"Prezident republiky po pečlivém posouzení všech okolností tohoto případu zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž k prošetřovanému incidentu došlo, a skutečnost, že vojáci nejsou obviněni primárně z násilných trestných činů," vysvětlil Vojtěch Šeliga, mluvčí prezidenta Petra Pavla. 

"Přihlédl rovněž ke složitému mezinárodnímu kontextu celého případu a délce dosavadního vyšetřování, které trvá již téměř sedm let," doplnil Šeliga s tím, že prezidentovo rozhodnutí už podepsal i premiér Petr Fiala (ODS).

Kvůli smrti afghánského vojáka, který zemřel po výslechu, obžaloval brněnský státní zástupce Robert Hanuš před několika týdny čtveřici vojáků z porušení povinnosti strážní služby, neposkytnutí pomoci, vydírání a neuposlechnutí rozkazu. Kvůli tomu, že k činům mělo podle žalobce dojít za bojové situace, hrozil českým speciálům až výjimečný trest - tedy doživotí.

Kauza se začala psát 22. října roku 2018 na afghánské základně Šindánd.  Devatenáctiletý voják Vahidulláh Chán zaútočil na projíždějící vůz, v němž seděli čeští vojáci. Po jeho střelbě utrpěli zranění tři příslušníci. Jeden z nich, Tomáš Procházka, později zraněním podlehl. Na své poslední misi sloužil jako starší psovod.

Žádostí o milost dorazilo na Hrad několik

Chán byl v tu chvíli podezřelým z teroristického útoku. Proto jej bylo nutné rychle vyslechnout. Zadrženého afghánského vojáka vyslýchali také čtyři příslušníci 601. skupiny speciálních sil, byli to rotmistr Karel M., nadrotmistr Štefan T., nadrotmistr František K. a nadporučík Václav Č.

Po českých vojácích ho vyslýchali ještě Američané. Zpět k afghánské jednotce se Chán dostal už v bezvědomí. Později zemřel. Vojenská policie v květnu 2021 čtyři příslušníky 601. skupiny speciálních sil kvůli Chánově smrti obvinila.

Vojenská policie dříve stíhala i nadřízené čtyř vojáků. Mezi obviněnými byl i tehdejší šéf Ředitelství speciálních sil Pavel Kolář. Státní zástupce jejich stíhání zrušil. Podle vojenských vyšetřovatelů nedošlo k doslovnému naplnění podstaty deliktu neoznámení trestného činu.

Hrad dostal několik žádostí o milost pro čtveřici vojáků. První ještě v éře Miloše Zemana. Ještě než Petr Pavel trestní stíhání zastavil, prohlásil, že před svým rozhodnutím bude chtít znát odpovědi na řadu otázek.