Co se děje v hlavě sportovce, když míří za vítězstvím? A co když selže? Jak se pozná, že přišel správný čas na formu?

Tato témata nejsou běžným materiálem pro nový cirkus, ale přesně takovým směrem se vydal soubor Cirk La Putyka. Jejich nové představení s názvem St.art (čti "seint art") hledá styčné plochy mezi světem profesionálního sportu a jevištního umění - a jde až na dřeň.

K pochopení sportovní mentality si tvůrci přizvali výjimečné hosty. Svoje zkušenosti jim svěřili olympionička Eva Adamczyková, kajakář Vavřinec Hradilek, fotbalista Karel Poborský, šermíř Jiří Beran nebo mentální kouč Marian Jelínek.

Sdíleli s akrobaty nejen to, jak vypadá vítězství, ale i jak bolí prohra. A to všechno s cílem vytvořit inscenaci, která nebude jen vizuálně působivá, ale hlavně věrohodná.

"Setkání se sportovci pro nás bylo zásadní. Nešlo o pózu, opravdu jsme chtěli porozumět jejich myšlení. Třeba Vávra Hradilek vnesl do projektu větu, která by nás samotné nenapadla - a teď je jedním z jeho základů," řekl režisér a šéf souboru Rostislav Novák mladší.

Ačkoliv jsou sport a umění na první pohled jiné světy, mají společného víc, než se zdá. Oba stojí na práci s tělem, emocemi, rytmem, bolestí i touze překonat hranice. Jen se jinak měří. Zatímco sport zná sekundy a centimetry, na jevišti nikdo neřekne, kolik bodů dostal za vnitřní třes.

"My jsme neměřitelní. Nevíme, co je to časovat formu na deset vteřin, které jsou výsledkem dvacetileté dřiny. Ale snažíme se to pochopit, přeložit do našeho jazyka, do pohybu, do obrazu," přemítal Novák.

Nezůstalo přitom jen u inspirace. Do hlavní role byl obsazen Matyáš Novák, Rostislavův syn, který trénuje hod oštěpem s Barborou Špotákovou.

Sedmkrát byl mistrem republiky ve skoku na trampolíně, a přestože ho to táhne ke sportu, zároveň propadl jevišti.

V inscenaci se objevuje sám za sebe - jako mladý muž hledající rovnováhu mezi světy. Na konci představení si přímo na scéně skutečně hodí oštěpem.

"Myslím, že do toho můžu vnést jiný pohled. Nejsem herec, ale vím, co je dřina. A tréninky akrobatů? Jsou stejně náročné jako ty naše," říká Matyáš.

St.art není oslavou sportovních výsledků. Je to výlet do nitra těch, kdo sport žijí. A zároveň výzva pro umělce i diváky: překročit vlastní hranice.