Důvodem je podle Bartušky skutečnost, že výkon zelených zdrojů elektřiny, zejména třeba fotovoltaických, lze - na rozdíl od od tradičních uhelných, plynových nebo jaderných elektráren - zatím hůře v přenosové soustavě regulovat. Anebo jen velmi nákladně, například pomocí drahých bateriových úložišť.

Bartuška v dopise poslancům, senátorům, vládě zmiňuje evropské "energetické schizma".  Na jedné straně stoupenci obnovitelné energie (OZE) v Evropském parlamentu jsou přesvědčeni, že je nutné, aby většina (případně veškerá) elektřiny v EU pocházela z obnovitelných zdrojů. A na druhé straně část odborníků s podporou nemalé části běžné populace soudí, že podíl OZE v celkovém energetickém mixu by neměl přesáhnout určitou hranici. 

"Energetické systémy řady zemí západní Evropy - nejen Španělska - "jedou" už řadu let na hraně. Nás by především mělo zajímat Německo: během týdnů bez slunce a větru (Dunkelflaute) visí osud třetí největší světové ekonomiky doslova na jediné lince vysokého napětí," napsal Bartuška v úterý politikům.  

Španělský blackout, kdy se během pěti vteřin ze sítě ztratilo 15 GW výkonu, což představovalo 60 procent národní poptávky, přišel jen pár dnů poté, co se Španělsko "pochlubilo", že na několik hodin mělo sto procent vyrobené elektřiny ze slunce a větru.

"Posledních dvacet let jde EU cestou masivní podpory obnovitelných zdrojů. Fosilní zdroje jsou zavírány (uhlí) nebo dočasně trpěny (zemní plyn) coby 'most k budoucnosti'. Nečekejme sebezpyt evropských politiků, tohle byl jen regionální problém. Jakkoliv důležité je Španělsko (čtvrtá největší ekonomika eurozóny, čtvrtá nejlidnatější země unie), změna EU pravidel může nastat teprve poté, co rozsáhlý výpadek elektřiny postihne Německo, případně Francii," uvedl dále Bartuška.

Co ho k tak otevřenému vyjádření vedlo? "Já to říkám dávno. Energetici dlouhé roky upozorňují politiky na to, že v evropské energetické soustavě chybí a stále více budou chybět řiditelné zdroje. Ty, které můžete spustit nebo vypnout podle potřeby. Ať si o uhlí, plynu a jádru myslíme cokoliv, tak budou pro většinu světové energetiky ještě dlouhá desetiletí nepostradatelné. A pokud se někdo rozhodne mít sto procent obnovitelných zdrojů, bude to velmi nákladný experiment," okomentoval Bartuška situaci v pátek pro Aktuálně.cz. Nejedná se podle něj o kritiku obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika, větrníky, geotermální a jiné zdroje mají smysl, ale jde o míru jejich současného využití. 

Na rizika dodávek elektřiny z nestabilních obnovitelných zdrojů upozornil v rozhovoru pro Aktuálně.cz i expert ze společnosti ENA a předseda Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

"Obnovitelné zdroje energie jsou prostě citlivější na řízení. Hlavně tedy fotovoltaika, které chybí točivý výkon, ta setrvačnost, což je stabilizující faktor pro řízení frekvence. Stabilita sítě se lépe hlídá, když využíváte nějaký rotující výkon, který je pořád k dispozici. Samy o sobě by OZE přesto neměly být problém, ale pokud by to bylo spojeno s nějakou dispečerskou chybou, pak nelze takovýto malér úplně vyloučit," uvedl Gavor.

Bezprecedentní výpadek elektřiny postihl Pyrenejský poloostrov v pondělí kolem poledne. Země se ocitla bez internetu, někde i bez vody, provozu platebního systému v obchodech, metra, vlaků, elektřiny v domácnostech a podnicích, zhasly semafory na křižovatkách. Dodávky se podařilo do půlnoci obnovit jen zhruba z poloviny, až v úterý ráno měla elektřinu většina domácností. Problémy však přetrvávaly ve Španělsku na železnici a některých dalších odvětvích průmyslu i později.