a podporu z unie. Na to odpovíme a posíláme zájemce k dalším specialistům,“ řekla.

Náměstek opavského primátora Vladimír Schreier připomněl provázanost vývoje Opavy s Ostravou. „V minulosti nějakých 20, 30 procent obyvatel Opavy dojíždělo do Ostravy na šachty, a když ty skončily, už se nevraceli. Přesto se Opava velmi dobře rozvíjela. V současnosti realizujeme 38 různých dotačních titulů, ve spolupráci s ITI v Ostravě. Prioritami jsou školství, energetika, infrastruktura a odpady,“ upřesnil.

Miroslav Přikryl z odboru dotačních projektů a církevní turistiky Biskupství ostravsko-opavského, jehož diecéze je zřizovatelem 277 farností, 19 charit, osmi škol a školských zařízení a osmi dalších společností, obohatil pořad výčtem aktivit, při nichž se potkává církev s EU. „Jsme poměrně velký konglomerát, a v jednotlivých subjektech využíváme evropské fondy v kulturním dědictví a cestovním ruchu, školství, environmentálním vzdělávání, úsporách energií a oblasti lesů. Čerpáme z Integrovaného regionálního operačního programu a programu Spravedlivé transformace. Máme 12 projektů, jedním z nich je Expo Hubert. Týká se Hukvald. Je to bývalý arcibiskupský zámeček, nevyužívaný od 80. let dvacátého století. Jde o zajímavý příklad synergického záměru, který navazuje na předešlý záměr ekocentra. V pokračování se věnujeme oboře včetně představování lesnických profesí. Není to výdělečná činnost, ale přináší to vzdělávání a buduje vztah k přírodě,“ shrnul Vladimír Přikryl.

Další z veřejných debat ČTK Connect v akci Veřejná debata o evropských fondech míří do regionu NUTS 2 Jihovýchod, kam spadá Jihomoravský kraj. Rozprava, opět v přímém přenosu, se bude konat v srpnu. Potřebné informace budou včas rozeslány v červenci.

V současném programovém období 2021–2027 může Česko dosáhnout až na 21,2 miliardy eur (550,5 miliardy korun).

Kontakt:

Igor Záruba

manažer projektu

zaruba@ctk.cz

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.