15 0 0 15.09.2025
Přesto se Suchý, který v úterý 16. září oslaví 80. narozeniny, vedle svého slavnějšího semaforského bratra Jiřího ve světě umění a zábavy neztratil. "Tím, že mě nechal se probíjet na vlastní pěst, udělal to nejlepší, co mohl," poděkoval Jiřímu s odstupem let Ondřej, který jako mladík hrál na basu rokenrol s kapelou Crazy Boys Mikyho Volka. Později začal malovat a skládat verše, cestu si nakonec našel v psaní a v kresleném humoru. Pracoval jako redaktor, od roku 1979 redigoval 13 let zábavnou přílohu Kvítko ve Svobodném slově. Humor používá i při psaní biografií, čtenáři se o jeho vtipném stylu přesvědčili ve více než dvou desítkách knížek.
Věnoval se v nich například Vlastovi Burianovi, Oldřichu Novému, Janu Werichovi, Lídě Baarové, ale také Charliemu Chaplinovi a království grotesky. Prosadil se i jako textař. "Nejvíc si cením text Buďto ty anebo já, který jsem napsal na francouzskou lidovou píseň pro paní Hanu Hegerovou, a na druhé straně pak píseň pro děti, která se stala mým největším hitem - Chytila jsem na pasece žížalu, pro Dádu Patrasovou," řekl.
Ondřej Suchý je známý i z rozhlasu a televize, kde se podílel na dětském Malém televizním kabaretu. Připravoval a na obrazovce také sám uváděl Kavárničku dříve narozených. Namluvil rovněž audiokazetu O cestách s Františkem Nepilem, natočil i vzpomínkové album o Vladimíru Menšíkovi.
Jména bratrů Ondřeje a Jiřího Suchých jsou také spojena s kulturním centrem Nostalgická myš v Šemanovicích na Kokořínsku. V roce 1995 v této vesnici z bývalého vepřína vznikl víceúčelový prostor, ve kterém Ondřej a Jiří vybudovali kulturní centrum, které vybavili mnohými rekvizitami spojenými s divadlem Semafor. Sál se zároveň stal místem vzniku televizních a rozhlasových pořadů, bratři zde natáčeli například úspěšné rozhlasové talkshow Nostalgické muzeum zábavy. Šemanovice jsou spjaty i s Járou Cimrmanem, natáčely se zde "šebánkovské" pořady Salón Cimrman.