"Přišla k nám pacientka, která spěchala na svůj lék. Potřebovala Exacyl na poruchu srážlivosti krve," popisuje šéf Grémia majitelů lékáren Marel Hampel. Jenomže narazila. Když se lékárna snažila přípravek objednat, distributor jí ho odmítl dovézt. "A to přesto, že ho měl na skladě," pokračuje Hampel.

Urgence a telefonáty podle něj nepomáhaly, stejně jako zaslaná kopie receptu. "Distributor na nic nereagoval," tvrdí Hampel.

Podobná situace se podle něj neodehrála poprvé. Hampel proto neváhal a napsal stížnost na Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má na dodavatele medikamentů dohlížet. "Je to jasné, distributor porušil zákon. Lék měl přivézt nejpozději do dvou dnů, ale neudělal to," vysvětluje svůj postup lékárník. Stát by proto měl dodavatele potrestat.

Jenomže nic takového se nestalo. Od stížnosti už uplynul rok a ústav stále na podnět nezareagoval. "Vyřešené to pořád není, žádné rozhodnutí nepadlo," krčí rameny Hampel. Spolu se stížností prý přitom ústavu poslal i veškeré důkazy a podklady. Bez verdiktu podle něj zůstávají i další podané podněty.

Ani po roce žádný výsledek

To potvrzuje i lékárnice Dominika Doubová z Říčan. Také ona posílala na lékový ústav opakované stížnosti, když se marně pídila po speciálním přípravku na alergie. "Lék měl jediný distributor a odmítl nám ho dodat. Měl ho sice skladem, my jsme o něj ale žádali marně," popsala.

Ani ona se však žádného výsledku nedočkala. "Ústav nám sice na začátku napsal, že jednání distributora není v pořádku a bude se tím zabývat, to bylo ale celé. Od té doby zpětnou vazbu nemáme. Ani po roce se neozvali," řekla.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček přitom na přelomu roku ve sněmovně sliboval, že lékový ústav všechny stížnosti prověří. Zoufalí lékárníci už se totiž začali ozývat i ministerstvu zdravotnictví a poslancům. "Ústav by měl opravdu postupovat striktně," řekl tehdy Dvořáček.

"Pokud opravdu distributor nedodal lékárně, co dodat měl, tak byl měl toto právo lékárny chránit a měl by distributora potrestat," doplnil s tím, že vedení resortu na to dohlédne. Distributorům, kteří si takto počínají, podle něj hrozí za porušení zákona až dvacetimilionová pokuta.

Pokuty pro lékárníky

Jenomže žádná taková pokuta doposud nepadla. Ani jiný postih. "Ústav prozatím kvůli znevýhodňování lékáren při dodávkách léků neudělil jedinou sankci. Nic takového se nestalo nejméně k 26. červnu tohoto roku," říká Hampel. Odkazuje přitom na přehled řízení, který ústav pravidelně zveřejňuje na webu.

Pokuty podle Hampela dostali naopak provozovatelé lékáren, kteří si chtěli objednat větší množství přípravků, než na jaké měli podle propočtů lékového ústavu nárok. "Třeba pokud lékárna v posledních dvanácti měsících vydala jenom jedno balení Supracainu na znecitlivění měkkých tkání, nemůže si teď objednat dvě. Jakmile to udělá, dostane pokutu," tvrdí Hampel.

Žádné zprávy o finančním postihu pro distributory nemá ani Česká lékárnická komora. "Lékový ústav nám sice dává vždycky do čtrnácti dnů vědět, jestli shledal podnět opodstatněným a bude se jím zabývat, pak už ale nic nenásleduje. O tom, jaký výsledek šetření přineslo, žádné zprávy nemáme," řekl Aktuálně.cz viceprezident Martin Kopecký. I komora přitom podle něj podávala několik podnětů.

"Státní ústav neplní svou funkci"

Mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Jitka Zinke na dotazy Aktuálně.cz neodpověděla. Už dříve ale uvedla, že se pracovníci ústavu všemi poslanými podněty bedlivě zabývají. "A to v souladu se zákonem o léčivech," ujistila.

Podle lékárníků začíná být situace vážná a státní ústav podle nich neplní svou funkci. "Má se starat o dostupnost přípravků a vymáhat po distributorech jejich povinnosti," zlobí se lékárník Hampel.

Podle bývalého prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby by měl navíc lékový ústav konat i bez podnětů od lékárníků. "Neměl by čekat jen na naše stížnosti, ale sám by měl namátkově šetřit, jestli jsou opravdu léky distribuovány rovnoměrně," domnívá se.

Lékový ústav k tomu má podle něj všechny potřebné nástroje. Každý den má dokonalý přehled o tom, kam putují konkrétní léky a v jakém množství. Ví taky, s jakými recepty lidé do lékáren chodí a jestli je v dané lékárně najdou. "Nic mu tedy nebrání zasahovat," říká Chudoba.

Škodný je i pacient

To se podle něj ale neděje. "Distributoři si tak mohli lékárny rozkastovat. Některým přípravky dodají, dalším ne. Některým je sice přivezou, ale za horších podmínek - tedy s několikadenním zpožděním či za mnohem vyšší cenu," říká Chudoba.

"Už jako prezident komory jsem proto razil: Máme systém solidárního zdravotního pojištění, proto by pacienta nemělo zajímat, zda si svůj lék vybírá v řetězcové nebo v nezávislé malé lékárně. Měl by ho dostat kdekoliv, tedy i v malé venkovské lékárně. Navíc za naprosto stejný doplatek," říká Chudoba.

Tak to podle něj funguje ve většině evropských zemí a mělo by to platit i u nás. "Nevím, proč je to u nás pořád tak těžko prosaditelná věc," uzavírá.

Stížnosti lékárníků už řeší i Brusel

Někteří lékárníci už se kvůli tomu dokonce obrátili do Bruselu, poslali stížnost k Evropské komisi. Nečinnost českých úřadů podle nich nedopadá jen na lékárníky a jejich podnikání, ale především na pacienty. 

"Přicházejí o své ústavní právo, které jim zaručuje rovnou dostupnost zdravotní péče kdekoliv v republice. I na malé vesnici s malou lékárnou," připomíná předseda spolku Vaši lékárníci a CZ a autor stížnosti Aleš Nedopil.

Podle mluvčího českého zastoupení Evropské komise Václava Lebedy už stížnost na komisi dorazila. Nyní ji analyzuje eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Olivér Várhely.

Podle Asociace provozovatelů lékárenských sítí, která sdružuje velké lékárenské řetězce a jejich distributory, ale malé nezávislé lékárny znevýhodněné nejsou. "Pokud jsou na tom řetězcové lékárny v zásobách léčiv lépe než nezávislé, je za tím hlavně jednotný systém," tvrdí šéfka asociace Irena Storová. "V rámci toho jsou lékárny společně propojené. Jakmile tedy jedna pobočka nějaký lék nemá, tak jí ho může přenechat a dovézt jiná," dodává.