Po listopadu 1989 se vrátil do vlasti a pokoušel se navázat na svou někdejší práci. Po odhalení jeho spolupráce se Státní bezpečností (StB) se ale Škutina nakonec stáhl do ústraní.

Pražský rodák vystudoval dramaturgii na Filmové fakultě Akademie múzických umění a od roku 1953 spolupracoval s čerstvě vzniklou televizí. Podílel se na prvním televizním silvestru, jako autor námětu a scénáře je podepsán i pod několika celovečerními filmy z druhé poloviny 50. let. Škutinovu slibně rozjetou kariéru přerušilo odsouzení za urážku hlavy státu. "Prezident (Antonín) Novotný je vůl, gauner a vyložený despota," řekl v lednu 1961 v hospodě U Jelínků po zákazu filmu Hvězda jede na jih - a skončil na deset měsíců za mřížemi.

Po propuštění v únoru 1963 chvíli pracoval jako dělník, pak se ale mohl vrátit do médií včetně televize. V době politického uvolnění na konci 60. let se podílel na úspěšných publicistických seriálech Půjčovna talentů, Ztracená revue nebo Jezdec a smrt. Do povědomí se nejvíce zapsal jako moderátor pořadu Co tomu říkáte, pane Werichu? Po invazi vojsk Varšavské smlouvy se zapojil do protiokupačního vysílání. V létě 1969 byl zatčen a v září 1971 odsouzen za "pobuřování hromadnými sdělovacími prostředky". Z vězení vyšel až na jaře roku 1974.

Ještě ve vězení podepsal Škutina spolupráci s StB. Ani po propuštění ale nemohl pracovat v médiích, živil se třeba jako plavčík, skladník nebo kameník. Ve svých hlášeních podával tajné policii informace o Petru Uhlovi, Ivanu Klímovi nebo Ludvíku Vaculíkovi, snažil se nicméně neříkat vše. V roce 1977 podepsal Chartu 77, z některých dokumentů Státní bezpečnosti ale vyplývá, že se tak možná stalo na její pokyn, aby více pronikl do prostředí chartistů.

Koncem roku 1978 se Škutina, který za spolupráci s StB dostal několik desítek tisíc korun, vystěhoval do Švýcarska. Živil se jako spisovatel a dramatik, mimo jiné spolupracoval s českými redakcemi Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy. Vedl také exilový časopis Reportér. Po listopadu 1989 se vrátil do Československa a snažil se vrátit do médií. Na podzim 1992 se ale objevila v tisku informace o jeho někdejší spolupráci s StB, kterou potvrdily i archivní složky, a Škutina prožil poslední roky života v ústraní.