Předně - hlasování o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka bude tajné. V současnosti platí, že celková dynamika pracuje výrazně v Součkův neprospěch. Zároveň ovšem nelze vyloučit, že se mu ji podaří v mezičase nějakým způsobem vychýlit.

O což se také nyní zjevně snaží. Doložit to lze například na tom, že v posledních dnech veřejným prostorem "létají" částky, které měli obdržet někteří bývalí zaměstnanci z éry exředitele ČT Petra Dvořáka coby odstupné poté, co ve veřejnoprávní televizi skončili. Bez ohledu na to, zda jde či nejde o řízený únik "důvěrného" materiálu, který Souček zaslal před několika dny Radě ČT, je vcelku jasné, že se chce ve funkci udržet doslova za každou cenu.

Součkovi nic nebránilo v tom, aby ihned po svém nástupu do funkce v říjnu 2023 zadal vypracování auditu manažerských smluv a následně sjednal nápravu. Nyní to působí ze všeho nejvíc dojmem, že mu jde pouze o vlastní pozici. Výsledkem ovšem může být i to, že si nepomůže, a jediný, koho poškodí, bude Česká televize.

Většina ruku nejspíš zvedne

Ale zpět k úternímu hlasování. Když byl Jan Souček před necelými dvěma lety zvolen generálním ředitelem ČT, svůj hlas mu tehdy dalo 11 z 15 radních. Měl tedy velmi slušnou podporu, kterou ale během zhruba roku a půl prohospodařil. Pojďme se tedy aspoň v hrubých obrysech pokusit načrtnout, jak se to přihodilo a kdo bude nejspíš příští týden hlasovat pro jeho odvolání.

Rada ČT se v mezičase díky "malé mediální novele" rozšířila z 15 na 18 členů (jedna pozice je však aktuálně neobsazená), přičemž šest z nich volí Senát, kde má většinu vládní koalice. Součka přitom volila Rada ČT složená ještě z velké míry z radních, kteří do ní byli navolení aliancí složenou z hnutí ANO, SPD a komunistů. Ta ovládala takřka všechny volby do mediálních rad v minulém volebním období.

Mezitím se sice síly poněkud vyrovnaly, ovšem ani zdaleka ne tak, aby radní, které volila většina složená ze stran současné vládní koalice, měla v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize prostou, natož dvoutřetinovou většinu. Pro odvolání Součka je totiž potřeba minimálně 12 hlasů z aktuálně neúplné, 17členné Rady ČT. 

Samotná Rada ČT je přitom dlouhodobě rozdělená do dvou až tří relativně pevných bloků. První a nejsilnější tvoří radní okolo Vlastimila Ježka. Ten se nikterak netají tím, že Součka nevolil a že se nikdy generálním ředitelem ČT neměl stát. Sám o sobě by však tento blok radních na Součkovo odvolání nestačil. Ježkova skupina je totiž složená z osmi radních. A politicky vzato o nich lze hovořit tak, že mají blízko k TOP 09, Starostům nebo KDU-ČSL i části ODS. Kromě Ježka do ní lze zahrnout Ivanu Chmel Denčevovou, Jiřího Padevěta, Miladu Richterovou, Báru Procházkovou, Tomáše Řeháka, Jefima Fištejna a nejspíš také Ilju Racka.

Druhou skupinu tvoří čtyři nebo pět radních okolo Pavla Matochy. Velká část z nich byla zvolena už zmíněnou většinou v minulém volebním období, patří mezi ně kromě Matochy třeba Lubomír Xaver Veselý, Jiří Šlégr nebo Roman Bradáč. A poslední týdny nejspíš také Ivan Tesař.

Zbývají předseda Rady ČT Karel Novák, který se podle situace zpravidla přidává na stranu většiny. Ostatně, jinak by ani nebyl předsedou. A dále Ladislav Mrklas, David Brabec a Petr Šafařík.

Klíčem k odvolání Součka je, že se v dané věci spojí Ježkova a Matochova skupina. Celkem disponují 12 hlasy. Skoro jistě se k nim ovšem přidá také Novák a nakonec možná i David Brabec. Jinak řečeno: pro odvolání Součka - aspoň tak to v danou chvíli vypadá - nebudou hlasovat jen dva, možná tři radní. Zbytek ruku nejspíš zvedne.

Třecí plocha? Moravec

A jak tedy Souček vlastně přišel o podporu Rady ČT? Samotný Souček nyní tvrdí, že byl dlouhodobě pod tlakem Pavla Matochy a spol. Hovořil o tom v posledních dnech opakovaně, naposledy to zmínil ve středu v rozhovoru pro Respekt a Deník N. Matocha na něj údajně mimo jiné naléhal, aby se zbavil některých lidí i pořadů. Lze se domnívat, že sem spadá zrušení pořadu 168 hodin, ke kterému došlo loni v létě. Hlavní byl ale zjevně Václav Moravec. A tady platí, že na to Souček buď neměl sílu, nebo dlouho váhal. A když začal jednat a pozastavil letos v březnu výrobu Fokusu Václava Moravce, bylo to málo a hlavně pozdě.

Matochu tou dobou už zjevně nemohl uspokojit. Přitom už loni na podzim bylo patrné, že vztahy obou aktérů začínají ochlazovat. Matocha tou dobou začínal Součka výrazněji interpelovat na jednáních Rady ČT. Vše pak vyvrcholilo letos na jaře, když nejen on a jeho spojenci, ale také Vlastimil Ježek a spol. odhlasovali tři výtky adresované generálnímu řediteli. Matocha to pak na sociálních sítích glosoval zkazkami, že následovat může odvolání ředitele. A že věří, že k tomu nebude muset dojít, neboť Souček začne věci napravovat.

Přitom nelze říct, že se v dané věci nedělo vůbec nic. Redakce Aktuálně.cz má k dispozici e-mail, který odeslal šéfredaktor zpravodajství a publicistiky Michal Kubal letos 17. března Martině Riebauerové, která se v ČT stará o diskusní pořady. V jeho záhlaví je napsáno "Dotaz GŘ". Zní takto:

Ahoj Martino,
přeposílám dotaz generálního ředitele. Je to vlastně v duchu konverzace, kterou jsme vedli všichni na poradě OVM na podzim roku 2023 a kde jsme na podobnou otázku odpověď neslyšeli.
"Na základě jakého objektivního a osobně nezaujatého dramaturgického klíče dospěl pořad OVM do situace, kdy se posledních jedenáct let nestal jeho hostem předseda parlamentního subjektu (za tu dobu hned několika subjektů) pan Tomio Okamura?"
Prosím o odpověď do středy.
Děkuji, Michal Kubal

Pokud tedy nyní Souček tvrdí, že byl pod tlakem Matochy, platí také, že nebyl v této věci nečinný. A těžko říci, jak by postupoval, pokud by se tou dobou ve sněmovně a v Senátu neprojednávala "velká mediální novela". Dokud zákon nebyl schválený, Souček nechtěl činit nic, co by tomu mohlo zamezit. Naordinoval si proto mediální půst. Ke své škodě se však ve stejný čas dostal pod sílící tlak radních. A především skupina okolo Pavla Matochy tou dobou přešla do totální ofenzivy, jejíž vrcholná fáze přijde při hlasování o odvolání. A že se mezitím Souček rozhodl vymáhat škody způsobené odvoláním dozorčí komise na těch radních, kteří pro to v roce 2020 zvedli ruku, lze číst už pouze jako zoufalý pokus, jak si ještě zachovat tvář.

Tady totiž platí to samé, co u "zlatých padáků": pokud se chtěl Souček jevit principiálně, měl tu škodu po Matochovi a dalších radních vymáhat hned po svém nástupu do funkce. Nyní už to působí pouze jako účelová snaha a pokus zachránit se v čase, kdy ztratil téměř všechny své spojence. I proto nejspíš bude pro jeho odvolání v úterý hlasovat bez dvou nebo tří radních celý kontrolní orgán veřejnoprávní televize.